Juliánský kalendář
Gaius Iulius Caesar
Aby se zamezilo dalším zmatkům v římském kalendáři, provedl Gaius Iulius Caesar (* 100 př. n. l. – † 44 př. n. l.) v roce 46 př. n. l. reformu římského kalendáře. Caesar jako pontifex maximus (nejvyšší kněz) mohl zasahovat do římského kalendáře. Vlastní uspořádání kalendáře však raději svěřil tehdejším odborníkům. Byl to především matematik a astronom Sosigenes, písař Marcus Flavius a snad i další. Nový římský kalendář měl mít 365 dnů a každé čtyři roky byl přidán jeden přestupný den. Průměrná délka roku pak byla 365.25 dne. Není vyloučeno, že inspirací byl stejně dlouhý egyptský rok. Tento rok byl jen o 11 minut delší než tropický rok, chyba jednoho dne nastala za 128 let. Přidaných deset dnů k starému římskému kalendáři nechal Caesar rozdělit mezi sedm měsíců nového, reformovaného kalendáře. Měsíce Ianuarius, Sextilis a December dostaly dva dny navíc a měsícům Aprilis, Iunius, September a November přibyl jeden den. Přestupný den (dies intercalaris) byl vkládán do měsíce Februarius (náš únor), na místo kam se dříve vkládal přestupný měsíc. Caesar navíc sjednotil začátek roku občanského a úředního, který začínal 1. ledna.
| náš měsíc | římský název | počet dnů |
|---|---|---|
| 1 | Ianuarius | 31 |
| 2 | Februarius | 28 |
| 3 | Martius | 31 |
| 4 | Aprilis | 30 |
| 5 | Maius | 31 |
| 6 | Iunius | 30 |
| 7 | Quintilis | 31 |
| 8 | Sextilis | 31 |
| 9 | September | 30 |
| 10 | October | 31 |
| 11 | November | 30 |
| 12 | December | 31 |
Samotný přechod od starého kalendáře na nový nebyl jednoduchou záležitostí. Jako rok přechodu byl určen rok 46 př. n. l., antičtí autoři jej pak označovali jako poslední rok zmatků (annus confusionis ultimus). Protože v tomto roce se data římského kalendáře předcházela o 90 dnů oproti astronomickým datům (třeba začátek jara). Tento rozdíl byl odstraněn tak, že měsíci Febriarius byl přidán normální přestupný měsíc o 23 dnech a mezi měsíce November a December byly přidány dva přestupné měsíce o celkem 67 dnech. Opravný rok 46 př. n. l. měl tak patnáct měsíců a celkem 445 dnů! Roku 44 př. n. l. byl na návrh Marka Antonia (* 83 př. n. l. – † 30 př. n. l.) vydán zákon Lex Antonia, kterým byl na počest Caesara přejmenován měsíc Quintilis na Iulius. Po zavraždění Caesara v témže roce, bylo porušeno pravidlo o vkládání přestupných dní. Pontifikové buď úmyslně nebo z neznalosti přidávali přestupný den každé tři roky. Tak bylo během 36 let vloženo místo devíti dvanáct přestupných dnů. Tento omyl v roce 8 př. n. l. napravil Augustus (* 63 př. n. l. – † 14 n. l.), když nařídil, aby se přestupný den vkládal každé čtyři roky. Také postupně vypustil tři přebývající přestupné dny. Takže až od roku 8 n. l. je pravidelně každý čtvrtý rok přestupný. Na počest Augustusa byl pak měsíc Sextilis přejmenován na Augustus. Další pokusy o přejmenování měsíců neměly dlouhou platnost (třeba September na Germanicus).
| náš měsíc | anglický název | římský název | počet dnů | |
|---|---|---|---|---|
| 1 | leden | January | Ianuarius | 31 |
| 2 | únor | February | Februarius | 28 |
| 3 | březen | March | Martius | 31 |
| 4 | duben | April | Aprilis | 30 |
| 5 | květen | May | Maius | 31 |
| 6 | červen | June | Iunius | 30 |
| 7 | červenec | July | Iulius | 31 |
| 8 | srpen | August | Augustus | 31 |
| 9 | září | September | September | 30 |
| 10 | říjen | October | October | 31 |
| 11 | listopad | November | November | 30 |
| 12 | prosinec | December | December | 31 |
