Staročeský kalendář na rok 1954

Vládcem roku jest Slunce

Nejbližší hvězda, bez Slunce by neexistoval žádný život a tedy ani my sami. Například ve starověkém Egyptě byl bůh Slunce "Ra" uctíván jako nejvyšší ze všech bohů a stvořitel všeho. V antickém Řecku byl bohem Slunce Hélios, který na svém slunečním vozu denně projížděl po obzoru. Již v dávných dobách začali lidé pozorovat pravidelný běh Slunce po obloze a pokoušeli se jej přostřednictvím různých modelů vysvětlit. Zároveň zapisovali i zvláštní události k nimž na obloze došlo. A tím jsou sluneční zatmění, první zpráva o tomto jevu pochází z Číny už z roku 2136 př. n. l. Slunce a celá jeho soustava obíhá okolo středu Mléčné dráhy ve vzdálenosti od 25000 do 28000 světelných let (1 světelný rok je zhruba 10 milionů milionů kilometrů). Jeden tento oběh trvá přibližně 226 milionů let. Kolem Slunce obíhá proti směru hodinových ručiček osm planet doprovázených svými měsíci. Naše Země obíhá kolem Slunce ve vzdálenosti od 147 milionů do 152 milionů kilometrů, průměrnou rychlostí necelých 30 kilometrů za sekundu

Sluneční těleso o průměru 1.4 milionů kilometrů je obrovská žhavá plazmová koule. Její povrch není pevný a skládá se z několika vrstev. Slunce je obklopeno vnější vrstvou, pro nás viditelnou fotosférou, známým slunečním kotoučem, na nějž navazuje střední vrstva sluneční atmosféry, chromosféra, a nakonec koróna. Obě je možné pozorovat pouze při úplném zatmění Slunce. Vlastní těleso Slunce se skládá z vodíku (78%) a helia (20%). Zbývající dvě procenta tvoří těžké prvky, jako kyslík, uhlí, dusík a další. Teplota ve slunečním jádru dosahuje až 15 milionů stupňů. V důsledku této obrovské teploty dochází k termojaderné fůzi. Každou sekundou se 700 milionů tun vodíku v jádru hvězdy přeměňují na helium. Energie která se v jádru vytvoří, pak uniká do okolního prostředí v podobě elektromagnetického záření. Nejprve fotony procházejí přes takzvanou zářivou vrstvu, kde se zpomalují, záření je opakovaně pohlcováno a zase vyzařováno. Nakonec se dostává do fotosféry, kde teplota dosahuje jen 5800 stupňů a pak vyzářeno do kosmu.

Letopočet

Rok 1954 jest rokem:

7462—7463	byzantské éry,
6667	od stvoření světa podle Scaligera,
5714—5715	od stvoření světa podle počtu židovského,
2730	od první Olympiády,
2707	od založení Říma,
1999	od juliánské opravy kalendáře,
372	od gregoriánské opravy kalendáře,
52	do založení webu https://kalendar.beda.cz

Církevní počet

Zlaté číslo	17
Epakta	XXV
Sluneční kruh	3
Římský počet (indikce)	7
Nedělní písmeno	C

Pohyblivé svátky

Neděle devítník	14. února
Masopustní neděle	28. února
Popeleční středa	3. března
Květná neděle	11. dubna
Boží hod velikonoční	18. dubna
Nanebevstoupení Páně	27. května
Boží hod svatodušní	6. června
Nejsvětější Trojice	13. června
Boží tělo	17. června
První neděle adventní	28. listopadu

Masopust trvá od 7. ledna do 2. března, tudíž 55 dní.

Čtvero suchých dnů

I.	10., 12., 13. března
II.	9., 11., 12. června
III.	15., 17., 18. září
IV.	15., 17., 18. prosince

celý kalendář

Úvodní stránka k staročeskému kalendáři 1954

Úvodní stránka k měsíčnímu staročeskému kalendáři, doslova nabitá informacemi. Tiskněte na výšku. Jak nastavit internetový prohlížeč pro pěkný tisk se dozvíte na stránce Tipy a triky.

Poznámky k údajům v kalendáři:

Vládce roku je nesmyslný pojem, už v roce 1931 v kalendáři církve československé "Český zápas" byl vysvětlující text: "v nových kalendářích se zpravidla již upouští od označování vládnoucí planety, protože jest pouhým zbytkem starohvězdářských názorů". Výpočet byl jednoduchý, rok se dělil sedmi a dle zbytku se určil vládce roku (0:Mars, 1:Slunce,... 6:Jupiter). Přesto tato část zůstala zachována, ovšem s aktuálním textem.
Letopočet viz stránky Různé letopočty a Různá počítání kalendářní. Scaliger vypočetl takzvanou juliánskou periodu, která začínala 1. ledna roku 4713 př. n. l.
Církevní počet je zastaralý název pro Základy roku.
Pohyblivé svátky jsou svátky související s Velikonocemi.
Neděle Devítník je devátá neděle před Velikonocemi, latinsky Septuagesima. Vzhledem k pohyblivému datu Velikonoc může připadnou nejdříve na 18. leden a nejpozději na 22. únor.
Sedmá neděle před Velikonocemi a současně poslední neděle před Popeleční středou nese český název Masopustní neděle, latinsky Quinquagesima.
Masopust bylo v minulosti období od Tří králů do Popeleční středy. Maškarní zábava, která probíhala nejčastěji v úterý před Popeleční středou, byla vyvrcholením masopustu. Název karneval je synonymem masopustu (italské slovo carnevale vzniklo ze slov carne=maso a levare=odstranit, odložit).
Některé další pojmy jsou vysvětleny na stránce Kdy se slaví církevní svátky spojené s Velikonocemi.
Boží hod velikonoční je Velikonoční neděle.
Boží hod svatodušní neboli Seslání Ducha svatého.
Svátek Božího těla se slavil po uplynutí jedenácti dnů od Božího hodu svatodušního.
První neděle adventní je čtvrtá neděle před Božím hodem vánočním, tedy 25. prosincem.
Čtvero suchých dnů viz Suché dny.
Stoletý kalendář (předpověď počasí) chybí, neboť již v kalendáři "Venkovan 1940" byl text: Za časů, kdy jenom kalendáře předpovídaly podle stoletého kalendáře počasí, říkalo se jim: Kalendář, starý lhář!