Určení délky roku v gregoriánském kalendáři
Alfonsínské tabulky
V polovině 16. století, kdy tlak pro reformu kalendáře sílil, byly k dispozici tři autoritativní zdroje pro určení délky tropického roku. Šlo o astronomické Alfonsínské tabulky z roku 1252, knihu Mikuláše Koperníka (* 1473 – † 1543) De revolutionibus orbium Coelestium vydanou těsně před jeho smrtí a nakonec astronomické Pruské tabulky z roku 1551. Všechny tři zdroje však uváděly rozdílnou délku roku, v té době se používala pro tyto účely šedesátková soustava. Níže je tabulka délky roku v zmiňovaných zdrojích, navíc i přepočtená do naší desítkové soustavy.
| zdroj | šedesátková s. | desítková s. | dny, hod, min, sek |
|---|---|---|---|
| Alfonsínské tabulky | 365;14,33,9,57. | 365.242546 | 365d 5h 49m 16.0s |
| De revolutionibus | 365;14,33,12,54 | 365.242560 | 365d 5h 49m 17.2s |
| Pruské tabulky | 365;14,33,9,24 | 365.242544 | 365d 5h 49m 15.8s |
Italský astronom a matematik Pietro Pitati (latinsky Petrus Pitatus) zřejmě pro výpočet délky roku vhodné pro budoucí reformu kalendáře použil pouze první dvě místa šedesátkové soustavy na nichž se všechny tři zdroje shodovaly. Výpočet délky roku pak vypadal takto:
pokud sečteme pouze zlomky, jež udávají část dne, dostaneme:
14/60 + 33/3600 = (14×60 + 33)/3600 = 873/3600 = 97/400
Compendium Petri Pitati
Což znamená, že každých 400 let by mělo být pouhých 97 přestupných roků a ne 100, jak tomu bylo v dosavadním juliánském kalendáři. Pietro Pitati pak ve spisu Compendium Petri Pitati ... super annua solaris atque lunaris anni quantitate navrhoval zachovat každý čtvrtý rok přestupný jako doposud, ale navíc každých 400 let tři přestupné roky vynechat. Dokonce určil, že centenární (končící 00) roky 1600, 1700 a 1800 měly být nepřestupné a až rok 1900 měl být přestupný. Navíc doporučoval přeskočit při reformě dokonce 14 dnů, aby se začátek jara vrátil k tradičnímu 25. březnu. Mělo se tak učinit zkrácením všech měsíců dlouhých 31 dnů o jeden den po dobu dvou let. Spis byl napsán v roce 1539, ale sám autor jej několikrát přepracoval a nakonec roku 1560 poslal papeži Piovi IV. s listem, v němž žádal, aby oprava byla provedena v letech 1561–1562. Za své celoživotní dílo byl později odměněn pojmenováním kráteru na Měsíci jeho jménem: Pitatus.
Je jisté, že jeho práci Luigi Lilio (Luigi Giglio, latinsky Aloisius Lilius, * 1510 – † 1576) znal, jen pozměnil pravidla pro centenární roky a navrhl, aby roky 1600, 2000 byly přestupné a roky 1700, 1800, 1900 nepřestupné. A vynecháním deseti dnů se rovnodennost vrátila k 21. březnu, kdy začínalo jaro v době Nikajského koncilu v roce 325. Později komise pro reformu kalendáře tento návrh beze změn přijala.
Další informace:
- zdroj informací viz práce The Length of the Year in the Original Proposal for the Gregorian Calendar
- Proč existují přestupné roky
- Nikajský koncil v roce 325
- Dějiny komputu
- Různé začátky roku
- Gregoriánská reforma kalendáře
- Komise pro reformu kalendáře
- Přijetí gregoriánského kalendáře
- Přesnost kalendářů
- Nebeská mechanika snadno a rychle
