Menu ≡
24print kalendar.beda.cz

Gregoriánský kalendář a sněm moravský

Přepsaný odstavec 'Gregoriánský kalendář a sněm moravský' z Časopisu Matice Moravské 1877, sešit třetí a čtvrtý, oddíl 'Drobnosti historické' o zavádění gregoriánského kalendáře na Moravě, autor se podepsal značkou J. H.

V památné knize města Prostějova, která pochází z konce šestnáctého století, zachovala se mimo jiné zajímavá poznámka ze dne 30. června roku 1586, o tom, kterak kalendář Řehořův na Moravě byl zaveden. Ze současné zprávy té zároveň velmi zřejmo vysvítá, že tehdejší sněm moravský ústavní právo své, vzhledem k zákonům zemským, nerad si dal zkracovati. Napřed vykládá pisatel nejmenovaný, že stavové čeští napravený kalendář papeže Řehoře XIII. podle mandátu císaře Rudolfa II. léta Páně 1584 přijali. Ještě v lednu roku jmenovaného správný letopočet v Čechách byl zaveden, tak sice, že po šestém dni téhož měsíce čítal se hned den sedmnáctý. Dále vykládá pisatel, že sice téhož roku v měsíci lednu také stavové markrabství moravského valný sněm měli v Olomouci, avšak opraveného kalendáře Řehořova podle mandátu císařského nepřijali, poněvadž naporučení císařské dříve než sněmovní snešení se stalo. Tak prý se událo, že veliká noc s jinými výročnými svátky o čtyři neděle v Čechách dříve slavena byla nežli na Moravě a mnohým přes svět pracujícím se přihodilo, že některých svátkův ani jednou neslavili. Z líčení toho najevo jde, že ono nařízení císařské přímo dáno bylo úřadům moravským a opomenuto při věci schválení stavovského. Aby tedy stavové uhájili práva svého, nedali mandátu Rudolfovu souhlasu a rozešli se. Teprve dne 8. července roku 1584, když opět moravský sněm sešel se v Olomouci, stavové nový kalendář přijali a dali nařízení, aby téhož roku na Moravě po dni 4. měsíce října čítán byl hned den 14. A tak — končí pisatel poznámku svou — kalendář od toho času jde, a každý svátek pohyblivý o deset dní později přichází, čehož hospodářům při prácech šetřiti jest potřebí.

Další informace:

24print 24print Nahoru