Ohrazení moravských stavů ohledně nařízení o zavedení nového kalendáře

Nejjasnějšímu a Nejnepřemoženějšímu etc.

Nejjasnější a Nejnepřemoženější Římský císaři, Uherský, Český etc. králi etc. a pane, pane náš Nejmilostivější, VCMti služby své ve vší poníženosti z vinšováním dlouhého a ščasného panování, nad nepřáteli zvítězení, čehož bychom VCMti věrně rádi přáli, vzskazujem.

Nejmilostivější císaři! Srozuměli sme tomu, že ste VCMt panu Hynkovi Brtnickému z Waldštejna. hejtmanu tohoto margkrabství, poručiti ráčili, mandáty strany přijetí v nově napraveného kalendáře v tomto margkrabství po zemi rozsílati a dáti přibíjeti, jakž pak sme při tomto sněmu v stavích i milostivé psaní VCMti, témuž panu hejtmanovi o túž věc učiněné, viděli. I Nejmilostivější císaři! Poněvadž předešle slavní předkové VCMti, králové Čeští a margkrabové Moravští, páni naši, leč sou se prvé [s] stavy margkrabství tohoto oč snesli, skrze mandáty nikda co toho nám poroučeti ani jaké mandáty po zemi rozbíjeti dáti ráčili, vidí se nám, že by nyní rozbíjení takových mandátů proti dobrejm, starobylejm pořádkům, zvyklostem a obyčejům této země a vlasti naší, při kderejchžto sme vždycky od předků VCMti i též od VCMti až posavad pozůstaveni byli, bejti muselo, a protož sme nadepsaného pana hejtmana za to žádali, aby rozbíjení a rozsílání takovejch mandátů zanechal, že my jeho [sic] při VCMti hledati chceme, abyste VCMt mimo starobylej pořádek bez snesení o to s stavy, nás milostivě potahovati neráčili, kdež tak činíme a VCMti předkem za to, jakožto pána a císaře našeho Nejmilostivějšího, ve vší poníženosti prosíme, že VCMt často jmenovanému panu hejtmanu, že jest za nahoře oznámenou nás všech štyr stavuov příčinou milostivé poručení VCMti nevykonal, milostivě vážíc, k žádnému neposlušenství přičítati neračte: neb poněvadž jest týž pan hejtman jak VCMti, tak i nám stavóm tohoto margkrabstvi povinnosti svou zavázán, vidí se nám, že jest pánu jinač v této příčině se zachovati a takovejch mandátů rozbíjeti dáti dobře treffiti nemohlo.

Za druhé též VCMti poníženě prosíme, že VCMt takovejmi neb jinejmi mandáty bez snesení prvé o to s stavy tohoto margkrabstvi nás milostivě, jakž nahoře dotčeno, proti starobylejm pořádkóm a zvyklostem našim obtěžovati neračte; neb. Nejmilostivější císaři, kdybychme tomu rozuměti mohli, že jest takovej, v nově napravenej kalendář od pánů stavů království Českého a jiných zemi k témuž království připojených na sněmich obecných přijat, a VCMt také to na stavy tohoto margkrabstvi skrze pány posly a komisaře VCMti, na tento sněm k nám vyslané, vznýsti a s námi se o týž kalendář snésti byli dáti ráčili, byli bychom se v té příčině k milostivé vůli VCMti jako věrní a poslušní poddaní zachovali a s královstvím Českým i jinejmi zeměmi k němu připojeneimi rádi srovnali. Sme celé a nepochybné naděje, že VCMt tuto poníženou žádost i omluvu naši milostivě vážiti, přijíti i milostivým pánem, císařem naším, zůstati račte, a my se toho VCMti službami svejmi a věrnou poddaností rádi odsluhovati budeme. Kdež ste také VCMt při konci sněmu tohoto témuž panu hejtmanovi s odesláni[m] mandátův z strany nevyvážení stříbra a zlata z země psaní milostivě učiniti ráčili, to jest nám podle milostivé vůle VCMti v stavich v známost uvedl. A poněvadž tíž mandátové na nic nového, nežli toliko na věc před lethy od slavných předkuov VCMti s stavy tohoto margkrabstvi snesenou se nevstahují, nežli toliko tu věc obnovují a připomínají, k tomu přistupujeme, aby pan hejtman podle milostivého poručeni VCMti takové mandáty po zemi rozeslati dal. A s tím se VCMti, pánu našemu Nejmilostivějšímu, poníženě poručena činíme. Datum v městě Olomúci, v sobotu před sv. Fabiánem a Šebestiánem létha 1584.