Staročeský kalendář na rok 2023
Vládcem roku jest Mars (Smrtonoš)

Naším nejbližším vnějším sousedem ve sluneční soustavě je planeta Mars. Ta dostala své jméno podle starořímského boha úrody a jarního období, ale především války. Pro Římany byl po Jupiterovi nejdůležitějším bohem. Stavěli mu chrámy, byl mu zasvěcen první měsíc v římském roce. Symbolem Marsu byla rudá barva - barva krve. Střední vzdálenost od Slunce je 227 milionů kilometrů a oběžná doba je 687 dní. Jeho vzdálenost od Země kolísá od 55 milionů do 400 milionů kilometrů. Díky tomu kolísá i jeho jasnost a zdánlivá velikost na obloze. Příznivá poloha se opakuje po 16 letech. Taková opozice, kdy je mezi Zemí a Marsem nejmenší vzdálenost, byly vhodnou příležitostí ke studiu různých útvarů na jeho povrchu. Dnes tuto činnost vykonávají různá automatická vozítka na jeho povrchu. Mars má dva malé měsíčky, Phobos a Deimos (v řečtině Děs a Hrůza). Jeden den na Marsu, takzvaný sol, trvá 24 hod. a 37 min.
Mars se značně liší od Země. Jeho průměr je poloviční. Zatímco povrch Země je ze 70% pokryt vodou, na povrchu Marsu se tekutá voda nevyskytuje. Také atmosféra se zcela liší od atmosféry Země, je velmi suchá. Obsahuje 10000× méně vody než atmosféra Země. Ale i z tak nepatrného množství vznikají oblaky z jemných ledových částic, tvoří se přízemní ranní mlhy v údolích a tenká vrstva jíní v zimě. Vodní led zčásti tvoří polární Marsovy čepičky. Voda je rovněž pod povrchem. Obloha z povrchu Marsu je žlutavá a při západu či východu Slunce červená. Zbarvení je způsobeno jemným prachem, který obsahuje oxid železnato-železitý. Tento černý minerál pohlcuje více modré světlo než červené. Jemný prach se stále pohybuje v atmosféře. Povrch Marsu je skalnatý nebo kamenitý, pokrytý prachem a rozsáhlými dunami, četnými krátery, obrovskými sopkami, kaňony a vyschlými řečišti.
Letopočet
Rok 2023 jest rokem:7531—7532 | byzantské éry, |
6736 | od stvoření světa podle Scaligera, |
5783—5784 | od stvoření světa podle počtu židovského, |
2799 | od první Olympiády, |
2776 | od založení Říma, |
2068 | od juliánské opravy kalendáře, |
441 | od gregoriánské opravy kalendáře, |
17 | od založení webu https://kalendar.beda.cz |
Církevní počet
Zlaté číslo | 10 |
Epakta | VIII |
Sluneční kruh | 16 |
Římský počet (indikce) | 1 |
Nedělní písmeno | A |
Pohyblivé svátky
Neděle devítník | 5. února |
Masopustní neděle | 19. února |
Popeleční středa | 22. února |
Květná neděle | 2. dubna |
Boží hod velikonoční | 9. dubna |
Nanebevstoupení Páně | 18. května |
Boží hod svatodušní | 28. května |
Nejsvětější Trojice | 4. června |
Boží tělo | 8. června |
První neděle adventní | 3. prosince |
Masopust trvá od 7. ledna do 21. února, tudíž 46 dní.
Čtvero suchých dnů
I. | 1., 3., 4. března |
II. | 31. května, 2., 3. června |
III. | 20., 22., 23. září |
IV. | 20., 22., 23. prosince |
Úvodní stránka k staročeskému kalendáři 2023
Úvodní stránka k měsíčnímu staročeskému kalendáři, doslova nabitá informacemi. Tiskněte na výšku. Jak nastavit internetový prohlížeč pro pěkný tisk se dozvíte na stránce Tipy a triky.
Poznámky k údajům v kalendáři:
- Vládce roku je nesmyslný pojem, už v roce 1931 v kalendáři církve československé "Český zápas" byl vysvětlující text: "v nových kalendářích se zpravidla již upouští od označování vládnoucí planety, protože jest pouhým zbytkem starohvězdářských názorů". Výpočet byl jednoduchý, rok se dělil sedmi a dle zbytku se určil vládce roku (0:Mars, 1:Slunce,... 6:Jupiter). Přesto tato část zůstala zachována, ovšem s aktuálním textem.
- Letopočet viz stránky Různé letopočty a Různá počítání kalendářní. Scaliger vypočetl takzvanou juliánskou periodu, která začínala 1. ledna roku 4713 př. n. l.
- Církevní počet je zastaralý název pro Základy roku.
- Pohyblivé svátky jsou svátky související s Velikonocemi.
- Neděle Devítník je devátá neděle před Velikonocemi, latinsky Septuagesima. Vzhledem k pohyblivému datu Velikonoc může připadnou nejdříve na 18. leden a nejpozději na 22. únor.
- Sedmá neděle před Velikonocemi a současně poslední neděle před Popeleční středou nese český název Masopustní neděle, latinsky Quinquagesima.
- Masopust bylo v minulosti období od Tří králů do Popeleční středy. Maškarní zábava, která probíhala nejčastěji v úterý před Popeleční středou, byla vyvrcholením masopustu. Název karneval je synonymem masopustu (italské slovo carnevale vzniklo ze slov carne=maso a levare=odstranit, odložit).
- Některé další pojmy jsou vysvětleny na stránce Kdy se slaví církevní svátky spojené s Velikonocemi.
- Boží hod velikonoční je Velikonoční neděle.
- Boží hod svatodušní neboli Seslání Ducha svatého.
- Svátek Božího těla se slavil po uplynutí jedenácti dnů od Božího hodu svatodušního.
- První neděle adventní je čtvrtá neděle před Božím hodem vánočním, tedy 25. prosincem.
- Čtvero suchých dnů viz Suché dny.
- Stoletý kalendář (předpověď počasí) chybí, neboť již v kalendáři "Venkovan 1940" byl text: Za časů, kdy jenom kalendáře předpovídaly podle stoletého kalendáře počasí, říkalo se jim: Kalendář, starý lhář!
Další informace:
- Měsíční staročeský kalendář
- Stoletý kalendář, mýtus a skutečnost
- Různé letopočty
- Různá počítání kalendářní
- Juliánský kalendář
- Juliánský den
- Gregoriánská reforma kalendáře
- Základy roku
- Kdy se slaví Velikonoce
- Kdy se slaví církevní svátky spojené s Velikonocemi
- Pohyblivé svátky
- Velikonoce 2023
- Advent 2023
- Suché dny
- Polní hospodář
- Staré české hvězdářské názvy
- podrobnější informace o planetě Mars