Staročeský kalendář na rok 1966

Vládcem roku jest Jupiter (Kralomoc)

Řecky Zeus, v antické mytologii byl Jupiter synem Titána Chronose (Saturna), vládl všemu živému, bohům i lidem. Ovládal počasí a své nepřátele ničil bleskem. K dobrým lidem byl však laskavý. Měl lidské slabosti a někdy páchal různé neplechy. Jupiter je největší planeta sluneční soustavy, pátá nejvzdálenější od Slunce. Objemově je více jak tisíckrát větší jak Země, ale zase tisíckrát menší než Slunce. Celých 70% celkové hmotnosti všech planet připadá právě na něj. Svou dráhu kolem Slunce uběhne za necelých 12 let rychlostí přibližně 13 kilometrů za sekundu. Střední vzdálenost od Slunce činí 779 milionů kilometrů. Jupiter má přes šedesát měsíců, čtyři největší a nejjasnější objevil Galileo Galilei roku 1610 svým prvním dalekohledem a po něm se jim také říká. Jsou to Io, Europa, Callisto a Ganymed. Poslední jmenovaný je s průměrem 5260 kilometrů vůbec největším měsícem sluneční soustavy, je dokonce větší než planeta Merkur.

Jupiter rotuje kolem své osy nejrychleji ze všech planet, jeden den na něm trvá necelých deset hodin. Díky takto velké rotaci je dosti zploštělý. Rovníkový průměr je 143 tisíc kilometrů a polární jen 134 tisíc kilometrů. My z Jupitera vidíme pouze jeho obrovskou atmosféru, již tvoří z 90% vodík a z 10% helium. Vedle těchto prvků je přítomen také metan, čpavek a další. V samotném centru se asi nachází horninové jádro o teplotě 19 tisíc stupňů. Následuje vrstva hustého kovového vodíku, právě tato vrstva, spolu s rychlou rotací, je příčinou Jupiterova mimořádně silného magnetického pole. Magnetický ohon dosahuje až k oběžné dráze Saturnu. Již první pozorování Jupitera dalekohledem odhalila na jeho povrchu velkou rudou skvrnu. Je to největší a dlouhodobě nejstabilnější bouře naší sluneční soustavy. Její průměr je dvakrát až třikrát větší než Země. Jupiter do svého okolí vydává více energie, než kolik přijímá od Slunce, je to důsledek smršťování jádra.

Letopočet

Rok 1966 jest rokem:

7474—7475	byzantské éry,
6679	od stvoření světa podle Scaligera,
5726—5727	od stvoření světa podle počtu židovského,
2742	od první Olympiády,
2719	od založení Říma,
2011	od juliánské opravy kalendáře,
384	od gregoriánské opravy kalendáře,
40	do založení webu https://kalendar.beda.cz

Církevní počet

Zlaté číslo	10
Epakta	VIII
Sluneční kruh	15
Římský počet (indikce)	4
Nedělní písmeno	B

Pohyblivé svátky

Neděle devítník	6. února
Masopustní neděle	20. února
Popeleční středa	23. února
Květná neděle	3. dubna
Boží hod velikonoční	10. dubna
Nanebevstoupení Páně	19. května
Boží hod svatodušní	29. května
Nejsvětější Trojice	5. června
Boží tělo	9. června
První neděle adventní	27. listopadu

Masopust trvá od 7. ledna do 22. února, tudíž 47 dní.

Čtvero suchých dnů

I.	2., 4., 5. března
II.	1., 3., 4. června
III.	21., 23., 24. září
IV.	14., 16., 17. prosince

celý kalendář

Úvodní stránka k staročeskému kalendáři 1966

Úvodní stránka k měsíčnímu staročeskému kalendáři, doslova nabitá informacemi. Tiskněte na výšku. Jak nastavit internetový prohlížeč pro pěkný tisk se dozvíte na stránce Tipy a triky.

Poznámky k údajům v kalendáři:

Vládce roku je nesmyslný pojem, už v roce 1931 v kalendáři církve československé "Český zápas" byl vysvětlující text: "v nových kalendářích se zpravidla již upouští od označování vládnoucí planety, protože jest pouhým zbytkem starohvězdářských názorů". Výpočet byl jednoduchý, rok se dělil sedmi a dle zbytku se určil vládce roku (0:Mars, 1:Slunce,... 6:Jupiter). Přesto tato část zůstala zachována, ovšem s aktuálním textem.
Letopočet viz stránky Různé letopočty a Různá počítání kalendářní. Scaliger vypočetl takzvanou juliánskou periodu, která začínala 1. ledna roku 4713 př. n. l.
Církevní počet je zastaralý název pro Základy roku.
Pohyblivé svátky jsou svátky související s Velikonocemi.
Neděle Devítník je devátá neděle před Velikonocemi, latinsky Septuagesima. Vzhledem k pohyblivému datu Velikonoc může připadnou nejdříve na 18. leden a nejpozději na 22. únor.
Sedmá neděle před Velikonocemi a současně poslední neděle před Popeleční středou nese český název Masopustní neděle, latinsky Quinquagesima.
Masopust bylo v minulosti období od Tří králů do Popeleční středy. Maškarní zábava, která probíhala nejčastěji v úterý před Popeleční středou, byla vyvrcholením masopustu. Název karneval je synonymem masopustu (italské slovo carnevale vzniklo ze slov carne=maso a levare=odstranit, odložit).
Některé další pojmy jsou vysvětleny na stránce Kdy se slaví církevní svátky spojené s Velikonocemi.
Boží hod velikonoční je Velikonoční neděle.
Boží hod svatodušní neboli Seslání Ducha svatého.
Svátek Božího těla se slavil po uplynutí jedenácti dnů od Božího hodu svatodušního.
První neděle adventní je čtvrtá neděle před Božím hodem vánočním, tedy 25. prosincem.
Čtvero suchých dnů viz Suché dny.
Stoletý kalendář (předpověď počasí) chybí, neboť již v kalendáři "Venkovan 1940" byl text: Za časů, kdy jenom kalendáře předpovídaly podle stoletého kalendáře počasí, říkalo se jim: Kalendář, starý lhář!