Menu ≡
kalendar.beda.cz

Boj proti přijetí gregoriánského kalendáře

Reforma se ne všude setkala s pochopením
Reforma se ne všude setkala s pochopením

Reforma kalendáře narazila na odpor hlavně v protestantských zemích, protestanští teologové bojovali proti ní i na náboženském poli, lid pak věřil, že jde o víru evangelickou. Hlavní důvody proti reformě byly: papež Řehoř XIII. je vtělený Antikrist, tedy nelze jeho reformu přijmout. Konec světa je blízko a oprava kalendáře je proto zbytečná. Objevilo se dokonce i proroctví, že reformovaný kalendář nepřežije ani papeže Řehoře XIII. Univerzita v Tübingenu prohlásila, že za kalendářem vězí sám satan. Ve Švýcarsku města Curych a Bern označila nový kalendář přímo za dílo ďábla.

Ale ne všude se přijetí nového kalendáře setkalo s odporem. Například Anglie přecházela na nový kalendář přeskočením jedenácti dnů skokem z 2. září 1752 na 14. září. Toho využil místní vtipálek William Willett z Endonu, který se vsadil, že bude tančit nepřetržitě dvanáct dní a nocí. A skutečně, večer 2. září začal pobíhat po vesnici, křepčit a pokračoval tak celou noc. Následujícího rána, 14. září již podle nového kalendáře, přestal tančit a začal vybírat výhru!

Zde předkládám několik historek z kronik o problémech se zaváděním nového kalendáře:

Zápis bratrský k roku 1582 o novém kalendáři

Kalendář opravený vytištěn toho léta 1582 a přijat po Polště, po Bavořích. Arcibiskup Pražský (Martin Medek, rodilý z Mohelnice na Moravě, jakož i předchůdce jeho Jan Brus, první arcibiskup pražský po válkách husitských) také jej uvésti chtěl do Čech, a někteří kněží počali se ho ujímati; ale nic není v Čechách, ovšem v Moravě, zpraveno. Bouřka by spíše byla než co, když jedni místo středy měli neděli.

Zápis bratrský k roku 1584 o novém kalendáři

Ještě toho roku (1584) trvala nesnáz mezi lidmi o nový kalendář, zvlášť při času velikonočním, kdež proměnu patrnou bylo viděti od starého: jedni prvé drželi Veliků noc než druzí. Z toho i řeči lecjakés šly, jakoby kněží a nejvíce Bratří lid proti tomu kalendáři postavovali... A v Čechách sou poně páni někteří peněžité pokuty dáti musili, že nového kalendáře ne hned přijíti chtěli.

Item v Praze pak tejden po sv. Mikuláši (1584) minucí nové na budoucí rok vydané od Jana Straněnského, mistra Zelotína a jiných již vytištěné, všecky knihařom pobrány sou, a impressorové, kteří je tiskli, do vězení pobráni za tou příčinou, že by bez vědomí pana arcibiskupa tištěny býti měly bez jeho a jezuitův přehlédnutí, a že někteří svátkové do nich vložení sou, kteříž vymazání býti mají, jako: Proměnění Pána Krista, Rozeslání Apoštolů a Mistra Jana Husi. Slušedi také, že Codicillus zjedna sobě privilegium od císaře, aby žádný jiný mimo něho nevydával minucí, a že on k tomu přivolil, aby to svátkové připuštěni byli; což potom, když vydá své minucí, ukáže se, tak-li jest.

Chebsko 1606

Zavedení řehořského kalendáře dálo se v zemích nekatolických jen s velkými obtížemi a v Čechách uplynulo půl století, než byl nový kalendář tento, v němž se o 10 dní více počítalo, všeobecně zaveden. Ač užívání jeho už roku 1584 nařízeno bylo, zaveden jest v Chebu teprva roku 1606 a v dědinách ke městu příslušných musilo se užívání jeho násilím prováděti. V obci Albenreitu chtěl lid rozbořiti kostel v němž farář Faber zavedení nového kalendáře s kazatelny prohlásil, a musilo býti vojsko povoláno, aby lid byl od vzbouření proti faráři a městské vrchnosti zdržen. V den Nanebevzetí P. Marie chtěl lid v kostele dle starého kalendáře slavnost tuto konati, což ale překaženo tím, že vojáci dveře kostelní hřebíky zatloukli. Městská rada chebská vedla si v té věci stížnost až k císaři Rudolfovi II., načež teprv po mnohém jednání od krajiny chebské nový kalendář v obecné užívání vzat byl.

