Staročeský kalendář na rok 2025

Vládcem roku jest Venuše (Krasopaní)

Podle antické pověsti se Venuše (řecky Afrodita) zrodila z mořské pěny. Byla bohyní krásy, lásky a plodnosti. Planeta je druhá od Slunce a ze všech planet se Zemi nejvíce přibližuje. Kolem Slunce obíhá po téměř kruhové dráze ve vzdálenosti 108 milionů kilometrů. Jeden oběh zabere 225 pozemských dnů. Kolem své rotační osy se Venuše otáčí zpětně, tj. od východu k západu. Navíc mimořádně pomalu, nejpomaleji ze všech planet, jeden venušin den trvá 243 pozemských dnů. Den na Venuši tedy trvá déle než venušin rok. Při vhodných podmínkách lze pozorovat přechod Venuše přes sluneční disk. Přechody se vyskutují ve dvojicích s přestávkou 8 let. Dvojice se opakují po 121.5 a 105.5 letech. Na obloze je při příznivých podmínkách třetí nejjasnější objekt, po Slunci a Měsíci. Při západu se nazývá večernicí a při východu jitřenka. V dalekohledu lze pozorovat její fáze. Nikoliv však její povrch, neboť je zahalena silnou, neprodyšnou vrstvou mraků. Venuše nemá žádný vlastní měsíc.

Venuše je velikostí podobná Zemi, její průměr je 12 tisíc kilometrů a hmotnost 82% hmotnosti Země. Planeta Venuše je obklopena neprostupnou vrstvou husté oblačnosti. Atmosféra, v níž vanou silné větry, je složena převážně z oxidu uhličitého. Slunce na jedné straně povrch silně zahřívá a na druhé straně hustá atmosfára zabraňuje teplo vyzařovat zpět do kosmu. Dochází k silnému skleníkovému efektu. Pod neprodyšným příkrovem oblaků panují obrovské teploty, až 470°C. Přesto zde někdy i zaprší, déšť na Venuší je však tvořený kyselinou sírovou. Vzhledem k obrovskému horku se dešťǒvé kapky vypaří dříve než dopadnou na povrch. Povrch Venuše pokrývají žhavé pouště a široké planiny, méně už pohoří a údolí. Nejrozsáhlejší pohoří má název "Afrodite Terra". Leží v oblasti rovníku a svou rozlohou se rovná přibližně Jížní Americe. Na povrchu jsou patrné i mělké meteorické krátery. Informace o povrchu byly zjištěny za pomocí automatických sond, buď přímo z povrchu nebo z oběžné dráhy.

Letopočet

Rok 2025 jest rokem:

7533—7534	byzantské éry,
6738	od stvoření světa podle Scaligera,
5785—5786	od stvoření světa podle počtu židovského,
2801	od první Olympiády,
2778	od založení Říma,
2070	od juliánské opravy kalendáře,
443	od gregoriánské opravy kalendáře,
19	od založení webu https://kalendar.beda.cz

Církevní počet

Zlaté číslo	12
Epakta	XXX
Sluneční kruh	18
Římský počet (indikce)	3
Nedělní písmeno	E

Pohyblivé svátky

Neděle devítník	16. února
Masopustní neděle	2. března
Popeleční středa	5. března
Květná neděle	13. dubna
Boží hod velikonoční	20. dubna
Nanebevstoupení Páně	29. května
Boží hod svatodušní	8. června
Nejsvětější Trojice	15. června
Boží tělo	19. června
První neděle adventní	30. listopadu

Masopust trvá od 7. ledna do 4. března, tudíž 57 dní.

Čtvero suchých dnů

I.	12., 14., 15. března
II.	11., 13., 14. června
III.	17., 19., 20. září
IV.	17., 19., 20. prosince

celý kalendář

Úvodní stránka k staročeskému kalendáři 2025

Úvodní stránka k měsíčnímu staročeskému kalendáři, doslova nabitá informacemi. Tiskněte na výšku. Jak nastavit internetový prohlížeč pro pěkný tisk se dozvíte na stránce Tipy a triky.

Poznámky k údajům v kalendáři:

Vládce roku je nesmyslný pojem, už v roce 1931 v kalendáři církve československé "Český zápas" byl vysvětlující text: "v nových kalendářích se zpravidla již upouští od označování vládnoucí planety, protože jest pouhým zbytkem starohvězdářských názorů". Výpočet byl jednoduchý, rok se dělil sedmi a dle zbytku se určil vládce roku (0:Mars, 1:Slunce,... 6:Jupiter). Přesto tato část zůstala zachována, ovšem s aktuálním textem.
Letopočet viz stránky Různé letopočty a Různá počítání kalendářní. Scaliger vypočetl takzvanou juliánskou periodu, která začínala 1. ledna roku 4713 př. n. l.
Církevní počet je zastaralý název pro Základy roku.
Pohyblivé svátky jsou svátky související s Velikonocemi.
Neděle Devítník je devátá neděle před Velikonocemi, latinsky Septuagesima. Vzhledem k pohyblivému datu Velikonoc může připadnou nejdříve na 18. leden a nejpozději na 22. únor.
Sedmá neděle před Velikonocemi a současně poslední neděle před Popeleční středou nese český název Masopustní neděle, latinsky Quinquagesima.
Masopust bylo v minulosti období od Tří králů do Popeleční středy. Maškarní zábava, která probíhala nejčastěji v úterý před Popeleční středou, byla vyvrcholením masopustu. Název karneval je synonymem masopustu (italské slovo carnevale vzniklo ze slov carne=maso a levare=odstranit, odložit).
Některé další pojmy jsou vysvětleny na stránce Kdy se slaví církevní svátky spojené s Velikonocemi.
Boží hod velikonoční je Velikonoční neděle.
Boží hod svatodušní neboli Seslání Ducha svatého.
Svátek Božího těla se slavil po uplynutí jedenácti dnů od Božího hodu svatodušního.
První neděle adventní je čtvrtá neděle před Božím hodem vánočním, tedy 25. prosincem.
Čtvero suchých dnů viz Suché dny.
Stoletý kalendář (předpověď počasí) chybí, neboť již v kalendáři "Venkovan 1940" byl text: Za časů, kdy jenom kalendáře předpovídaly podle stoletého kalendáře počasí, říkalo se jim: Kalendář, starý lhář!