Den matek a den otců
Den matek se slaví druhou květnovou neděli. A podobný svátek, Den otců, se slaví zase třetí červnovou neděli. Avšak zatím ani jeden svátek není v České republice zákonem brán jako významný den.
Den matek a Den otců v letech 2001 až 2050
Historie Svátku matek
Národní politika 28. dubna 1936
Svátek matek vyjadřuje úctu k ženám, matkám a jejich roli ve společnosti. Svátek je slaven po celém světě, kvůli svým různým kořenům v různé dny. Původ pro naši civilizaci má zřejmě v antických oslavách bohyně matky. Ve starém Římě se například slavil svátek zvaný Matronalia, zasvěcený bohyni Juno. Novodobá historie svátku se ovšem datuje z let občanské války ve Spojených státech amerických. Sociální aktivistka Julia Ward Howeová vyzvala ve svém Provolání ke dni matek z roku 1870 ženy ke sjednocení proti válkám, v pacifistické reakci jak na občanskou válku v USA, tak na válku prusko-francouzskou v Evropě. V Provolání vyzývá ke svolání kongresu žen světa, které by podpořily spojenectví různých národů a přispěly k přátelskému řešení mezinárodních otázek v zájmu míru. Její následnicí byla Ann Jarvisová, která se od roku 1858 snažila prostřednictvím Pracovních klubů matek o zlepšení sociálně zdravotních podmínek a o snížení dětské úmrtnosti. Po roce 1868 pracovala na usmiřování sousedů, kteří bojovali v občanské válce na opačných stranách. Poprvé byl slaven Svátek matek v upomínku na Ann Jarvisovou dne 10. května 1908 v městě Grafton, West Virginia. Některé státy USA prohlásily Svátek matek za oficiální svátek roku 1912. V roce 1914 byl Svátek matek prohlášen za národní svátek USA presidentem Woodrowem Wilsonem. Dodnes je Svátek matek jedním z (nejen komerčně) nejoblíbenějších svátků v USA.
Jiný původ má britský Svátek matek. Jde zřejmě o zvyk pocházející ze 16. století, kdy lidé navštěvovali ve čtvrtou neděli velikonočního půstu svůj „domovský“ kostel, a kdy byla tudíž příležitost pro rodiny strávit čas pohromadě. Podle historiků v tento víkend posílali zaměstnavatelé své mladé nádeníky a služebné domů, aby se setkali se svými rodinami a matkami. V souladu s tradicí a jejími různými kořeny se slaví Svátek matek převážně ve dva různé dny – buď čtvrtou neděli velikonočního půstu, což je případ Irska a Velké Británie, nebo druhou neděli v květnu. Takto se slaví například v následujících evropských zemích: Belgie, Česká republika (byť tento svátek není součástí zákona o státních svátcích), Chorvatsko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Německo, Řecko, Rakousko, Island, Itálie, Lotyšsko, Malta, Nizozemí, Slovensko, Švýcarsko a Turecko. Z mimoevropských zemí jsou to například: Austrálie, Brazílie, Kanada, Čína, Chile, Kolumbie, Kuba, Japonsko, Malajsie, Nový Zéland, Peru, Filipíny, Taiwan, USA, Uruguay a Venezuela.
Pro zajímavost je možno podotknout, že např. v Rusku se slaví Svátek matek poslední neděli v listopadu, ve většině zemí Jižní Ameriky, v Indii, Pákistánu, Mexiku, Singapuru 10. května, v Polsku 26. května a v řadě arabských zemí se slaví Svátek matek na první jarní den, tj. 21. března. Za to, že byl v demokratickém Československu zaveden Svátek matek, vděčíme především Dr. Alici Masarykové, nejstarší dceři prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka. Alice Masaryková, velká osobnost první republiky, která se z komunistických učebnic dějepisu jaksi vytratila, studovala medicínu, filosofii a sociální práci na universitách v Praze, Lipsku a Chicagu. Za první světové války byla za pomoc při vlastizrádné činnosti otce zatčena a vězněna 9 měsíců ve Vídni, kde jí hrozil trest smrti. Propuštěna byla až na nátlak amerického veřejného mínění. Tato statečná, vzdělaná, společensky angažovaná osobnost, která po smrti matky plnila roli první dámy republiky, spoluzakládala sociologickou sekci Svazu československého studentstva a Sdružení akademicky vzdělaných žen. Roku 1919 založila Československý červený kříž a byla téměř dvacet let jeho předsedkyní. Alice Masaryková stála u zrodu oslav Svátku matek u nás. Tuto myšlenku v nově vzniklém Československu šířily Československý červený kříž a organisace jako Čs. ochrana matek a dětí, Sokol a Orel, YWCA (Asociace mladých křesťanských žen), křesťanské spolky i některé ženské komise při politických stranách. Poprvé byl Svátek matek slaven v roce 1923. V předválečném Československu, ale i v prvních letech po válce, byl Svátek matek velmi oblíbeným svátkem.
Zákon 91/1947 Sb.
Ironicky se možná právě proto v našem zákonodárství poprvé a zatím naposled objevil Svátek matek v roce 1947. Bylo to díky komunistickými poslanci Národního shromáždění navrženému zákonu č. 91/1947 Sb., o daru Československé republiky dětem k svátku matek 1947. Podepsali jej Beneš s Gottwaldem a Nejedlým. Po únorovém puči komunisté dříve opěvovaný Svátek matek zavrhli a v padesátých letech nahradili slavením Mezinárodního dne žen.
V rámci obnovy humanistických hodnot zničených komunistickou diktaturou se navrhuje zařadit Svátek matek mezi ostatní svátky. V návaznosti na násilně přerušenou historickou tradici demokratického předválečného Československa a v souladu se soudobou tradicí velké většiny států, které Svátek matek slaví, se navrhuje jeho stanovení na druhou neděli v květnu. Smyslem je vzdát, bez asociací s komunistickou ideologií, hold ženám a jejich nenahraditelnému místu ve společnosti. Bude příležitostí k projevení úcty matkám každého z nás i ke všem ženám obecně. Význam Svátku matek je svou podstatou každému člověku jasně srozumitelný a blízký právě pro jeho všeobecně humanistický charakter a humanistickou tradici. Navrhovatel se přiklání k tradičnímu termínu „Svátek matek“ namísto „Den matek“.
Zdroj: Důvodová zpráva k zamítnutému senátnímu návrhu z roku 2007
