Zmatený švédský kalendář v 18. století

Švédsko bylo od poloviny 16. století protestantské (přijalo luteránství jako státní náboženství v roce 1527) a konflikt s katolíky se ještě v 17. století vyostřil. Když katolické země přešly na gregoriánský kalendář, protestantské Švédsko je nebylo ochotno hned následovat. Nakonec zvolilo, i s ohledem na staré zvyky a pověry lidu, svou vlastní cestu. Podle návrhu biskupa Johannese Bilberga odmítlo přijetí nového kalendáře skokem, ale bylo naplánováno přijetí nového kalendáře postupně, vždy vynecháním přestupného dne. Protože v 18. století byl rozdíl mezi starým juliánským kalendářem a novým gregoriánským kalendářem již 11 dní, bylo plánováno vynechání 11 přestupných dní (29. únor) v mezi lety 1700 až 1740 (včetně). Takto by Švédsko dohnalo gregoriánský kalendář dne 1. března 1740.

V listopadu 1699 teprve sedmnáctiletý švédský král Karel XII. souhlasil s reformou. A proto měl únor 1700 ve švédském kalendáři pouze 28 dní a ne 29, jak měl starý juliánský kalendář. Výsledkem bylo, že se švédský kalendář ocitl jeden den před juliánským kalendářem, ale stále deset dnů za gregoriánským kalendářem. Švédský kalendář byl však jediný, žádná země jej nepřijala (sice byl používán i ve Finsku a v Estonsku, které však tehdy byly pod švédskou nadvládou) a to způsobovalo velký zmatek. Navíc začala Severní válka a i proto se v letech 1704 a 1708 již přestupné dny neodebíraly, což samozřejmě zmatek neodstranilo.

Příkladem kuriózních situací té doby může být datum narození významného švédského přírodovědce Carla Linné, k němuž lze dohledat tři různá kalendářní data narození a všechna jsou správná. Dle švédského kalendáře se narodil 13. května 1707, to je 12. května dle juliánského kalendáře a nejčastěji uváděný údaj, 23. května, je podle gregoriánského kalendáře.

Dalším příkladem zmatků je datum největší a rozhodující bitvy Severní války zvané Bitva u Poltavy, kde ruská vojska porazila švédská vojska. Ta se podle švédského kalendáře odehrála 28. června 1709, podle juliánského kalendáře používaného Rusy to bylo 27. června a dle katolického světa, používajícího již nový gregoriánský kalendář, to bylo 8. července. Tuto bitvu můžeme nazývat bitvou tří kalendářů, podobně jako bitvu u Slavkova (kde byl zase zastoupen francouzský, juliánský a gregoriánský kalendář).

I když se v těch letech nezměnila pravidla pro výpočet Velikonoční neděle, stále se používal výpočet pro juliánský kalendář, většinou se termín shodoval. Ale pokud cyklický úplněk připadl v juliánském kalendáři na neděli, slavily se Velikonoce ve švédském kalendáři o týden dříve. Protože podle pravidel Velikonoční neděle připadne na nejbližší následující neděli po cyklickém úplňku, musel se v juliánském kalendáři provést posun o týden. Ale ve švédském kalendáři nastal cyklický úplněk v tomto případě již v sobotu a proto byla Velikonoční neděle hned následující den. Zde jsou tyto tři výjimky (nezapomeňte, že rozdíl mezi švédským a juliánským kalendářem byl jeden den, proto jsou data posunuta jen o 6 dní, ale připadnou vždy na neděli):

rok	termín Velikonoční neděle
	juliánský	švédský
1705	8. duben	2. duben
1709	24. duben	18. duben
1711	1. duben	26. březen

V lednu 1711 král Karel XII. (který zrovna dlel v tureckém exilu) uznal, že kalendářní reforma selhala. A tak rozhodl, že se Švédsko vzdá svého kalendáře a vrátí se k juliánskému kalendáři. Nyní bylo nutné zase jeden den do kalendáře vložit navíc. Proto po 29. únoru 1712 následoval další přestupný den 30. únor a následujícího dne, 1. března 1712, se tak Švédsko zase vrátilo k juliánskému kalendáři. Švédský přestupný rok 1712 měl dva přestupné dny a tedy celkem 367 dnů, což je v novodobé historii lidstva zcela ojedinělé.

Od roku 1740 však Švédsko počítalo Velikonoce metodou opraveného kalendáře a tak se švédský termín Velikonoční neděle lišil od termínu protestantských zemí, které již sice přijali gregoriánský kalendář, ale používali opravený výpočet Velikonoc (zrušeno v roce 1776), a i od gregoriánského kalendáře s jeho výpočtem Velikonoc. Níže je tabulka, povšimněte si jediného rozdílu mezi gregoriánským a opraveným výpočtem v roce 1744.

rok	termín Velikonoční neděle
	gregoriánský	opravený	švédský
1740	17. duben	17. duben	6. duben
1741	2. duben	2. duben	22. březen
1742	25. březen	25. březen	14. březen
1743	14. duben	14. duben	3. duben
1744	5. duben	29. březen	18. březen
1745	18. duben	18. duben	7. duben
1746	10. duben	10. duben	30. březen
1747	2. duben	2. duben	22. březen
1748	14. duben	14. duben	3. duben
1749	6. duben	6. duben	26. březen
1750	29. březen	29. březen	18. březen
1751	11. duben	11. duben	31. březen
1752	2. duben	2. duben	22. březen

Definitivně přešlo Švédsko (společně s Finskem) na gregoriánský kalendář, tentokrát už skokem, ze středy 17. února 1753 na čtvrtek 1. března 1753. Ale datum Velikonoční neděle bylo pro změnu počítáno pomocí astronomických výpočtů podle staršího návrhu švédského astronoma a matematika Anderse Celsiuse. V ojedinělých případech se kvůli tomu termín švédských Velikonoc lišil od gregoriánských, viz tabulka níže. Tento systém se udržel až do roku 1844, kdy se Švédsko nakonec rozhodlo i pro gregoriánský způsob určování Velikonoc.

rok	termín Velikonoční neděle
	gregoriánský	švédský
1802	18. duben	25. duben
1805	14. duben	21. duben
1818	22. březen	29. březen

Další informace:

• Gregoriánská reforma kalendáře
• Přijetí gregoriánského kalendáře
• Boj proti přijetí gregoriánského kalendáře
• Data přijetí gregoriánského kalendáře v různých zemích
• Co je opravený a všeobecný kalendář
• Velká tabulka kalendářních dat

Nahoru    Mapa stránek    Cookies    Hledat

Kontakt: kalendar@beda.cz