Menu ≡
kalendar.beda.cz

Islámský kalendář

Islámský kalendář je ryze lunární kalendář založený na roce o 12 lunárních měsících po 29 až 30 dnech. Rok má tak 354 nebo 355 dní, je tedy kratší než sluneční rok přibližně o 11 dní, nebere ohled na roční doby. Proto jednotlivé měsíce islámského kalendáře putují mezi všemi ročními obdobími. Tradičně je prvním dnem měsíce den, kdy je krátce po západu Slunce poprvé spatřen hilál (srpek Měsíce). Vzhledem k tomu, že pozorování hilálu je ovlivněno různými faktory, které nelze předvídat (mraky nebo jas oblohy, zeměpisná poloha a další), není možné určit data výpočtem. Tato tradiční praxe se stále dodržuje ve většině muslimských zemí, proto se začátek měsíce v různých islámských zemích liší, obvykle o jeden nebo dva dny. Muslimský kalendář založený na takovémto měsíčním pozorování novoluní tak neumožňuje dlouhodobé plánování a organizování, proto se používá pouze k určení dat náboženských oslav. Pro všechny ostatní účely používají muslimové na celém světě již přibližně dvě století sluneční kalendáře, především gregoriánský.

Skupina algoritmů islámského kalendáře definovaná jednoduchými pravidly bez astronomického výpočtu se nazývá tabulkové islámské kalendáře. Měsíce v roce mají střídavě 29 a 30 dnů. První měsíc 'Muharrem' a další liché mají 30 dnů a sudé měsíce jen 29 dnů. Jednotlivé verze tabulkových kalendářů se liší vkládáním přestupných dní do posledního měsíce 'Zú l-Hidždža' v roce, aby se tak vyrovnala skutečná délka lunace, ale vždy je to v 30letém cyklu 11 přestupných dní. Poslední měsíc má pak délku 30 dnů a celý rok 355 dní. Pro přehlednost jsou různé typy vkládání přestupných dní označeny římskými číslicemi, nejde však o oficiální značení. Vůbec ohledně islámského kalendáře neexistuje žádná autorita, vše je chaotické. V operačním systému Windows se používá k převodu mezi daty gregoriánského a islámského kalendáře takzvaný 'Kuwaiti algorithm'.

tvůrcityp
Kūshyār ibn Labbān, Ulugh Beg, Taqī ad-Dīn Muḥammad ibn MaʾrufI
al-Fazārī, al-Khwārizmī, al-Battānī, Toledan Tables, Alfonsine Tables, Microsoft 'Kuwaiti algorithm'II
Fāṭimid / Ismāʿīlī / Ṭayyibī / Bohorā calendar, Ibn al-AjdābīIII
Ḥabash al-Ḥāsib, al-Bīrūnī, Elias of NisibisIV

Přestupné roky (označené puntíkem) v 30letém cyklu islámského kalendáře
rokIIIIIIIV
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30

Každý typ kalendáře má ještě dvě epochy (počáteční den letopočtu), jednotlivé varianty jsou označené postfixem 'a' (astronomical) a 'c' (civil), opět jde o neoficiální značení. Astronomický nov byl 14. července 622 (dle juliánského kalendáře), dokonce bylo v ten den částečné zatmění Slunce, ale viditelné jen u jižního pólu - v té době jej určitě nikdo nezpozoroval. Varianta 'a' má epochu 15. července 622 a varianta 'c' o den později, 16. července 622. Například již zmíněný tabulkový kalendář 'Kuwaiti algorithm' je typu IIa.

Nejstarší arabský rukopis (PERF 558).
Nejstarší arabský rukopis (PERF 558).

Na nejstarším dochovaném arabském papyru (PERF 558) ze 7. století, což je daňová stvrzenka, je i první známé použití islámského kalendáře. Píše se zde o nespecifikovaném dni měsíce Džumádá al-úlá roku 22 AH a současně o 30. Baramouda, indikce 1 dle koptského kalendáře, což odpovídá 25. dubnu roku 643 dle juliánského kalendáře.

