Staročeský kalendář na rok 2021

Vládcem roku jest Saturn (Hladolet)

Řecky Chronos je druhou největší planetou a v pořadí od Slunce šestou planetou sluneční soustavy. Lidstvu je známá od starověku, je poslední planetou viditelnou pouhým okem. Dle pověstí byl bohem zemědělství, chránil přírodu, dal lidem mravní řád, naučil je pěstovat ovocné stromy a vinnou révu. O jeho panování se hovořilo jako o "zlatém věku lidstva". Ve starém Římě byl Chronos oblíbeným bohem, Saturnovi byly zasvěceny svátky zimního slunovratu. Galileo Galilei byl první, kdo pozoroval planetu dalekohledem, nedokázal však rozpoznat prstence, to správně učinil až Christiaan Huygens roku 1656. Jeden oběh okolo Slunce vykoná Saturn za 29.5 pozemského roku, vzdálenost od Slunce se pohybuje v rozmezí 1.34 až 1.5 miliardy kilometrů. Saturn má přes šedesát měsíců. Pozoruhodný je zejména obrovský Titan, s průměrem 5150 kilometrů a vlastní atmosférou, je větší než planeta Merkur.

Kromě Saturnu mají prstence i ostatní obří planety, ale pouze u této planety jsou tak viditelné a působivé. Vznikly patrně rozpadem saturnova měsíce vlivem gravitačních sil. Dělí se na několik dalších prstenců, ze Země vidíme tři a kosmické sondy objevily mnoho dalších prstenců. Největší prstenec má průměr milion kilometrů. Protože i prstence mají sklon k ekliptice, můžeme je ze Země pozorovat v nejrůznějších polohách. Během saturnova roku jsou však prstence dvakrát téměř neviditelné, protože se díváme přímo na jejich "hrany", ve skutečnosti jsou totiž silné pouze několik stovek metrů. Jeden den na Saturnu trvá přibližně 10 hod. a 25 min. Díky rychlé rotaci je planeta výrazně zploštělá, rovníkový průměr je 120.5 tisíce kilometrů a polární průměr pouze 109 tisíc kilometrů. Atmosféra je složena téměř výhradně z vodíku a hélia. V důsledku rychlých větrů jsou na Saturnu pruhy tmavších oblaků a světlá pásma mezi nimi.

Letopočet

Rok 2021 jest rokem:

7529—7530	byzantské éry,
6734	od stvoření světa podle Scaligera,
5781—5782	od stvoření světa podle počtu židovského,
2797	od první Olympiády,
2774	od založení Říma,
2066	od juliánské opravy kalendáře,
439	od gregoriánské opravy kalendáře,
15	od založení webu https://kalendar.beda.cz

Církevní počet

Zlaté číslo	8
Epakta	XVI
Sluneční kruh	14
Římský počet (indikce)	14
Nedělní písmeno	C

Pohyblivé svátky

Neděle devítník	31. ledna
Masopustní neděle	14. února
Popeleční středa	17. února
Květná neděle	28. března
Boží hod velikonoční	4. dubna
Nanebevstoupení Páně	13. května
Boží hod svatodušní	23. května
Nejsvětější Trojice	30. května
Boží tělo	3. června
První neděle adventní	28. listopadu

Masopust trvá od 7. ledna do 16. února, tudíž 41 dní.

Čtvero suchých dnů

I.	24., 26., 27. února
II.	26., 28., 29. května
III.	15., 17., 18. září
IV.	15., 17., 18. prosince

celý kalendář

Úvodní stránka k staročeskému kalendáři 2021

Úvodní stránka k měsíčnímu staročeskému kalendáři, doslova nabitá informacemi. Tiskněte na výšku. Jak nastavit internetový prohlížeč pro pěkný tisk se dozvíte na stránce Tipy a triky.

Poznámky k údajům v kalendáři:

Vládce roku je nesmyslný pojem, už v roce 1931 v kalendáři církve československé "Český zápas" byl vysvětlující text: "v nových kalendářích se zpravidla již upouští od označování vládnoucí planety, protože jest pouhým zbytkem starohvězdářských názorů". Výpočet byl jednoduchý, rok se dělil sedmi a dle zbytku se určil vládce roku (0:Mars, 1:Slunce,... 6:Jupiter). Přesto tato část zůstala zachována, ovšem s aktuálním textem.
Letopočet viz stránky Různé letopočty a Různá počítání kalendářní. Scaliger vypočetl takzvanou juliánskou periodu, která začínala 1. ledna roku 4713 př. n. l.
Církevní počet je zastaralý název pro Základy roku.
Pohyblivé svátky jsou svátky související s Velikonocemi.
Neděle Devítník je devátá neděle před Velikonocemi, latinsky Septuagesima. Vzhledem k pohyblivému datu Velikonoc může připadnou nejdříve na 18. leden a nejpozději na 22. únor.
Sedmá neděle před Velikonocemi a současně poslední neděle před Popeleční středou nese český název Masopustní neděle, latinsky Quinquagesima.
Masopust bylo v minulosti období od Tří králů do Popeleční středy. Maškarní zábava, která probíhala nejčastěji v úterý před Popeleční středou, byla vyvrcholením masopustu. Název karneval je synonymem masopustu (italské slovo carnevale vzniklo ze slov carne=maso a levare=odstranit, odložit).
Některé další pojmy jsou vysvětleny na stránce Kdy se slaví církevní svátky spojené s Velikonocemi.
Boží hod velikonoční je Velikonoční neděle.
Boží hod svatodušní neboli Seslání Ducha svatého.
Svátek Božího těla se slavil po uplynutí jedenácti dnů od Božího hodu svatodušního.
První neděle adventní je čtvrtá neděle před Božím hodem vánočním, tedy 25. prosincem.
Čtvero suchých dnů viz Suché dny.
Stoletý kalendář (předpověď počasí) chybí, neboť již v kalendáři "Venkovan 1940" byl text: Za časů, kdy jenom kalendáře předpovídaly podle stoletého kalendáře počasí, říkalo se jim: Kalendář, starý lhář!