Kontinuita dnů v týdnu
Model Druhého chrámu
Sedmidenní týden je uměle vytvořenou jednotkou času, která se neustále opakuje. Existence týdne je poprvé doložena v Babylonii, později jej převzali Židé. A nejstarší kalendářní data, kdy lze ověřit den v týdnu, pocházejí právě z židovské tradice. Podle ní byl v sobotu večer Římany zapálen Druhý chrám. Rekonstruované datum z židovského kalendáře je 4. srpna 70, a to je skutečně sobota. Hořel několik dní, takže někdy se udává, že byl zničen až 10. srpna.
Podle stejné tradice byl První (Šalamounův) chrám zapálen ve stejný den i ve stejný měsíc židovského kalendáře. A rekonstruované datum je 26. srpna 587 př. n. l., tedy opět sobota. Nutno však dodat, že některé prameny uvádějí jako zničení Prvního chrámu i rok 586 př. n. l., porovnejte český a anglický odkaz na Wikipedii.
Toto potvrzuje pravidelné střídání dnů týdne mezi uvedenými kalendářními daty a velmi pravděpodobně je jejich kontinuita zachovávána již od doby, kdy se sedmidenní týden stal pro Židy nábožensky významný. Později jej převzali křesťané a ani zde nebyla kontinuita přerušena žádnou reformou. Snad jedinou výjimkou v historii je změna datové hranice. To se stalo na Aljašce v roce 1867 při přechodu z juliánského na gregoriánský kalendář po koupi Aljašky Spojenými státy od Ruska, které tehdy ještě používalo juliánský kalendář. Poslední den juliánského kalendáře byl pátek 6. října 1867 a následující den zase pátek, ale již 18. října 1867 dle gregoriánského kalendáře. Datová hranice byla totiž v ten okamžik posunuta, dříve procházela mezi Ruskou Amerikou a Britskou Severní Amerikou (nynější Kanadou).
