10 let webu (2006—2015)

Všechno to začalo úplně nevinně: na Vánoce 2005 jsem nedostal kalendář na nový rok. Na internetu jsem pak hledal nějaký vhodný k vytištění, ale byť v té době na internetu již nějaké české kalendáře byly, žádný nebyl vhodný k tisku tak, aby nahradil tištěný kalendář. Po Silvestru mě napadlo vytvořit si vlastní kalendář v počítači a pak vytisknout na své domácí tiskárně. Protože se trochu zajímám o astronomii, chtěl jsem tam dodat i nějaké důležité astronomické údaje. V starém kalendáři jsem našel východy a západu Slunce, to se mi líbilo a tak jsem to do kalendáře hned vložil, to bylo jednoduché, funkce na to už byla v počítači. A vzápětí jsem tam chtěl vložit východy, západy a fáze Měsíce. To jsem si dal. Funkce na to žádná nebyla a na internetu jsem nenašel nic vhodného. Nakonec jsem problém obešel tak, že jsem si všechna data sehnal z jednoho serveru na internetu (bohužel už neexistuje), upravil a uložil do souboru. Výhodou bylo, že nebylo nutné nic počítat, nevýhodou zase, že data byla závislá na jediné poloze, časy východu i západu záleží totiž na poloze pozorovatele. Data jsem nechal vypočítat pro takzvaný astronomický střed Evropy, i data v tištěné astronomické ročence jsou vypočtena pro tento bod. Za dva dny to bylo všechno hotovo a byl jsem mile potěšen krásným výstupem, první kalendář byl nejpodobnější současnému měsíčnímu pracovnímu kalendáři.

Vše zatím běželo jen na mém domácím počítači, pak mě napadlo podělit se o své dílko i s ostatními. Zvolil jsem si jednu málo využívanou doménu na serveru o který jsem se staral a již tam běželo několik mých jednoduchých stránek. Uvědomil jsem si, že ne každý ocení možnost zobrazování astronomických dat a tak jsem přidal ještě jeden jednoduchý kalendář. Tomu je nejpodobnější nynější měsíční kalendář. Také jsem upravil design úvodní stránky. Samozřejmě nikdo o tom nevěděl a tak nikdo stránku nenavštěvoval, přidal jsem ji tedy do katalogu odkazy.seznam.cz. První a ten den jediný návštěvník se objevil dne 11. ledna 2006, zhotovil si jeden kalendář. Druhý den se již vyrobilo 6 kalendářů pro tři návštěvníky. Návštěvnost poté zvolna narůstala a já si uvědomil, že byla chyba umístit kalendář jen jako adresář s dlouhým, nezapamatovatelným názvem. Zvolil jsem tedy doménu kalendar.beda.cz a přidal ještě jeden kalendář pro mé příbuzenstvo a to vázankový, ten je vhodný k pověšení na zeď. Také jsem přidal stránku časté otázky a jejich odpovědi. A až později mě jeden návštěvník upozornil na podobnost jména domény se sv. Bedou Venerabilis, do té doby jsem o něm neměl tušení, volba domény byla jen náhoda! Takže na konci ledna 2006 už zdejší kalendář dostal na tehdejší dobu a mé bídné grafické schopnosti lepší vzhled, navíc jsem ještě přidal sloupec vlevo s kalendářem pro rychlou orientaci. Dne 12. dubna web poprvé překonal hranici sta kalendářů vyrobených za jediný den, tisícovku pak až 28. listopadu 2006. Bohužel jsem si v té rychlosti neudělal kopie programu, takže úplně první obrázek designu stránky je jen věrná rekonstrukce vzhledu ze začátku ledna 2006. A následující obrázek je zase sken zkoušky tisku z mé tehdejší tiskárny. Opravdu jsem netušil, že po deseti letech budu psát tento článek a starý design na ukázku bude chybět.

