Staročeský kalendář na rok 2026

Vládcem roku jest Merkur (Dobropán)

U Řeků měl dvě jména: jako jitřenka byl nazýván Apollo a jako večernice Hermes. Přitom řečtí astronomové věděli, že jde o jedno těleso. Pro Římany byl bohem obchodu, cestování a zlodějů. Merkur je ze všech planet nejbližší ke Slunci, proto se obtížně pozoruje. Průměrná vzdálenost od Slunce je 58 milionů kilometrů. Díky dosti eliptické dráze však vzdálenost od Slunce kolísá mezi 46 a 70 miliony kilometrů. Kromě toho je jeho dráha se 7° v porovnání s ostatními planetami poměrně dost nakloněná k ekliptice. Vůči hvězdám se Merkur otočí kolem své osy za necelých 59 pozemských dnů. To odpovídá dvěma třetinám doby, již potřebuje k jednomu oběhu kolem Slunce, asi 88 dnů. Jeden sluneční den trvá na Merkuru 176 dní, jeden den na Merkuru tak trvá dva Merkurovy roky. Merkur prochází podobně jako Měsíc měnícími se fázemi, od novu po úplněk. V určitých pravidelných cyklech se ocitá přesně mezi Sluncem a Zemí, takže je možné sledovat jeho přechod přes sluneční disk.

Planeta Merkur má poměrně slabé gravitační pole, dosahuje zhruba jen třetiny přitažlivé síly Země. Orbitální rychlost je naopak největší ze všech planet (39 až 59 kilometrů za sekundu). Merkur má jen velmi tenkou atmosféru složenou z atomů vyražených z jeho povrchu slunečním větrem, jejímiž hlavními složkami jsou kyslík, sodík, vodík a hélium. Povrch Merkuru se silně podobá měsíční krajině, neboť je rovněž posetý velkým množstvím impaktních kráterů vzniklých dopady četných meteoridů. Nacházejí se zde však také rozlehlé rovinaté hladké planiny, které zjevně pocházejí z mladších dob. Zvláštními horskými formacemi na Merkuru jsou podél povrchových zlomů se táhnoucí útesy. Tyto až několik kilometrů vysoké a stovky kilometrů dlouhé stěny se nalézají po celé planetě. Vznikly pravděpodobně v době, kdy se planeta v důsledku chladnutí smršťovala. Vysoké hustota svědčí o tom, že Merkur má velké železné jádro.

Letopočet

Rok 2026 jest rokem:

7534—7535	byzantské éry,
6739	od stvoření světa podle Scaligera,
5786—5787	od stvoření světa podle počtu židovského,
2802	od první Olympiády,
2779	od založení Říma,
2071	od juliánské opravy kalendáře,
444	od gregoriánské opravy kalendáře,
20	od založení webu https://kalendar.beda.cz

Církevní počet

Zlaté číslo	13
Epakta	XI
Sluneční kruh	19
Římský počet (indikce)	4
Nedělní písmeno	D

Pohyblivé svátky

Neděle devítník	1. února
Masopustní neděle	15. února
Popeleční středa	18. února
Květná neděle	29. března
Boží hod velikonoční	5. dubna
Nanebevstoupení Páně	14. května
Boží hod svatodušní	24. května
Nejsvětější Trojice	31. května
Boží tělo	4. června
První neděle adventní	29. listopadu

Masopust trvá od 7. ledna do 17. února, tudíž 42 dní.

Čtvero suchých dnů

I.	25., 27., 28. února
II.	27., 29., 30. května
III.	16., 18., 19. září
IV.	16., 18., 19. prosince

celý kalendář

Úvodní stránka k staročeskému kalendáři 2026

Úvodní stránka k měsíčnímu staročeskému kalendáři, doslova nabitá informacemi. Tiskněte na výšku. Jak nastavit internetový prohlížeč pro pěkný tisk se dozvíte na stránce Tipy a triky.

Poznámky k údajům v kalendáři:

Vládce roku je nesmyslný pojem, už v roce 1931 v kalendáři církve československé "Český zápas" byl vysvětlující text: "v nových kalendářích se zpravidla již upouští od označování vládnoucí planety, protože jest pouhým zbytkem starohvězdářských názorů". Výpočet byl jednoduchý, rok se dělil sedmi a dle zbytku se určil vládce roku (0:Mars, 1:Slunce,... 6:Jupiter). Přesto tato část zůstala zachována, ovšem s aktuálním textem.
Letopočet viz stránky Různé letopočty a Různá počítání kalendářní. Scaliger vypočetl takzvanou juliánskou periodu, která začínala 1. ledna roku 4713 př. n. l.
Církevní počet je zastaralý název pro Základy roku.
Pohyblivé svátky jsou svátky související s Velikonocemi.
Neděle Devítník je devátá neděle před Velikonocemi, latinsky Septuagesima. Vzhledem k pohyblivému datu Velikonoc může připadnou nejdříve na 18. leden a nejpozději na 22. únor.
Sedmá neděle před Velikonocemi a současně poslední neděle před Popeleční středou nese český název Masopustní neděle, latinsky Quinquagesima.
Masopust bylo v minulosti období od Tří králů do Popeleční středy. Maškarní zábava, která probíhala nejčastěji v úterý před Popeleční středou, byla vyvrcholením masopustu. Název karneval je synonymem masopustu (italské slovo carnevale vzniklo ze slov carne=maso a levare=odstranit, odložit).
Některé další pojmy jsou vysvětleny na stránce Kdy se slaví církevní svátky spojené s Velikonocemi.
Boží hod velikonoční je Velikonoční neděle.
Boží hod svatodušní neboli Seslání Ducha svatého.
Svátek Božího těla se slavil po uplynutí jedenácti dnů od Božího hodu svatodušního.
První neděle adventní je čtvrtá neděle před Božím hodem vánočním, tedy 25. prosincem.
Čtvero suchých dnů viz Suché dny.
Stoletý kalendář (předpověď počasí) chybí, neboť již v kalendáři "Venkovan 1940" byl text: Za časů, kdy jenom kalendáře předpovídaly podle stoletého kalendáře počasí, říkalo se jim: Kalendář, starý lhář!