Názvy měsíců pocházejí z předislámské tradice, tehdy rok začínal pravděpodobně na podzim, kolem podzimní rovnodennosti. Skládal se z dvanácti lunárních měsíců, které se počítaly od novoluní do novoluní jako v dnešním islámském kalendáři, ale navíc se každé dva nebo tři roky přidával třináctý měsíc, aby mohl být zachován začátek roku na podzim. Některé názvy měsíců ve staroarabském kalendáři odkazovaly na roční období. Například arabské slovo Rebí’, které se vyskytuje v názvech třetího a čtvrtého měsíce, znamená 'jaro'. Později byl Koránem přestupný měsíc zakázán a měsíce začaly putovat ročními obdobími. Navíc Korán nezmiňuje názvy měsíců, s výjimkou měsíce Ramadánu, kniha dokonce ani neuvádí, že Muharram je prvním měsícem v roce. Islámský kalendář obsahuje čtyři posvátné měsíce, tři z nich následují za sebou: Zu l-ka’da a Zu l-Hidždža, tedy poslední dva měsíce v roce a pak Muharrem jako první měsíc následujícího roku. Další posvátný měsíc, Redžeb, je sedmým měsícem v roce. Během těchto čtyř měsíců platila všeobecná povinnost míru.

Poutník při modlitbě v Mekce.
Poutník při modlitbě v Mekce.

Islám má dva oficiální svátky: Po měsíci Ramadánu, měsíci půstu, se slaví prvního dne následujícího měsíce Šawwal svátek Eid Al-Fitr, svátek přerušení půstu. Desátý den měsíce Zú l-Hidždža, posledního měsíce islámského kalendáře, se slaví svátek Eid Al-Adha, svátek obětí. Povinností každého muslima je o tomto svátku navštívit Mekku v Saúdské Arábii, této pouti se říká Hadždž. V průběhu tohoto svátku se tak v Mekce sejdou miliony muslimů. Název měsíce Zú l-Hidždža doslova znamená 'pán pouti'. Kromě toho je každý pátek považován za nejsvatější den v týdnu a v islámské tradici je považován za svátek sám o sobě. Existuje ještě řada dalších významných dnů a svátků, které jsou však specifické jen pro různé odnože islámu.

Můžeme také porovnat přesnost průměrné délky měsíce, která by měla odpovídat délce lunace, islámského kalendáře s ostatními kalendáři. Cyklus 30 let v islámském kalendáři má 10 631 dnů, to je 360 měsíců a pak vychází průměrná délka kalendářního měsíce na 29.530555 dne. Protože průměrná délka astronomické lunace (synodického měsíce) je 29.530589 dne, pak je chyba v délce islámského měsíce 2.85 sekundy. Průměrná délka měsíce židovského kalendáře je 29.530594 dne, což je chyba 0.43 sekundy, židovský kalendář je tedy přesnější. Ovšem nejpřesnější v délce lunace je gregoriánský kalendář, ten má chybu jen 0.17 sekundy, viz stránka Přesnost kalendářů. V tomto případě je však délka lunace vypočtena pomocí epakt, nikoli z délky kalendářního měsíce.

Zajímavé je převést průměrnou délku islámského měsíce na židovské časové jednotky (pravidla pro výpočty v židovském kalendáři). Průměrná délka islámského kalendářního měsíce je 29 + 191/360 dne, tedy 29 dní + 12 hodin + 11/15 hodiny, to je v židovské časomíře 29 dní 12 hodin 792 chalakim (1 hodina = 1080 chalakim). A protože průměrná délka židovského měsíce je 29 dní 12 hodin 793 chalakim, je rozdíl mezi těmito délkami přesně jeden chalakim.

Další informace:

Kalendáře Helma - nástěnný, stolní i pracovní kalendář Diáře Helma - diář a zápisník
Válka na Ukrajině: 876.den
Nahoru