Menu ≡
kalendar.beda.cz

Staročeský kalendář na rok 2020

Vládcem roku jest Měsíc (Luna)

Vládce roku

Římané ho nazývali Luna, Řekové Selene či Artemis. Měsíc je po Slunci nejjasnější těleso na naší obloze. Svítí odraženým slunečním světlem. Jediná přirozená družice Země. Je naším nejbližším kosmickým sousedem a také jediným kosmickým tělesem, které navštívili lidé. Měsíc se na své oběžné dráze kolem Země pohybuje od západu k východu, týmž směrem, jakým se otáčí i Země, jednak kolem vlastní osy a jednak kolem Slunce. Doba jednoho úplného oběhu Měsíce vzhledem ke hvězdám trvá 27 dní a 8 hod., je to tzv. siderický měsíc. Stejnou dobu potřebuje Měsíc k otočení kolem vlastní osy, hovoříme proto o vázané rotaci. Z tohoto důvodu můžeme ze Země pozorovat vždy jen tutéž stranu Měsíce. Osvětlenou část Měsíce nazýváme fází. Měsíc obíhá kolem Země a tím se mění velikost viditelné osvětlené části. Při novu je Měsíc mezi Zemí a Sluncem (konjunkce). V kvadratuře je Měsíc v první čtvrti. V opozici se Slunce vidíme celou osvětlenou polokouli, jde o úplněk. Vystřídání všech fází nazýváme lunace a její trvání je synodický měsíc.

Měsíc vznikl z téhož materiálu jako Země. Při srážce s velkou planetkou (velikosti Marsu) byl ze Země vyrván kus kůry a pláště. Vyrvaný materiál pak obíhal kolem Země a nakonec se stmelil vlastní gravitací. Měsíc je tedy "dítětem" Země. V počátečním období byl Měsíc pokryt do velké hloubky roztaveným žhavým oceánem magmatu. Po ztuhnuti magmatického oceánu, před 4 miliardami let, byl Měsíc bombardován různými tělesy (meteoridy, kometami a planetkami) o různé velikosti a rychlosti. Jejich impakty vyhloubily na jeho povrchu velké množství kráterů. Všechny měsíční horniny vznikly za vysokých teplot a bez vody. Na Měsíci není voda ani atmosféra, proto tam nemohou být usazené horniny jako pískovce, břidlice a vápence. Chemické složení měsíčních vzorků ukazuje, že jsou bohaté na nesnadno tavitelné prvky, jako jsou vápník, hliník a titan. Také křemík a kyslík jsou hojnými prvky. Na Měsíci není ani krystalická voda v minerálech, proto tam není taková rozmanitost v minerálech jako na Zemi.


Letopočet

Rok 2020 jest rokem:
7528—7529byzantské éry,
6733od stvoření světa podle Scaligera,
5780—5781od stvoření světa podle počtu židovského,
2796od první Olympiády,
2773od založení Říma,
2065od juliánské opravy kalendáře,
438od gregoriánské opravy kalendáře,
14od založení webu https://kalendar.beda.cz

Církevní počet

Zlaté číslo7
EpaktaV
Sluneční kruh13
Římský počet (indikce)13
Nedělní písmenoED

Pohyblivé svátky

Neděle devítník9. února
Masopustní neděle23. února
Popeleční středa26. února
Květná neděle5. dubna
Boží hod velikonoční12. dubna
Nanebevstoupení Páně21. května
Boží hod svatodušní31. května
Nejsvětější Trojice7. června
Boží tělo11. června
První neděle adventní29. listopadu

Masopust trvá od 7. ledna do 25. února, tudíž 50 dní.

Čtvero suchých dnů

I.4., 6., 7. března
II.3., 5., 6. června
III.16., 18., 19. září
IV.16., 18., 19. prosince

Úvodní stránka k staročeskému kalendáři 2020

Úvodní stránka k měsíčnímu staročeskému kalendáři, doslova nabitá informacemi. Tiskněte na výšku. Jak nastavit internetový prohlížeč pro pěkný tisk se dozvíte na stránce Tipy a triky.

Poznámky k údajům v kalendáři:

  • Vládce roku je nesmyslný pojem, už v roce 1931 v kalendáři církve československé "Český zápas" byl vysvětlující text: "v nových kalendářích se zpravidla již upouští od označování vládnoucí planety, protože jest pouhým zbytkem starohvězdářských názorů". Výpočet byl jednoduchý, rok se dělil sedmi a dle zbytku se určil vládce roku (0:Mars, 1:Slunce,... 6:Jupiter). Přesto tato část zůstala zachována, ovšem s aktuálním textem.
  • Letopočet viz stránky Různé letopočty a Různá počítání kalendářní. Scaliger vypočetl takzvanou juliánskou periodu, která začínala 1. ledna roku 4713 př. n. l.
  • Církevní počet je zastaralý název pro Základy roku.
  • Pohyblivé svátky jsou svátky související s Velikonocemi.
  • Neděle Devítník je devátá neděle před Velikonocemi, latinsky Septuagesima. Vzhledem k pohyblivému datu Velikonoc může připadnou nejdříve na 18. leden a nejpozději na 22. únor.
  • Sedmá neděle před Velikonocemi a současně poslední neděle před Popeleční středou nese český název Masopustní neděle, latinsky Quinquagesima.
  • Masopust bylo v minulosti období od Tří králů do Popeleční středy. Maškarní zábava, která probíhala nejčastěji v úterý před Popeleční středou, byla vyvrcholením masopustu. Název karneval je synonymem masopustu (latinsky carne vale, česky doslova opustit maso).
  • Některé další pojmy jsou vysvětleny na stránce Kdy se slaví církevní svátky spojené s Velikonocemi.
  • Boží hod velikonoční je Velikonoční neděle.
  • Boží hod svatodušní neboli Seslání Ducha svatého.
  • Svátek Božího těla se slavil po uplynutí jedenácti dnů od Božího hodu svatodušního.
  • První neděle adventní je čtvrtá neděle před Božím hodem vánočním, tedy 25. prosincem.
  • Čtvero suchých dnů viz Suché dny.
  • Stoletý kalendář (předpověď počasí) chybí, neboť již v kalendáři "Venkovan 1940" byl text: Za časů, kdy jenom kalendáře předpovídaly podle stoletého kalendáře počasí, říkalo se jim: Kalendář, starý lhář!

Další informace:

Nahoru