Menu ≡
kalendar.beda.cz

Staročeský kalendář na rok 2022

Vládcem roku jest Jupiter (Kralomoc)

Vládce roku

Řecky Zeus, v antické mytologii byl Jupiter synem Titána Chronose (Saturna), vládl všemu živému, bohům i lidem. Ovládal počasí a své nepřátele ničil bleskem. K dobrým lidem byl však laskavý. Měl lidské slabosti a někdy páchal různé neplechy. Jupiter je největší planeta sluneční soustavy, pátá nejvzdálenější od Slunce. Objemově je více jak tisíckrát větší jak Země, ale zase tisíckrát menší než Slunce. Celých 70% celkové hmotnosti všech planet připadá právě na něj. Svou dráhu kolem Slunce uběhne za necelých 12 let rychlostí přibližně 13 kilometrů za sekundu. Střední vzdálenost od Slunce činí 779 milionů kilometrů. Jupiter má přes šedesát měsíců, čtyři největší a nejjasnější objevil Galileo Galilei roku 1610 svým prvním dalekohledem a po něm se jim také říká. Jsou to Io, Europa, Callisto a Ganymed. Poslední jmenovaný je s průměrem 5260 kilometrů vůbec největším měsícem sluneční soustavy, je dokonce větší než planeta Merkur.

Jupiter rotuje kolem své osy nejrychleji ze všech planet, jeden den na něm trvá necelých deset hodin. Díky takto velké rotaci je dosti zploštělý. Rovníkový průměr je 143 tisíc kilometrů a polární jen 134 tisíc kilometrů. My z Jupitera vidíme pouze jeho obrovskou atmosféru, již tvoří z 90% vodík a z 10% helium. Vedle těchto prvků je přítomen také metan, čpavek a další. V samotném centru se asi nachází horninové jádro o teplotě 19 tisíc stupňů. Následuje vrstva hustého kovového vodíku, právě tato vrstva, spolu s rychlou rotací, je příčinou Jupiterova mimořádně silného magnetického pole. Magnetický ohon dosahuje až k oběžné dráze Saturnu. Již první pozorování Jupitera dalekohledem odhalila na jeho povrchu velkou rudou skvrnu. Je to největší a dlouhodobě nejstabilnější bouře naší sluneční soustavy. Její průměr je dvakrát až třikrát větší než Země. Jupiter do svého okolí vydává více energie, než kolik přijímá od Slunce, je to důsledek smršťování jádra.


Letopočet

Rok 2022 jest rokem:
7530—7531byzantské éry,
6735od stvoření světa podle Scaligera,
5782—5783od stvoření světa podle počtu židovského,
2798od první Olympiády,
2775od založení Říma,
2067od juliánské opravy kalendáře,
440od gregoriánské opravy kalendáře,
16od založení webu https://kalendar.beda.cz

Církevní počet

Zlaté číslo9
EpaktaXXVII
Sluneční kruh15
Římský počet (indikce)15
Nedělní písmenoB

Pohyblivé svátky

Neděle devítník13. února
Masopustní neděle27. února
Popeleční středa2. března
Květná neděle10. dubna
Boží hod velikonoční17. dubna
Nanebevstoupení Páně26. května
Boží hod svatodušní5. června
Nejsvětější Trojice12. června
Boží tělo16. června
První neděle adventní27. listopadu

Masopust trvá od 7. ledna do 1. března, tudíž 54 dní.

Čtvero suchých dnů

I.9., 11., 12. března
II.8., 10., 11. června
III.21., 23., 24. září
IV.14., 16., 17. prosince

Úvodní stránka k staročeskému kalendáři 2022

Úvodní stránka k měsíčnímu staročeskému kalendáři, doslova nabitá informacemi. Tiskněte na výšku. Jak nastavit internetový prohlížeč pro pěkný tisk se dozvíte na stránce Tipy a triky.

Poznámky k údajům v kalendáři:

  • Vládce roku je nesmyslný pojem, už v roce 1931 v kalendáři církve československé "Český zápas" byl vysvětlující text: "v nových kalendářích se zpravidla již upouští od označování vládnoucí planety, protože jest pouhým zbytkem starohvězdářských názorů". Výpočet byl jednoduchý, rok se dělil sedmi a dle zbytku se určil vládce roku (0:Mars, 1:Slunce,... 6:Jupiter). Přesto tato část zůstala zachována, ovšem s aktuálním textem.
  • Letopočet viz stránky Různé letopočty a Různá počítání kalendářní. Scaliger vypočetl takzvanou juliánskou periodu, která začínala 1. ledna roku 4713 př. n. l.
  • Církevní počet je zastaralý název pro Základy roku.
  • Pohyblivé svátky jsou svátky související s Velikonocemi.
  • Neděle Devítník je devátá neděle před Velikonocemi, latinsky Septuagesima. Vzhledem k pohyblivému datu Velikonoc může připadnou nejdříve na 18. leden a nejpozději na 22. únor.
  • Sedmá neděle před Velikonocemi a současně poslední neděle před Popeleční středou nese český název Masopustní neděle, latinsky Quinquagesima.
  • Masopust bylo v minulosti období od Tří králů do Popeleční středy. Maškarní zábava, která probíhala nejčastěji v úterý před Popeleční středou, byla vyvrcholením masopustu. Název karneval je synonymem masopustu (italské slovo carnevale vzniklo ze slov carne=maso a levare=odstranit, odložit).
  • Některé další pojmy jsou vysvětleny na stránce Kdy se slaví církevní svátky spojené s Velikonocemi.
  • Boží hod velikonoční je Velikonoční neděle.
  • Boží hod svatodušní neboli Seslání Ducha svatého.
  • Svátek Božího těla se slavil po uplynutí jedenácti dnů od Božího hodu svatodušního.
  • První neděle adventní je čtvrtá neděle před Božím hodem vánočním, tedy 25. prosincem.
  • Čtvero suchých dnů viz Suché dny.
  • Stoletý kalendář (předpověď počasí) chybí, neboť již v kalendáři "Venkovan 1940" byl text: Za časů, kdy jenom kalendáře předpovídaly podle stoletého kalendáře počasí, říkalo se jim: Kalendář, starý lhář!

Další informace:

Nahoru