Programování dalších kalendářů k tisku jsem zvládal, potíž mi spíše dělala grafika, hlavně první stránka. Co si budeme povídat, na té nejvíce záleží, lidé dají na první dojem. Navíc jsem si usmyslel, že každý měsíc v roce bude mít svou vlastní barvu pozadí, tato vlastnost zůstala až dodnes. Ze začátku se dokonce měnila i barva názvu webu v závislosti na pracovním či volném dnu, bylo to až moc pestré. Nějakou dobu trvalo než jsem našel alespoň trochu ucházející vzhled titulku. Nakonec se mi nejvíce zalíbil nápad, kdy spodek loga plynule přecházel do pozadí textu, tento princip používám dodnes. Pak už to bylo docela jednoduché, přidával jsem kalendáře a další vylepšení. Návštěvnost rostla, služba byla užitečná a vyhledávaná. O webu dokonce psal v říjnu 2007 Technet.cz, to dosti pomohlo zvýšení návštěvnosti. Snažil jsem se i něco napsat o kalendáři, ale trochu jinak, ne jen bezmyšlenkovitě opsat vybrané pasáže z populárních knih o kalendáři. Přidal jsem další čtyři stránky: jak nastavit prohlížeče pro pěkný tisk, informace o Slunci a Měsíci, zajímavosti o kalendáři a poslední stránka byla o různých dalších informacích. Titulní stránka webu navíc zobrazovala i aktuální fázi Měsíce a v té době jsem nenašel vhodnou databázi fotografií, začal jsem primitivními prostředky sám nepravidelně fotit Měsíc. K tomu jsem používal dalekohled Bresser Skylux 70/700 (takzvaný "Lídlskop") a fotomobil Sony Ericsson K750i, celkem jsem se tímto bavil dva a půl roku. Tyto fotky všech možných fází Měsíce jsem používal na zdejším kalendáři až do října 2015.

---

Zvláště jsem se snažil zkombinovat vybrané části z astronomie a teorie tvorby kalendářů. Astronomická data k tomu potřebná, jsem se snažil porovnávat s různými zdroji na internetu. A občas jsem narazil na nesoulad, poprvé to bylo, kdy u nás vlastně začalo jaro ve dvacátém století poprvé 20. března. V článku od jednoho astronoma jsem našel, že u nás to bylo v roce 1920. Ale dle tabulek dostupných na internetu to bylo v roce 1916. Na můj dotaz astronom bohužel neodpověděl, ale poptal jsem se na Štefánikově hvězdárně a skutečně to bylo v roce 1916. A tak jsem začal všechna možná data kontrolovat a pak přehledně zobrazovat, do té doby žádné tabulky (například začátky ročních dob) na českém internetu nebyly, nebo jsem je nenašel. Na další problém, nebo spíše mýtus, jsem narazil při programování kalendářní kalkulačky. Ta měla být dokonalá a počítat i s kalendářní reformou, kdy bylo vynecháno deset dnů. Navíc měla správně počítat s přestupnými roky. Pravidla jsem znal, neb jsem četl většinu českých populárně naučných knih o astronomii. A zde bylo uváděno ohledně určení přestupného roku jedno zvláštní pravidlo:

Za tři tisíciletí se náš kalendář za přírodou opozdí o jeden den. Na vyrovnání pamatoval Řehoř XIII. a stanovil, že rok 4840 nebude přestupný.

Výpočty jsem si kontroloval na spolehlivých zdrojích internetu (tedy například servery NASA) a byl jsem překvapen: na celém světě, kromě nás, nikdo nevěděl, že rok 4840 má být nepřestupný. Přitom toto tvrzení bylo ve většině českých a slovenských knih o astronomii. Začal jsem se postupně dotazovat všech možných autorů a zjistil jsem, že všichni čerpali od doktora Jiřího Grygara. Ten zase od svého učitele, profesora Vladimíra Gutha, kterému bezvýhradně věřil. Ale ostatní svět o tomto nevěděl a to bylo podivné. Začal jsem tedy studovat i zahraniční literaturu a dotazovat se i světových autorit. A když někdo odpověděl, tak jen to, že rok 4840 bude přestupný, žádná výjimka není. Nakonec jsem po dvou letech našel knihu ROMANI CALENDARII A GREGORIO XIII. P.M. RESTITUTI Explicatio, kde byly tabulky roků až do roku 5000. A samozřejmě, že tam byl rok 4840 jako přestupný. Teprve potom doktor Grygar uznal svůj omyl. Pak jsem to opravil na Wikipedii a napsal všem možným autorům na internetu, že šíří bludy. Naštěstí to většina autorů uznala a pravidla pro přestupné roky v gregoriánském kalendáři ve svých textech opravila. Hlavně díky tomuto jsem se musel dosti naučit o základech kalendáře. A co jsem pochopil, hned jsem sepsal a uveřejnil na tomto webu. Dokonce se mi podařilo zorganizovat překlad papežské buly Inter gravissimas, do té doby ji nikdo přes 400 let kompletně nepřeložil! A tak začalo textů na webu přibývat a stránky začínaly být nepřehledné a pro vyhledávače nečitelné, na jedné stránce bylo prostě moc informací. Navíc se objevilo i několik konkurenčních webů, které poskytovaly stejnou službu i když v omezenější míře. Výsledkem nakonec bylo, že návštěvnost začala po letech stagnovat a nakonec i zvolna klesat.

