Přestupný nebo nepřestupný rok 4840?
Pokud se zajímáte o astronomii, pravděpodobně jste se dočetli v populárně naučné literatuře v kapitole o kalendáři, že existuje zvláštní pravidlo pro určení přestupného roku, které tvrdí, že rok 4840 nebude přestupný, ačkoliv by podle pravidel pro přestupné roky měl být. Ale zahraniční prameny se o tomto pravidle nezmiňují, toto tvrzení se vyskytuje pouze pouze v některých českých a slovenských pramenech.
V Čechách se toto tvrzení pravděpodobně poprvé objevilo v knize ASTRONOMIE - Přehled dnešních vědomostí pro širší vrstvy (Vl. Guth, F. Link, J. M. Mohr, B. Šternberk), Praha 1942, odkud autoři čerpali nikdo neví. Lze se jen domýšlet, jak tato myšlenka vznikla. Dle mého jedno z nejpravděpodobnějších vysvětlení je toto: Ve dvacátých a třicátých letech minulého století se neustále hovořilo o reformě kalendáře, dokonce již byly i určeny termíny přechodu na nový, světový kalendář. Různí badatelé zdůrazňovali chyby gregoriánského kalendáře a předkládali svá vylepšení. Nejčastěji se ukazovalo, za jak dlouho vznikne chyba jednoho dne v gregoriánském kalendáři a protože každý používal trochu jinou délku tropického roku, docházeli i k různým výsledkům. Příkladem budiž článek inženýra Jindřicha Skokana o opravě kalendáře v České ročence (každoroční populární encyklopedie praktického vědění pro každého) pro rok 1924:
Česká ročenka 1924, část článku Oprava kalendáře
Později někdo zřejmě použil ke stejnému výpočtu délku tropického roku 365.242193 dne, což dává chybu jednoho dne za 3257 let. Tento počet let pak prostě přičetl k roku zavedení gregoriánského kalendáře a dostal: 1582+3257=4839, nejbližší přestupný rok je 4840. Domníval se, že kdyby se přestupný den v tomto roce vynechal, chyba by zmizela (ale zase jen na další tři tisíce let). Potom došlo ke zkomolení a toto bylo následně považováno za další pravidlo pro přestupné roky. A tak se nakonec objevilo i ve výše zmíněné autoritativní knize. V průběhu let toto tvrzení převzala řada československých popularizátorů astronomie, proto taková rozšířenost v naučné literatuře pouze v Česku a na Slovensku. Přitom někteří autoři té doby ještě uváděli nezkreslené informace, například profesor Arnošt Dittrich v článku K zamýšlené reformě kalendáře v časopise Vesmír z 15. ledna 1948, psal mimo jiné i toto:
časopis Vesmír 15. ledna 1948
Autor píše jen o chybě jednoho dne v roce 4840, nikoliv o dalším pravidle. Na internetu naštěstí tvrzení o dalším pravidle pro přestupné roky postupně mizí, snad i díky této stránce. Pokud se obrátíme na autoritativní zahraniční zdroje, zjistíme, že žádný z těchto zdrojů výše zmíněné pravidlo neuvádí.
Zde je přehled těch nejautoritativnějších z internetu:- Bula Inter gravissimas vydaná papežem Řehořem XIII. (nic průkaznějšího snad nemůže být)
- Royal Observatory Greenwich
- Frequently Asked Questions about Calendars, Claus Tøndering, autorita doporučovaná Astronomickou observatoří US NAVY. Autor mu psal a odpověď je, že žádné takové pravidlo neexistuje.
- The Catholic Encyclopedia: Reform of the Calendar
- Astronomical appreciation of the Gregorian calendar, J. de Kort S. J. (Vatican observatory 1949)
- Further Adjustment of the Gregorian Calendar Year, Part I,II, E. R. Hope (The Royal Astronomy society of Canada 1964)
- The First 400 Years of the Gregorian Calendar, D. McNally (Irish Astronomical Journal 1983)
- Leap year rules and calendar accuracy, Charles F. Marvin (Courtesy Maria Mitchell Observatory 1923)
Nikdo se nezmiňuje o dalším pravidle, natož o roce 4840. Jediné, co se dá o konci 5 tisíciletí s jistotou říci je, že chyba gregoriánského kalendáře bude již větší jak jeden den a rozhodně by pomohlo vynechat jeden přestupný den. Sami vědci z tehdejší komise pro reformu kalendáře, si uvědomovali, že neznají přesnou délku tropického roku a že nakonec k chybě může dojít, nepovažovali ji však za podstatnou. Sám Ch. Clavius odhadoval (v níže uvedené knize), že kalendář se v roce 5084 odchýlí o jeden den. Nakonec Johannes Kepler později prohlásil, že „kalendář je pro nejbližší století postačující, o vzdálenější se nebudeme starat“.
Naprosto jednoznačnou odpověď dává kniha od Christopha Claviuse ROMANI CALENDARII A GREGORIO XIII. P.M. RESTITUTI Explicatio (Rome 1603). Mimo jiné obsahuje tabulku pro slavení Velikonoc až do roku 5000. Na stránce 554 je i rok 4840 a pro něj existují dvě nedělní písmena (viz stránka Nedělní písmeno), což je neklamná známka toho, že jde o přestupný rok!
Přestupný rok 4840
Vymýšlení nových pravidel pro přestupné roky bylo zřejmě v Českých zemích kdysi oblíbené téma. Už v roce 1888 v kalendáři Vlastenecký poutník byl článek K dějinám kalendářů a v něm konstatování, že roku 4782 chyba naroste na jeden den, což se vyrovná tím, že se jeden den téhož roku vypustí z kalendáře. Protože rok 4782 by neměl být přestupný, je otázka jak si autor toto řešení představoval. Asi by únor měl mít jen 27 dní. Naštěstí se tento nesmysl nerozšířil dál.
Vlastenecký poutník, kalendář na přestupný rok 1888
Zanedlouho se objevil mýtus o dalším pravidle pro přestupné roky znovu. Tentokrát v roce 1896 se v Batovcově Politickém kalendáři v jinak celkem solidním článku Základy soustavy kalendářní objevilo mylné tvrzení o nepřestupném roce 5200:
Politický kalendář občanský a adresář zemí koruny České na rok 1896
Stejný článek i se stejným omylem se v témže kalendáři objevil ještě i v roce 1904. Naštěstí se i tento mýtus neuchytil a upadl v zapomenutí. Jak autor došel k roku 5200 není přesně známo, pravděpodobně jen k roku 2000 přidal 3200 let, což je zhruba doba za kterou vznikne v gregoriánském kalendáři chyba jednoho dne.
Závěrem si autor dovoluje poděkovat všem osloveným a zúčastněným, zvláště pak RNDr Jiřímu Grygarovi (Fyzikální ústav AV ČR), Mgr Pavlu Najserovi (Štefánikova hvězdárna, zvláštní dík navíc patří za věnování knihy, jež doposud v mé knihovně chyběla) a RNDr Zdislavu Šímovi, CSc (Astronomický ústav AV ČR) za trpělivost a pomoc.
Další informace:
- Gregoriánská reforma kalendáře
- Přesnost kalendářů
- Inter gravissimas
- Základy roku
- Rok 4840 ve velké tabulce kalendářních dat
