Martyrologium
Usuardovo martyrologium z Gerony
Martyrologium je kalendářně uspořádaný seznam všech uznávaných světců římskokatolické církve s uvedením dat jejich úmrtí (to je pro světce den zrození pro nebe) a stručným záznamem o jejich životě. Původ je z dob pronásledování křesťanů v Římské říši, základem byly tehdejší soudní protokoly (řecky martyr je česky svědek). Nejstarší známé martyrologium Breviarium Syriacum je z roku 411, je to však jen syrský překlad nezachovaného řeckého martyrologia z Antiochie z roku 370. V roce 735 napsal další martyrologium Beda Ctihodný. V druhé polovině 9. století sepsal významné martyrologium francouzský benediktinský mnich Usuard (latinsky Usuardus). U pravoslavných církví se kniha podobného obsahu nazývá menologium. Postupně se po staletí počet světců zvětšoval, takže na každý den jich nakonec bylo uvedeno více. Oficiální římské martyrologium (Martyrologium Romanum) bylo vydáno až po Tridentském koncilu papežem Řehořem XIII. roku 1582 a čerpalo převážně z Usuardova martyrologia. Bohužel obsahovalo mnoho chyb a tak bylo zrušeno, až pozdější vydání z roku 1584 byl autoritativní. Počet světců nadále rostl a nakonec na začátku 20. století Martyrologium Romanum obsahovalo přes 13000 jmen. Po II. Vatikánském koncilu byl počet jmen v martyrologiu zredukován a zůstali jen prokazatelně existující svatí. Poslední verze Martyrologium Romanum je z roku 2004, má 844 stránek v latině a obsahuje 6658 jmen svatých a blahoslavených. V průměru se tak každý den roku připomína 18 světců.
Současné Martyrologium Romanum
Martyrologium obsahovalo kromě jiného někdy i pomůcku k určení stáří Měsíce pro libovolný den v roce, takzvaná písmena martyrologia (Litterae Martyrologii). Nejde však o přesné astronomické výpočty, jde o takzvané cyklické výpočty, které jsou sice méně přesné, ale zase mnohem jednodušší. Za dob juliánského kalendáře to bylo devatenáct písmen abecedy (A—T), která představovala jednotlivá Zlatá čísla. Nad nimi pak byla čísla ukazující kolik dní byl stár Měsíc vybraného dne v příslušném roce devatenáctiletého cyklu Zlatého čísla. Stačilo tedy znát Zlaté číslo roku a v martyrologiu jste našli stáří Měsíce pro libovolný den. Po zavedení gregoriánského kalendáře se cyklické výpočty zkomplikovaly a musela být upravena i tato pomůcka. Zmiňuje se o tom i papežská bula Inter gravissimas:
A dále pak, aby byl čtrnáctý den velikonočního měsíce určen přesně a aby bylo pro potřeby věřících určeno stejně přesně stáří Měsíce v souladu s pradávnými zvyky církve, patrnými každého dne při čtení martyrologia, nařizujeme, že od okamžiku, kdy bude z kalendáře vyjmuto Zlaté číslo, bude toto nahrazeno cyklem epakt, který, díky naprosto přesným pravidlům, zmíněným výše v souvislosti se Zlatým číslem, způsobí, že novoluní a čtrnáctý den velikonočního měsíce vždy zůstanou na svém místě.
Písmen potom bylo už 30 (a—P, některá písmena byla pro přehlednost vynechána), která představovala třicet epakt, včetně zvláštní epakty 25, kterou představovalo zdvojené písmeno F.
| písmeno | a | b | c | d | e | f | g | h | i | k | l | m | n | p | q | r | s | t | u | A | B | C | D | E | F | F | G | H | M | N | P |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| epakta | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 0 |
Přesný popis použití a tabulky písmen pro jednotlivé dny roku najdete na stránce Písmena martyrologia.