Že se musí vše přeprogramovat a celému webu dát novou, modernější formu bylo jasné, jen nápad chyběl. Ten se nakonec dostavil a dokonce jsem navíc po letech konečně dokončil svou vlastní funkci pro výpočet východu i západu Měsíce. Na novém webu se tato data měla zobrazovat v závislosti na zadané poloze návštěvníka. Protože v té době jsem měl jiné povinnosti, programování nového kalendáře probíhalo zoufale pomalu. Nakonec nová a vlastně současná verze kalendáře vyšla o půlnoci na prvního července 2012. Každý článek či kalendář je šablona, kterou lze kdykoliv libovolně upravovat či měnit, to se to potom píše. Výhodou také je, že se mohu vrátit na starší článek a libovolně jej opravovat či doplňovat. V minulém odstavci jsem psal o vzniku bludů a nerad bych šířil nové! Po změně designu mi psali i návštěvníci, někdo chválil a někdo kritizoval nový vzhled, že byl zvyklí na starý formát, jak už to v případě razantní změny vzhledu webu bývá. Pro tyto případy nějakou dobu běžel i starý web na podobné adrese. Od této doby zase návštěvnost začala růst a roste dodnes. Nedávno například hodně pomohlo, když se odkaz na stránku Slovanská jména ve starém kalendáři objevila na Facebooku, to zvedlo okamžitou a následně i dlouhodobou návštěvnost. Pravda, chtěl jsem spíše, aby lidé věděli co je to epakta, místo toho však ví, že před více jak 150 lety měl dne 7. února svátek Šulislav, ale co nadělám, alespoň jsem pobavil.

Dříve jsem zobrazoval jen kalendáře mezi lety 2001-2020, později do roku 2030. Nový kalendář byl připraven na další rozšíření, uměl totiž zobrazovat různé texty v kalendáři pro stejné dny, ale v různých letech. Bylo však nutné sehnat staré kalendáře, nějakou zásobu jsem sice měl a něco začal nakupovat na aukcích, ale bylo to stále málo. V roce 2013 jsem se nakonec obrátil na návštěvníky webu s prosbou o zvláštní podporu. Kdo chce, ať mi pošle starý kalendář. A povedlo se, lidé posílali někdy i větší množství. Dokonce jeden návštěvník, který byl smutný z toho, že neměl žádný starý kalendář, poslal zase peníze na kalendáře, to se to potom nakupovalo. Všem dárcům a přispěvatelům tímto ještě jednou velice děkuji, moc mi to pomohlo. Postupně jsem sestavil všechna kalendária od roku 1951 a to nemá žádný jiný kalendář. Na stránce den v kalendáři krásně vidíte, jak se měnil v průběhu let text v kalendáři v různých letech. Samozřejmě jsem rozšířil i většinu astronomických tabulek pro dané rozmezí let 1951 až 2030. Hodně mi také pomohlo studování starých tisků dostupných na internetu. Aniž bych někam jel, či zdlouhavě žádal o povolení přístupu k unikátní knize, prostě si jen sednu, vyhledám ji a pak si ji prohlížím, tato možnost na internetu je skutečně fantastická, jsem nadšen. Tedy ne, že bych rozuměl středověkým latinským textům, ale číslice jsou naštěstí stále stejné a také různé tabulky v oněch knihách mi dosti pomáhají.

