Kronika povětrnosti se zvláštním ohledem na Čechy

Volný přepis záznamů o počasí v různých letech,
tak jak byly uveřejněny v Novém kalendáři hospodářském v letech 1844—1847

Již za starých časů pozorovali lidé takové neobyčejné úkazy v povětrnosti a zaznamenali je na památku pro potomní svět; množství takových zaznamenaných pozorování přišlo ale k ztrátě, an jich předkové málo písemně zanechali. Za novějších časů stalo se to s větší pilností a péčí, umění knihtiskařské staralo se lépe o zachování těchto zpráv. Obyčejně jsou při těch poznamenáních i truchlivé následky připsány, které takové neobyčejné události pro lidi v průvodu mají, jako jsou: drahota, hlad, nemoci. Z těchto zaznamenání povětrnosti uvedeme od nejstarších až na nejnovější časy ony roky, za kterých neobyčejné poměry panovaly. Nejstarší týkají se hlavně Vlach a Řecka, tehdáž vzdělaného světa.

---

• 428 před Kristem bylo tak sucho, že ve Vlaších toliko ve větších řekách dosti málo vody zůstalo; dobytek dostal na kůži vyraženinu a hynul žízní.
• 390 před Kristem bylo velké parno; to byl rok vpádu Gallů do Říma.
• 181 před Kristem bylo velmi suché léto ve Vlaších, načež krutá zima následovala.
• 88 před Kristem. Ten rok vyznamenal se velmi přísnou zimou.
• 44 před Kristem byl rok úmrtí Gaia Iulia Caesara. Byla úplná neauroda; Slunce zdálo se, jakoby svůj lesk ztratilo; zároveň bylo zemětřesení a chrlení ohně sopky Etny v Sicílii.
• 14 po narození Krista bylo ve Vlaších Slunce jako zatměné, celé nebe zdálo se hořeti. To byl rok, kdy první římský císař Oktavián Augustus skonal.
• 42 Hlad vůbec v tehdejším známém světě.
• 60 Velký hlad ve Vlaších a v Řecku.
• 70 Tak neobyčejné sucho, že se na Rýně loďmi plaviti nemohlo.
• 107 Velké zemětřesení v Malé Asii, 4 města propadla se.
• 154 Hlad v Malé Asii, zemětřesení.
• 203 Zemětřesení a prudké soptění Etny
• 217 Velké rozvodnění z příčiny neustálých dešťů ve Vlaších.
• 250 Velká zima v Anglii. Temže, která málokdy zamrzne, byla po 9 neděl zamrzlá; zároveň byl velký výraz Etny a zemětřesení po Asii a Africe; moře vystoupilo a pohltilo mnoho měst, morové mlhy kryly celé země, načež velký hlad následoval.
• 312 Byla neauroda a hlad ve Vlaších a v Řecku.
• 356 Bylo ve Vlaších velké sucho, které po tři léta trvalo.
• 376 Hlad ve Vlaších.
• 401 Bylo pro krutou zimu Černé moře zamrzlé.
• 446 Hlad v Anglii. Zemětřesením zbořila se městská zeď v Konstantinopoli.
• 457 Nesmírné mokro v Řecku, všechny řeky vystouply z příčiny neustálých dešťů.
• 481 Pro velké sucho zahynuly v jižní Evropě a v Africe vinné révy a olivové stromy docela.
• 502 Vystoupily ve Vlaších a ve Francii po dvacetidenním dešti všechny řeky.
• 531 Bylo Slunce ve Vlaších docela zahalené, tak že se zdálo jakoby svůj lesk navždy bylo ztratilo; všeobecný hlad povstal z toho a pouze ve městě Picenum zemřelo 50 000 lidí.
• 542 Byl tak teplý podzimek, že ovoce a hrozny dvakráte dozrávaly.
• 557 Byl Dunaj z následku přísné zimy až k svému ústí zamrzlý; v Malá Asii a v Konstantinopoli bylo po 10 dnů zemětřesení.
• 587 Byl dlouhý a teplý podzimek, révy a ovocné stromy nasazovaly podruhé na ovoce. V Vlaších bylo rozvodněno jako při potopě světa.
• 605 Neobyčejná zima, načež nesmírně horké léto.
• 620 Trvala zima a led přes 300 dní.
• 647 Po celý rok hodně zemětřesení v Evropě.
• 671 Byl po 60 dní kouř na vejšce, načež velké sucho.
• 678—681 Pršelo v mnoha zemích, přitom panoval velký hlad.
• 695 Zahynul vinný keř z příčiny velkých mrazů v celé Evropě.
