Staročeský kalendář na rok 2030

Vládcem roku jest Mars (Smrtonoš)

Naším nejbližším vnějším sousedem ve sluneční soustavě je planeta Mars. Ta dostala své jméno podle starořímského boha úrody a jarního období, ale především války. Pro Římany byl po Jupiterovi nejdůležitějším bohem. Stavěli mu chrámy, byl mu zasvěcen první měsíc v římském roce. Symbolem Marsu byla rudá barva - barva krve. Střední vzdálenost od Slunce je 227 milionů kilometrů a oběžná doba je 687 dní. Jeho vzdálenost od Země kolísá od 55 milionů do 400 milionů kilometrů. Díky tomu kolísá i jeho jasnost a zdánlivá velikost na obloze. Příznivá poloha se opakuje po 16 letech. Taková opozice, kdy je mezi Zemí a Marsem nejmenší vzdálenost, byly vhodnou příležitostí ke studiu různých útvarů na jeho povrchu. Dnes tuto činnost vykonávají různá automatická vozítka na jeho povrchu. Mars má dva malé měsíčky, Phobos a Deimos (v řečtině Děs a Hrůza). Jeden den na Marsu, takzvaný sol, trvá 24 hod. a 37 min.

Mars se značně liší od Země. Jeho průměr je poloviční. Zatímco povrch Země je ze 70% pokryt vodou, na povrchu Marsu se tekutá voda nevyskytuje. Také atmosféra se zcela liší od atmosféry Země, je velmi suchá. Obsahuje 10000× méně vody než atmosféra Země. Ale i z tak nepatrného množství vznikají oblaky z jemných ledových částic, tvoří se přízemní ranní mlhy v údolích a tenká vrstva jíní v zimě. Vodní led zčásti tvoří polární Marsovy čepičky. Voda je rovněž pod povrchem. Obloha z povrchu Marsu je žlutavá a při západu či východu Slunce červená. Zbarvení je způsobeno jemným prachem, který obsahuje oxid železnato-železitý. Tento černý minerál pohlcuje více modré světlo než červené. Jemný prach se stále pohybuje v atmosféře. Povrch Marsu je skalnatý nebo kamenitý, pokrytý prachem a rozsáhlými dunami, četnými krátery, obrovskými sopkami, kaňony a vyschlými řečišti.

Letopočet

Rok 2030 jest rokem:

7538—7539	byzantské éry,
6743	od stvoření světa podle Scaligera,
5790—5791	od stvoření světa podle počtu židovského,
2806	od první Olympiády,
2783	od založení Říma,
2075	od juliánské opravy kalendáře,
448	od gregoriánské opravy kalendáře,
24	od založení webu https://kalendar.beda.cz

Církevní počet

Zlaté číslo	17
Epakta	XXV
Sluneční kruh	23
Římský počet (indikce)	8
Nedělní písmeno	F

Pohyblivé svátky

Neděle devítník	17. února
Masopustní neděle	3. března
Popeleční středa	6. března
Květná neděle	14. dubna
Boží hod velikonoční	21. dubna
Nanebevstoupení Páně	30. května
Boží hod svatodušní	9. června
Nejsvětější Trojice	16. června
Boží tělo	20. června
První neděle adventní	1. prosince

Masopust trvá od 7. ledna do 5. března, tudíž 58 dní.

Čtvero suchých dnů

I.	13., 15., 16. března
II.	12., 14., 15. června
III.	18., 20., 21. září
IV.	18., 20., 21. prosince

celý kalendář

Úvodní stránka k staročeskému kalendáři 2030

Úvodní stránka k měsíčnímu staročeskému kalendáři, doslova nabitá informacemi. Tiskněte na výšku. Jak nastavit internetový prohlížeč pro pěkný tisk se dozvíte na stránce Tipy a triky.

Poznámky k údajům v kalendáři:

Vládce roku je nesmyslný pojem, už v roce 1931 v kalendáři církve československé "Český zápas" byl vysvětlující text: "v nových kalendářích se zpravidla již upouští od označování vládnoucí planety, protože jest pouhým zbytkem starohvězdářských názorů". Výpočet byl jednoduchý, rok se dělil sedmi a dle zbytku se určil vládce roku (0:Mars, 1:Slunce,... 6:Jupiter). Přesto tato část zůstala zachována, ovšem s aktuálním textem.
Letopočet viz stránky Různé letopočty a Různá počítání kalendářní. Scaliger vypočetl takzvanou juliánskou periodu, která začínala 1. ledna roku 4713 př. n. l.
Církevní počet je zastaralý název pro Základy roku.
Pohyblivé svátky jsou svátky související s Velikonocemi.
Neděle Devítník je devátá neděle před Velikonocemi, latinsky Septuagesima. Vzhledem k pohyblivému datu Velikonoc může připadnou nejdříve na 18. leden a nejpozději na 22. únor.
Sedmá neděle před Velikonocemi a současně poslední neděle před Popeleční středou nese český název Masopustní neděle, latinsky Quinquagesima.
Masopust bylo v minulosti období od Tří králů do Popeleční středy. Maškarní zábava, která probíhala nejčastěji v úterý před Popeleční středou, byla vyvrcholením masopustu. Název karneval je synonymem masopustu (italské slovo carnevale vzniklo ze slov carne=maso a levare=odstranit, odložit).
Některé další pojmy jsou vysvětleny na stránce Kdy se slaví církevní svátky spojené s Velikonocemi.
Boží hod velikonoční je Velikonoční neděle.
Boží hod svatodušní neboli Seslání Ducha svatého.
Svátek Božího těla se slavil po uplynutí jedenácti dnů od Božího hodu svatodušního.
První neděle adventní je čtvrtá neděle před Božím hodem vánočním, tedy 25. prosincem.
Čtvero suchých dnů viz Suché dny.
Stoletý kalendář (předpověď počasí) chybí, neboť již v kalendáři "Venkovan 1940" byl text: Za časů, kdy jenom kalendáře předpovídaly podle stoletého kalendáře počasí, říkalo se jim: Kalendář, starý lhář!