Po deseti letech jsem nashromáždil celkem solidní knihovnu o chronologii a astronomii, navíc velké množství kalendářů z různých dob. A v mém počítači je ještě více starých knih a článků z volně dostupných zdrojů, materiálu mám dost, i když ne vše, co bych chtěl a potřeboval. Pro mě osobně je nejdůležitější anglicky psaná kniha od Jeana Meeuse: Astronomical Algorithms. Dozvíte se jak provádět nejrůznější astronomické výpočty, u všeho jsou příklady a testovací hodnoty. Ani anglicky umět nemusíte, na vzorce ji nepotřebujete, stačí základy. Darem z Štefánikovy hvězdárny jsem dostal zase knížku od Jana Tomsy: Počítání času (Základy teorie kalendáře). Ta je česká, ale náročná a velmi výživná. Škoda jen, že vyšla v malém nákladu a je nyní prakticky nesehnatelná, k dispozici je jen ve vybraných knihovnách. A má třetí nejdůležitější kniha je od Marie Bláhové Historická chronologie, zde je vše o historii kalendáře, bohužel dnes už také těžko k sehnání. Pokud se chcete zabývat matematickou chronologií vážněji, měli by jste mít tyto knihy určitě v knihovně. A samozřejmě také spoustu kalendářů. Nebo se občas mrkněte na tento web! Děkuji za návštěvy!

Dopisy od návštěvníků

Inspirující:

Předem vám chci vám poděkovat za skvělé stránky. Jako zahradníka mě napadla takováto otázka. Jaký každý konkrétní den v roce má stejný protějšek v délce dne po dosažení letního slunovratu. např. 8 březen? / 4.srpen?

To není jen dotaz, to je především výtečný nápad. Za tři hodiny po obdržení dopisu jsem zhotovil stránku Kalendářní data pro danou délku dne a to byla má odpověď. Jen více takovýchto návštěvníků! Někdy je to však komplikovanější a na delší dobu, jednou jsem dostal tento dopis:

Dobrý den.Chtěl bych vás poprosit o radu.Pokouším se, jen tak pro zábavu, vytvořit program na určení dne v týdnu. Používám k tomu Zellerův algoritmus a výsledky si ověřuji na známých datech. Až do roku 1483 to šlo dobře, ale potom jsem narazil na datum 29.11.1378 a vyšlo mi pondělí.Proto jsem navštívil vaše stránky, abych si to ověřil a výsledek je stejný.Ovšem na Wikipedii jsem se dočetl že "V důsledku toho v sobotu 29. listopadu 1378 skonal na Pražském hradě tři hodiny po západu slunce." Tak nevím kde je chyba. Prosím pomozte, nebo mi z toho hrábne. Za radu předem děkuji.

Tady jde o určení dne týdne úmrtí Karla IV. a to bylo skutečně pondělí, na Wikipedii to bylo v té době (únor 2014) špatně. Později jsem zjistil, že výpočet dne týdne pro toto datum dělal snad dokonce František Palacký a v populárně naučných pramenech je jeho chybný výsledek dodnes kupodivu často uváděn. Ať ho dělal kdokoliv, bylo jasné, že se spletl, to se stane. Nic zlého netuše jsem tedy opravil chybný údaj na Wikipedii a vzápětí jsem byl jedním wikipedistou obviněn:

... proti Palackému či dokonce zpochybnit středověké kroniky mě osobně přijde krajně nevhodné.

A chybný údaj se zase objevil. Nastalo jisté dohadování a hledání, ale nakonec se i za pomoci historičky, kterou oslovil tazatel, podařilo záznam opravit. Nestačí jen číst knížky s obrázky, někdy je nutno i počítat.

Pochvalné:

Dobry den, pri zjistovani prislusnosti tydnu k jednotlivym mesicum jsem narazil na Vase stranky. Jsou vyborne zpracovane a nasel jsem tam mnoho informaci, ktere jsem netusil. Dekuji za to.

Já jsem starý a mám čas ... jednak se v něm dočtu o čem jsem nikdy neslyšel a neviděl.

To je přesně ono, snažím se psát o tom, co moc známé není, ostatně já jsem o tom před lety také nevěděl.

Hulvátské:

Svátky se slavily,ty svátky a ne slavili,nauč se pravopisu troubo.

Abychom si rozuměli: kritice se samozřejmě nebráním, v textu je určitě plno chyb a nepřesností, jsem vděčen za upozornění. Ale zkuste to napsat slušně a ne jako zde citovaná osoba, která se navíc chlubí tím, že má za sebou: 40let úspěšného a také asertivního jadnání s lidmi!

