Ottův slovník naučný, heslo Řehoř XIII.

Řehoř XIII. (1572—85). Po smrti Pia V. byl 13. května 1572 za papeže zvolen kardinál Ugo Buoncompagni jako Řehoř XIII. Narodil se 7. ledna 1502 v Bologni z otce Krištofa a matky Agnioly Marescalchiové, stal se doktorem obojího práva, přednášel o Institucích po tři léta, stal se kanovníkem a měl syna, nežli stal se duchovním. Odebrav se roku 1539 do Říma, postupoval v důstojnostech, byl od Pavla IV. vysvěcen a jmenován biskupem a roku 1562 poslán na sněm Tridentský, na němž setrval až do konce; vrátiv se, byl od Pia IV. 12. března 1565 jmenován kardinálem a poslán jako legát do Španěl. Stav se papežem, vydal roku 1582 opravené vydání celého Corpus juris canonici, o němž již za svého předchůdce spolupracoval (correctores romani), obsazoval svědomitě biskupské stolce, zřídil zvláštní kongregaci pro věci biskupův, upravil kongregaci indexu Piem V. ustanovenou a zřídil stále nunciatury ve Vídni (1581) a v Kolíně nad Rýnem (1582), k nimž později přistoupily jiné: v Lucerně, Brusselu a Mnichově. Přál jesuitům, jejichž kolleji v Římě dal podobu nynější, nadal Collegium germanicum, založené Ignácem z Loyoly, tak že jest vlastním zakladatelem jeho; s ním spojil 13. dubna 1580 kollej uherskou, nedávno (1577) jím založenou, a zřídil kollej řeckou a anglickou. Provedl veledůležitou opravu kalendáře, po něm teď gregoriánským zvaného (srovnej Kalendář). Na základě klamné zprávy francouzského krále Karla IX. o noci bartolomějské, že jí bylo zmařeno spiknutí hugenotů proti králi, měl Řehoř XIII. slavné »Te Deum«, ale litoval spolu prolité krve a způsobu, jakým vše bylo provedeno. Smířil roku 1582 Polsko s moskevským velkoknížetem Ivanem IV. Vasiljevičem, k němuž poslal znamenitého jesuitu Antonia Possevina. Spolek katolických knížat proti anglické královně Alžbětě a Turkům nemohl provésti, ano proti jeho úmyslům Benátčané učinili s Turky mír a Španělsko příměří. Zemřel 10. dubna 1585.