Planá 1622

Po bělohorské bitvě bylo od Ferdinanda II. roku 1622 poznovu přísně nařízeno, aby se lid dle nového kalendáře řídil, což zvláště katolickým misionářům, kteří lid protestantský na víru katolickou obraceli, za úlohu dáno bylo. Ale také protestanští kněží se mnohde chovali dle rozkazu toho, aby si u ouřadu vlídnější oko zjednali. Takž četl v městě Plané farář Jan Zwölfer roku 1622 v první neděli po velikonoci (dle starého letopočtu) s kazatelny evangelium, začínaje těmito slovy: "V třetí neděli po velikonoci", načež mu jistý zámečník vpadl do řeči, pravě: "Pane pastore, mýlíte se, neboť dnes jest neděle první!". "Blázínku", odpovídal pastor, "neslyšel jsi, jak přísně nám nová tato změna byla nakázána?". Již příštího roku však musel pastor Zwölfer i s rodinou svou Planou a celé Čechy na vždy opustiti.

I v dalších zemích byla situace obdobná

Velice "učený" muž Lambert Floridor Plieninger roku 1583 vydal spis proti novému kalendáři, kdež dokazuje, že léta antikristického papežství se již kloní ke konci a že za 70 let bude soudný den. Dále praví, že i živly samy se bouří proti papežské novotě; hvězda podivuhodná, kometa se ukázala; ohromná bouře, která v Německu po oněch deset dnů, které papež z kalendáře vypustil, zuřila, svědčí proti reformě. Taktéž ve Vídni veliký orel s 2 hlavama, který teprve před 2 roky byl postaven, bouří byl sražen a roztříštěn; podobně s jesuitského kostela veliký kříž byl svržen. Potom povstaly veliké povodně. Tak v jisté osadě saské voda v potoce se proměnila v samou krev a ustavičně po 6 dní tak tekla. I na měsíci viděl zázračná znamení, podobu ženy a tak klonila se k zemi, a slyšel volání hlasu: Běda, běda! šestkrát nebo sedmkrát po sobě. Podobně jinde zase měsíc měl hroznou podobu a volal opětně: Běda, běda, krev, papež a jesuité! A to viděli a dosvědčovali na poctivé, křestné slovo mnozí sedláci, kteří právě šli z hodův (ovšem poněkud podezřelá okolnost).

Když se tolik zázračných znamení na nebi a na zemi událo ve prospěch protestantů, není divu, že též katolíci nechtěli zůstat pozadu a též se vytasili se zázračnými zjevy. Tak píše Jan Rasch roku 1590: "Všeobecně se říká, že na den sv. Vincence ptactvo se snoubí, slaví svatbu... Tu pak mnozí, kteří bedlivě pozorovali, spatřili, že se ptáci po dvou sdružili a k sobě spolu postavili na den sv. Vincence a to dle nového, nikoliv již starého kalendáře. Katoličtí ptáci, rozumnější než mnohý surový, drzý člověk!"

Jiný takový zázrak měli v Campo Longo poblíž Gorice. Tam byl strom a ten se dle nového kalendáře řídil. Byl to ořech, v den sv. Jana vždy se zazelenal a přinášel ovoce; tak tomu bylo též roku 1582. Avšak když následujícího roku byl zaveden nový kalendář, tu se strom též v den sv. Jana zazelenal a ozdobil ovocem, tedy 10 dní dříve než obyčejně. Jistý cestující, který se o tom na místě přesvědčil, poslal biskupu olomouckému větvičku z toho stromu a chtěl též papeži poslati. Dovozuje z toho, že nerozumné stromy se stávají rozumnějšími a poslušnějšími církve boží, než rozumní lidé, naši kacíři.

Slovutný učenec university Heidelbergské, Michael Mästlin, profesor matemamatiky dokázal důvody politickými, církevními a matematickými, že reforma římského antikrista je úplně nesprávná. Mezi jinými dovozuje, že v celém díle Řehořově není ani zmínky o soudném dni, který je přece již za dveřmi, ba naopak kalendář je nadepsán: Calendarium perpetuum - věčný, z toho vysvítá, že papež nic nedrží na soudný den a že se neptá ani po Kristu ani po konci světa. Na kazatelnách velmi náruživě potírán nový kalendář; jistý praedikant prohlásil, že kalendář je duchovní věc a v duchovním nemá světská vrchnost co poroučet. Též vyšel spis: "Ženská válka proti papeži, protože ukradl z kalendáře 10 dní". Lid byl různými kazateli tak poštván, že na mnohých místech došlo k velikým nepokojům namířených hlavně proti kněžstvu a vůbec proti "modloslužebným papistům - papežencům".

Na protestantské straně obhajovali též někteří znamenití mužové reformu. Tak astronom Tycho de Brahe doporučil přijetí; podobně slavný Jan Kepler již roku 1594 a později opět, který ostře zavrhoval odpor proti novému kalendáři. Byl za to v luteránské církvi potrestán tak, že nesměl přistoupiti k večeři Páně.

Další informace:

www.myonlymy.cz
Nahoru