Speciální:

Web dokonce dostal i pěknou kalendářní báseň:

Praha magická (Praha Rudolfa II.)
Eva Vaníčková

Tak jednou (po dni zázračném)
Mně v Praze spáti bylo
A poslyšte, co ve snu se
Mi jasně ozřejmilo.

Já v tom snu slyším ženský hlas
A říkám si – no teda! –
Prý z pondělka je úterý
A z úterka že středa –

A logicky zas ze středy
Je čtvrtek, z čtvrtka pátek –
A funguje to celý rok
Ať všední den, či svátek.

Tu ve snu druhá žena se
Dost drsně první táže
Co tohle tady povídá
A co nám to tu káže.

A v odpověď a v zastání
Já sama sebe slyším
Jak hádanku tu rozlousknu
A její hněv tak tiším:

Že znamená to NAPŘESROK
A každý rok to samé
A jinak to jen v přestupném
A opět pevně dané…

A to už vzhůru byla jsem
A rychle přešla ze sna –
A došlo mi, že v NĚM to je
Tak od prvního března:

je to tak, že toho dne
Je z úterka hned čtvrtek
A z pátku je hned neděle
A dál – až rok zas utek´.

A nekončí to Silvestrem
Leč – i když se to nezdá
Zas celý rok to funguje
Až do prvního března.

Kdo takhle ke mně mluví to?!
Já nevím – to je hrůza!
A nakonec to pochopím:
Vždyť je to přece – MÚZA!

Na závěr trochu statistiky

Celkový počet všech zhotovených kalendářů na starém systému (2006–1. polovina 2012): 2 300 000
Celkový počet všech zhotovených kalendářů na novém systému (2. polovina 2012–2015): 12 900 000
(Na novém systému se Vám nějaký kalendář vždy zobrazí jako vzor i když ho nevyužijete, proto ten velký rozdíl)

Nejoblíbenější kalendáře (měsíční se zobrazuje vždy na titulní stránce, proto je jeho procento z celkového počtu kalendářů tak velké):

Měsíční	53%
Roční	13%
Roční plánovací	9%
Velikonoční	8%
Měsíční pracovní	5%

Nejméně oblíbené kalendáře:

Pololetní	0.3%
Čtvrtletní obrázkový	0.3%
Čtvrtletní jednoduchý	0.2%

Nejnavštěvovanější stránky za poslední půlrok (vyjma kalendářů, procento udává podíl ze všech stránek):

O kalendáři - rozcestník	2.9%
Přehledná tabulka týdnů	1.7%
Den matek a den otců	1.4%

Nejméně navštěvované stránky:

Tabula Paschalis Antiqua Reformata	0.001%
Chyby ve výpočtu cyklických novoluní	0.001%
Všechny možné řady gregoriánských epakt	0.001%

Nejoblíbenější typ měsíčních obrázkových kalendářů (vyjma základních, které mají podíl 83.8%):

Kulíkův zábavný kalendář 1930

3.6%

Nejméně oblíbený typ měsíčních obrázkových kalendářů:

Letadla

1.0%

Nejoblíbenější typ čtvrtletních obrázkových kalendářů (vyjma základních, které mají podíl 92.3%):

Horská jezera

2.2%

(koťátka zjevně selhala...)

Nejméně oblíbený typ čtvrtletních obrázkových kalendářů:

Řím, věčné město

0.9%

Nejoblíbenější prohlížeče návštěvníků:

Chrome	41%
Firefox	23%
Internet Explorer	23%

Nejčastější operační systémy návštěvníků:

Windows	81%
Android	11%
iOS	4%

Nejčastější rozlišení obrazovky návštěvníků:

1366x768	22%
1920x1080	13%
1280x1024	9%

Nejčastější kategorie zařízení návštěvníků:

desktop	84%
mobil	12%
tablet	4%

Tečka na konec: graf rekordní návštěvnosti

Toto je graf denní návštěvnosti v březnu 2015, razantní vzestup ke konci měsíce je následkem umístění linku na jedné živé stránce Facebooku.

Nahoru    Mapa stránek    Cookies    Hledat

Kontakt: kalendar@beda.cz