Arcibiskup Martin Medek a opravený kalendář

Za časův arcibiskupa Martina dobyla si církev, a zejména stolice apoštolská, nemalou zásluhu o veškerenstvo důvtipnou opravou kalendáře.

Tak zvaný kalendář Juliánský (dle Julia Caesara) spočíval na domněnce, že sluneční rok čítá 365 dnů a 6 hodin. Avšak pozdějším skoumáním shledalo se, že sluneční rok jest o 11 minut a 12 sekund kratší. Následek této nesrovnalosti pozorován nejprv ve 12. století, jelikož rovnodennosti i noví měsícové dříve nastávali, nežli jak v Juliánském kalendáři bylo vypočteno. Již na církevním sněmu Kostnickém i Basilejském pomýšleli otcové shromáždění na novou úpravu kalendáře; ale rozličné okolnosti ve 14. i 15. věku překážely zdárnému uskutečnění takového úmyslu. Posléze všeobecný církevní sněm konaný v Tridentě (1545—63) papeži Římskému provedení dotyčné opravy svěřil; a Řehořovi XIII. náleží nemalá zásluha, že tuto opravu v skutek uvedl. Jelikož rovnodennost jarní tehdáž o 10 dnů dříve nastávala, nařídil papež Řehoř XIII. ve své bulle ze dne 24. února 1581, aby se roku 1582 v kalendáři 10 dnů vynechalo, tak sice, aby se po 4. říjnu místo 5. října psalo hned 15. října.

Země katolické opravu kalendáře v brzku vděčně přijaly, tak Italie, Španěly, Portugalsko, Francouzsko, Polsko, Nizozemsko. Protestantské země odporovaly a teprv po roce 1700 opravu přijaly.

Arcibiskup Martin bez meškání uposlechl rozkazu nejvyšší hlavy církve. Papežské nařízení o opravě kalendáře v celé diecési své prohlásil, nařídiv spolu, aby po středě 14. listopadu se (s vynecháním 10 dnů) psala ihned a slavila neděle 25. listopadu 1582, na kterouž připadá slavnost sv. Kateřiny. Dotyčné mandáty s obšírným poučením rozeslal na začátku listopadu 1582 arcibiskup arcipřištům a děkanům všech okršků, tito pak mezi faráře je rozdělili. Všickni správcové duchovní měli na kázání prohlásiti rozkaz Řehoře XIII. a věřící lid o účelu tohoto rozkazu poučiti; mimo to na dveřích chrámových dotyčný mandát arcibiskupský pro všeobecnou známost měl vyvěšen zůstati. Katoličtí farářové vesměs uposlechli, některé vyjímaje, a to sice takové, jenž se k sektářstvu klonili.

Utrakvistické konsistoři Pražské zaslal arcibiskup taktéž mandát opravy kalendáře se týkající. Administrátor Václav Benešovský s konsistoriány ochotně rozkaz přijali uznávajíce, že "korrekcí kalendáře jest potřebná a užitečná", i oznámili poručení to všem třem městům Pražským. Avšak Pražané zdráhali se opravu kalendáře přijíti a lid obecný proti konsistoři pozdvihli, vytýkajíce jí, že prý chce "ze středy neděli svatou dělati". Po příkladu hlavního města Prahy i jiná města v království Českém se proti přijetí opraveného kalendáře zpěčovala; zejména máme zevrubné zprávy, že se proti opravě vzpírala města Oustí nad Labem, Kadaň, Žatec, Tachov, taktéž městečka Čistá a Kožlany; odvolávali se na to, že prý císař doposud ničeho v té příčině nenařídil, aniž stavové čeští se o něčem usnesli a vinili arcibiskupa, že prý nemoudře jednal, an tak na rychlo a předčasně opravu kalendáře prohlásil. Na mnohých místech rada městská přísně rozkazovala literátům, školním officiálům (učitelům), kostelníkům, zpěvákům a zvoníkům, aby se řídili jenom dle starého kalendáře. Když tedy dle nového kalendáře připadla neděle neb svátek a farář chtěl slavné služby Boží konati, tuť nikdo nezvonil, nikdo v kostele nezpíval a lid do kostela (neslyše zvonění žádného) nepřicházel; tím spůsobem donutiti chtěli faráře, aby se podle starého kalendáře spravovali.

