Rakouský věčný kalendář

Miniaturní věčný kalendář rakouského astrofyzika Johannese Nendwicha, který laskavě souhlasil s překladem a zveřejněním na tomto webu. Obyčejně píši, že použití je snadné. V tomto případě je poněkud obtížnější, rok nejdříve musíte dělit 28 a po té pracujete jen se zbytkem po dělení. Díky tomu je však kalendář malý a přesto pracuje s daty od zavedení gregoriánského kalendáře v roce 1582 až do konce roku 3199. Pro rychlé vyzkoušení tohoto kalendáře jsou proto přiloženy dvě pomocné tabulky. V první pomocné tabulce jsou zbytky po dělení 28 pro nejbližší roky. A v druhé tabulce jsou roky, kdy je zbytek po dělení 28 roven 0.

Hledáte-li den v týdnu pro zadané kalendářní datum, nejprve dělíte rok 28 a pak už jen pracujete se zbytkem po dělení. V levé horní části kalendáře najdete tento zbytek, pokud je tento zbytek navíc dělitelný 4, jde o přestupný rok. V tomto případě se v tabulce vyskytuje zbytek dvakrát, je rozlišen indexem. Pokud měsíc v zadaném kalendářním datu je leden či únor, pracujte s indexem 1. V opačném případě pracujte s indexem 2. Pro nepřestupný centenární rok (například roky 1900, 2100) vyberte vždy index 2. Na průsečíku řádku se zbytkem a sloupcem, kde jsou první dvě cifry roku, najdete písmeno A—G. Jde o takzvané nedělní písmeno. Toto písmeno pak najděte v poslední řádku s písmeny, je šedivě zvýrazněn, a zapamatujte si sloupec s čísly pod ním. Najděte řádek s měsícem v levé dolní části kalendáře, na průsečíku tohoto řádku a sloupce je číslo. K němu přičtěte den v měsíci, součet dělte 7 a zbytek nalezněte ve zvýrazněném sloupci čísel vpravo. Úplně vpravo ve stejném řádku je zkratka dne v týdnu pro zadané datum.

Příklad pro 11. září 1963: rok 1963 dělte 28, zbytek je 3. Na průsečíku 19 a 3 je F. V posledním řádku s písmeny najděte F, na průsečíku tohoto sloupce s řádkem zář je 0. K 0 přičtěte 11, dělte 7 a zbytek je 4. V předposledním sloupci je u 4 středa.

Příklad pro 29. listopad 1996: rok 1996 dělte 28, zbytek je 8. Jde o přestupný rok a měsíc za únorem, berte 8 s indexem 2. Na průsečíku 19 a 8₂ je F. V posledním řádku s písmeny najděte F, na průsečíku tohoto sloupce s řádkem lis je 5. K té 5 přičtěte 29, dělte 7 a zbytek je 6. V předposledním sloupci je u 6 pátek.

Příklad pro 1. únor 2016: rok 2016 dělte 28, zbytek je 0. Jde o přestupný rok a měsíc leden, únor, berte 0 s indexem 1. Na průsečíku 20 a 0₁ je C. V posledním řádku s písmeny najděte C, na průsečíku tohoto sloupce s řádkem úno je 1. K té 1 přičtěte 1, výsledek je 2. V předposledním sloupci je u 2 pondělí.

Další informace:

• Věčný kalendář
• Bulharský diagonální věčný kalendář
• Český mřížkový věčný kalendář
• Finský věčný kalendář
• Flexibilní věčný kalendář
• Francouzský věčný kalendář
• Italský věčný kalendář
• Německý věčný kalendář
• Portugalský věčný kalendář
• Servoisův věčný kalendář
• Čtrnáct kalendářů
• Patnáct kalendářů
• Proč existují přestupné roky
• Vyhledávač roků
• Kalendářní kalkulačka
• Jak jednoduše zjistit den v týdnu pro dané datum
• Jak vytvořit vlastní věčný kalendář