Indikce

Dříve, když ještě nebylo zvykem počítat léta podle letopočtu, používalo se k označení roku velmi často takzvané indikce, někdy též zvaná římský počet. Indikce je číslo udávající, kolikátý je daný rok v pořadí patnáctiletého, stále se opakujícího cyklu. Proto samotná znalost indikce ještě nestačí k přesnému určení letopočtu. Například je-li listina datována indikcí 13, nevíme zda-li jde o rok 1000, 1015 atd. K přesnému určení roku je zapotřebí znát více údajů, například kdo panoval a podobně. Původ indikce je nejistý, jedno z možných vysvětlení je, že byla zavedena na počest vítězství římského císaře Konstantina v bitvě u Milvijského mostu v roce 312. Následující rok měl tedy indikci rovnu 1, římští panovníci pak dle indikce vybírali daně. Další teorie o vzniku indikce přičítá původ Egyptu z konce třetího století, kdy se z původně pětiletého cyklu přehodnocení daní stal patnáctiletý. V některých starých knižních kalendářích u nás se indikce uváděla jako 'římské číslo daní' (Domácí přítel 1908). Existuje více druhů indikcí, nejužívanější byly:

Indikce řecká čili byzantská (indictio Graeca, indictio Constantinopolitana) začínala stejně jako byzantský rok dnem 1. září (před naším 1. lednem). Z Byzance pronikla do jižní Itálie a Sicílie. Papežská kancelář datovala jen podle ní od konce 5. století. Až ve 12. století se vedle této řecké indikce objevují i jiné druhy indikcí.

Indikce Bedova (nesprávně zvaná císařská) začíná dnem 24. září před naším 1. lednem. Přesný původ není znám, ale snad ji vymyslil sám Beda Ctihodný. Díky tomu se rozšířila nejen v Anglii, ale i v západní Evropě. V některých obdobích byla používána i v papežské kanceláři.

Indikce římská (indictio Romana, indictio pontificia), někdy též nazývána novoroční, začínala 25. prosincem nebo 1. lednem. Vznikla zřejmě ze snahy sladit indikční rok s kalendářním rokem. Díky tomu byla velmi rozšířena v západním světě. Počítal podle ní i Dionýsius Exiguus, byla běžná v 7. století v Římě i když papežská kancelář počítala v té době dle indikce řecké. V Čechách to byla nejužívanější indikce.

Vzorec pro výpočet: indikce = (rok + 3) % 15, je-li výsledkem 0 je indikce rovna 15

Což lze zkrátit na indikce = (rok + 2) % 15 + 1

Vždy se počítá pouze s celými čísly, znak '%' značí operátor zbytek po dělení.

Níže je přehledná tabulka hodnot indikce od roku 0 (dle astronomického počítání let) do roku 5999. Použití je snadné, ve sloupci najděte století a v řádku rok ve století. Na průsečíku je potom hledaná hodnota. Například nás zajímá hodnota indikce pro rok 1348. Najdeme sloupec 1300 a pak řádek 48, na jejich průsečíku je číslo 1, což je hledaná hodnota indikce pro rok 1348.

roky	0 300 600 900 1200 1500 1800 2100 2400 2700 3000 3300 3600 3900 4200 4500 4800 5100 5400 5700	100 400 700 1000 1300 1600 1900 2200 2500 2800 3100 3400 3700 4000 4300 4600 4900 5200 5500 5800	200 500 800 1100 1400 1700 2000 2300 2600 2900 3200 3500 3800 4100 4400 4700 5000 5300 5600 5900
0 15 30 45 60 75 90	3	13	8
1 16 31 46 61 76 91	4	14	9
2 17 32 47 62 77 92	5	15	10
3 18 33 48 63 78 93	6	1	11
4 19 34 49 64 79 94	7	2	12
5 20 35 50 65 80 95	8	3	13
6 21 36 51 66 81 96	9	4	14
7 22 37 52 67 82 97	10	5	15
8 23 38 53 68 83 98	11	6	1
9 24 39 54 69 84 99	12	7	2
10 25 40 55 70 85	13	8	3
11 26 41 56 71 86	14	9	4
12 27 42 57 72 87	15	10	5
13 28 43 58 73 88	1	11	6
14 29 44 59 74 89	2	12	7

Další informace:

Hodnotu indikce pro daný rok najdete na stránce Základy roku
Ottův slovník naučný, heslo Indikce
Různé začátky roku
Dějiny komputu
Různé letopočty
Existoval rok nula?
Velká tabulka kalendářních dat