Velkou obtíž v té věci spůsobili arcibiskupovi astronomové učení Pražského, jelikož na rok 1583 naschvál nevydali žádný kalendář podle opravy Řehoře XIII. uspořádaný, nýbrž všecky výhradně dle předešlého či starého spůsobu upravili. Na tuto okolnost se neposlušná města začasté vymlouvala; v nedostatku lepšího kalendáře nutno prý říditi se dle starého, jelikož be se jinak obecný lid ustavičně v určování času mátl.

Císař Rudolf II. velmi o to usiloval, aby oprava kalendáře nejen v Čechách, ale také v německé říši byla zavedena. Oba kurfirští duchovní, arcibiskup Mohučský a Trevírský radili roku 1583 císaři, aby oprava byla přijata a skutečně také v katolických zemích německých ještě téhož roku 1583 opravený kalendář jest zaveden. Avšak světští kurfirštové protestanští obávali se, že by tudy vliv papeže římského přílišně vzrostl, když by se k vůli němu oprava zavedla a proto odporovali. Císaři však na tom záleželo, aby v zemích jeho dědičných bylo počítání času stejné jako v jiných říších, kde se již kalendář Řehoře XIII. tou dobou byl přijat a všelikým zmatkům se v pravý čas předešlo. V témž úmyslu otázal se Rudolf II. v červenci 1583 rad českých o dobrozdání jejich, má-li se kalendář opravený v království Českém zavésti, čemuž radové přisvědčili.

Na této straně rozhodující shledal tudíž arcibiskup Medek větší ochotu, než jak se mu při městech událo a byl tím povzbuzen k neohroženému v té věci jednání při sněmu zemském, svolaném ke dni 7. ledna 1584 na hrad Pražský. Hned v první den sněmování ujal se arcibiskup slova, odporučuje císaři Rudolfu II. i všem stavům království Českého co nejvřeleji přijetí opraveného kalendáře, a výmluvností i opatrností svou to spůsobil, že usnesením sněmovním kalendář, papežem Řehořem XIII. obnovený, v zemích koruny České k užívání přijat byl. Otevřeným listem císařským nařízeno, aby místo 7. ledna se psalo a počítalo 17. ledna 1584.

U některých lidí i nyní ještě jevila se jakási choutka provozovati nerozumný, ano zhola směšný odpor proti sněmovnímu snešení a císařskému mandátu. Obec města Českých Budějovic stížně oznamuje arcibiskupovi Pražskému, že horníci na gruntech městských bydlící posud opravený kalendář nepřijali; když město Budějovice slavilo velkonoční hod Boží (1. dubna), tuť horníci podle starého kalendáře drželi půst a teprv na 4. neděli po velkonocích (29. dubna) velkonoční hody slavili. Jindy prý horníci třeba celý týden zahálejí, ale kdykoli připadá nějaká slavnost Marianská, tuť hned ráno mezi mší sv. horníci k velkému pohoršení obecného lidu pracovati začnou a celý den dělají.

V Čechách i na Moravě někteří páni nekatoličtí docela i přísahou se zavázali, že velkonoce jakož i jiné svátky podle starého kalendáře konati nepřestanou; avšak po roce 1585 i tito zmoudřeli, tak že se v zemích koruny České opravě Řehořově žádný odpor značný více nekladl.

Jen ze sektářské Kadaně dozvídáme se, že ještě v r. 1587 slavnost Posvěcení chrámu a r. 1588 slavnost Zjevení Páně, Zvěstování Marie Panny a jiné konali měšťané dle starého kalendáře a také v blízkých Uhošťanech (Atschau) tím spůsobem slavnosti ty konati přikázali, což jen ze vzdoru proti katolickým farářům obou míst učinili. Vůkolní vesnice však tenkráte vesměs opraveným kalendářem ochotně se spravovaly.