Nikajský koncil v roce 325
Freska s námětem první koncilu v Nikaji
Nejdůležitější křesťanský svátek jsou Velikonoce, svátek prvotně souvisel s židovským svátkem pesach. Ještě ve druhém století se oba svátky slavily společně, vždy čtrnáctého dne měsíce nisan, ať byl jakýkoliv den v týdnu. Brzo však mezi křesťany vypukly spory o den, kdy se mají Velikonoce slavit. Všichni se pouze shodovali, že svátek souvisí s jarním úplňkem. Část křesťanů začala svátek slavit v neděli, aby jej odloučila od svátku židovského. Nakonec se používali dva výpočty, římský a alexandrijský, takže nastaly neshody ohledně kalendářního data Velikonoc. Teprve na vůbec prvním církevním koncilu v Nikaji (dnes turecký Iznik) roku 325 byl vybrán alexandrijský způsob výpočtu. A alexandrijský biskup dostal za úkol datum vypočítat a uvést ve známost. Podle tohoto výpočtu se Velikonoce slaví v neděli po prvním jarním úplňku, přičemž jaro dle koncilu v těch dobách začínalo 21. března. Ale k definitivnímu sjednocení výpočtu Velikonoc došlo až na konci 8. století.
Zde si dovolím malé upřesnění, v odborné literatuře lze nalézt tuto větu: podle přesného astronomického výpočtu nastal začátek jara v roce 325 již 20. března v 13:53 místního nikajského času. Tento výpočet pochází z epochálního díla F. K. Ginzela, Handbuch Der Mathematischen und Technischen Chronologie, vydaném v roce 1906. Podle současných astronomických výpočtů to bylo v 14:01, což je vcelku shoda. Problém je však v tom, že se ve dvacátém století zjistilo, že Země se otáčí nepravidelně a délka dne se v průběhu staletí mění. Výsledkem astronomických výpočtů je potom takzvaný terestrický čas, který je ještě nutné převést na sluneční čas. Zpětně se vypočítalo, že roku 325 byl rozdíl obou časů 2 hodiny a 4 minuty (uvádějí se však i jiné hodnoty). Takže podle současných výpočtů začalo jaro roku 325 v Nikaji již v 11:57 místního času. Ovšem na smyslu toho, že ten rok začínalo jaro 20. března se nic nemění, to jen pro přesnost.
