Existoval rok nula?
V chronologii, v historii a v běžném životě se rok nula nepoužívá. Roky na přelomu letopočtu historikové počítají takto:
| 3 př. n. l. | 2 př. n. l. | 1 př. n. l. | 1 n. l. | 2 n. l. | 3 n. l. |
| 3 př. n. l. |
| 2 př. n. l. |
| 1 př. n. l. |
| 1 n. l. |
| 2 n. l. |
| 3 n. l. |
Tedy 31. prosinec 1 př. n. l. byl pátek a následující den, 1. ledna roku 1 n. l., byla sobota.
Ale astronomové a další vědci rok 0 používají a roky před začátkem letopočtu jsou záporné. Roky po našem letopočtu jsou pochopitelně shodné, jde jen o roky před naším letopočtem. Převod mezi soustavami je triviální, viz tabulka:
| chronologicky | 3 př. n. l. | 2 př. n. l. | 1 př. n. l. | 1 n. l. | 2 n. l. | 3 n. l. |
| astronomicky | -2 | -1 | 0 | 1 | 2 | 3 |
| chronologicky | astronomicky |
|---|---|
| 3 př. n. l. | -2 |
| 2 př. n. l. | -1 |
| 1 př. n. l. | 0 |
| 1 n. l. | 1 |
| 2 n. l. | 2 |
| 3 n. l. | 3 |
Tables astronomiques, strana 10
Rok 0 poprvé použil astronom Jacques Cassini (* 1677 – † 1756) v knize Tables astronomiques z roku 1740. V jakémkoliv textu by mělo být vždy patrné o jakou soustavu jde. Pokud někde čteme rok 44 př. n. l. jde o chronologické vyjádření. Tentýž rok je v astronomickém vyjádření rok -43. Jiné možnosti nejsou, takže například rok -100 př. n. l. je nesmysl! Podobný nesmysl je i zápis 0 AD.
Na tomto webu se v textech důsledně používá chronologický zápis, s několika výjimkami a to je zadávání roků před naším letopočtem v univerzálním kalendáři, v kalendářní kalkulačce a na základech roku. V navigačním panelu univerzálním kalendáře se zadává rok v astronomickém zápisu, kalendář však v titulku zobrazí chronologický zápis. Totéž platí i pro základy roku. A v kalendářní kalkulačce je jak vstup, tak výstup v astronomickém zápisu.
Dnes platný letopočet vznikl roku 525, kdy mnich Dionysius Exiguus sestavoval velikonoční tabulky. V té době se používalo číslování roků podle let císaře Diokleciána, proslulého pronásledovatele křesťanů. Právě toto číslování nechtěl Dionysius použít a nahradil jej proto letopočtem od narození Krista. Uvedl tedy ve svých tabulkách léta "našeho Pána Ježíše Krista" - anni Domini nostri Jesu Christi. Po roce 247 diokleciánova letopočtu éry přišel rok 532 křesťanského letopočtu. Jak Dionysius k určení let od narození Krista dospěl, sám nikde nevysvětluje.
Pochopitelně, že Dionysiův letopočet nebyl přijat okamžitě. První doklady o jeho užití pocházejí ze 7. století, k jeho většímu rozšíření přispělo až dílo Bedy Ctihodného z roku 732. A až v pozdním středověku se stal nejdůležitějším ze všech způsobů označení roku. V českých zemích jde o nejstarší známé označování let.
| př. n. l. = před naším letopočtem | n. l. = našeho letopočtu |
| před Kristem | po Kristu, léta Páně |
| BC = Before Christ | AD = Anno Domini, In the Year of the Lord |
| BCE = Before the Common Era | CE = Common Era |
Další informace:
- Různé letopočty
- Podrobnější informace naleznete ve Wikipedii, heslo Anno Domini
- Juliánský kalendář
- Jaký je dnes den dle juliánského kalendáře
- Proč existují přestupné roky
- Gregoriánská reforma kalendáře