• 716 Bylo velké rozvodnění ve Vlaších a rok na to velká zima, tak že sníh v Konstantinopoli, kdežto velmi neobyčejné jest, přes sto dní ležeti zůstal.
• 733 Panovalo po delší čas zatmění Měsíce a Slunce.
• 761 a 762 Bylo v mnoha zemích velké sucho a hlad, v Čechách nepršelo 8 měsíců, mnoho lidí zemřelo hladem, načež roku 763 tak přísná zima připadla, že Černé moře zamrzlo, u Konstantinopole byl led na třicet loktů tlustý; i vůkol Vlachy bylo moře zamrzlé; v Čechách začala zima již v říjnu a sníh ležel na mnohých místech na dvacet loktů. Na tu přísnou zimu přišlo takové sucho, že žádný pramen vodu nevydával. Zima od roku 764 byla opět nejvejš krutá a trvala od počátku října až do konce února, na to přišlo opět suché léto a na nebi ukázala se rozličná znamení ve vzduchu.
• 772 Bylo velké parno a sucho
• 784 Panovalo velké mokro a mnohé rozvodnění přihodilo se v létě. rovněž tak roku 785, za kterého všechny potoky v Němcích vystoupaly; načež přišla velká zima, která až do máje 786 trvala. Mnoho ptáků zmrzlo v povětří.
• 800 Byla tak krutá zima. že Černé a Středozemní moře na mnoho mil od břehů zamrzlo; v Čechách zahynulo mnoho lidí a zvířat zimou, led byl na půldruhého lokte tlustý a ryby v rybnících polekaly.
• 806 Byla mírná zima; taktéž tak roku 807; na nebi bylo mnoho úkazů viděti.
• 819 Bylo v Čechách po 28 dní zemětřesení.
• 823 Následovalo na přísnou zimu, která v Čechách již dne 19. září roku 822 započala a 26 neděl trvala, suché léto s hojným krupobitím.
• 849 Trvanlivé sucho, po němž takový nastal hlad, že lidé poráženi byli. Sucho trvalo až do roku 851.
• 872 Bylo suché léto, na nějž roku 873 hlad v Němcích následoval, který až do roku 874 trval a bezmála třetí díl lidstva usmrtil.
• 880 a 881 byly dlouhé zimy, které nedostatek píce v průvodu měly, tak že mnoho dobytka zahynulo.
• 893 Byla tak dlouhá a krutá zima, že včely, dobytek a vinné révy zahynuly.
• 912 Byla velká rozvodnění v Němcích, zemětřesení ve Vlaších a hlad v Egyptě.
• 928 Následovalo na velmi krutou zimu velmi horké léto, neauroda a hlad. Tím způsobem připadl
• 943 na krutou zimu velký hlad.
• 962 Byla v celé Německé říši velmi krutá zima a velká drahota; v Čechách bylo toliko sněhu, že lidé ze svých bytů nemohli, a že střechy a celá stavení se prolamovala, i stromy se lámaly. Jihnutím sněhu povstaly povodně, v nichž množství lidu zahynulo.
• 968 Zuřily prudké bouře v Čechách drahota a hlad panovaly; v Malé Asii bylo zemětřesení.
• 973 a 974 nastoupily dvě kruté a dlouhé zimy za sebou, na ně neauroda a hlad.
• 987 Bylo velké horko, mnoho povodní, pak dlouhé sucho, které žně zkazilo; v Čechách řádil bouřlivý vichr, který celá stavení rozkotal. Rok na to bylo opět velké horko, neauroda a po obě léta hlad.
• 990 Bylo v Čechách velké sucho a trvalo až do roku 992, kteréhož roku sv. Vojtěch se navrátil. Zem byla toho času v církevní kletbě a bída nesmírná.
• 999 Bylo po celé Evropě napořád sucho, mnoho osení seschlo, na to přišla krutá zima, pak opět sucho, tak že ryby z nedostatku vody lekly. Zemětřesení bylo po oba roky.
• 1011 Byla zima dlouhá a mráz tak velký, že i řeka Rýn ledem se pokryla, načež následovalo mnoho dešťů s potopami a zemětřesení po dva měsíce v Malé Asii.
• 1020 Opět dlouhá a krutá zima s bouřkami, na to rozvodnění a zemětřesení v Němcích.
• 1035 Na velmi krutou zimu nastoupilo suché léto; po 6 měsíců nepršelo.
• 1042 až do roku 1049 byla velká neauroda, která původem takové nouze byla, že v Čechách velký díl (dle Kosmase třetí) obyvatelů zemřelo a jizlivé nemoci mezi dobytkem vznikly. Zimy byly toho času větším dílem dlouhé a přísné, v létě bývalo mnoho bouřek.
• 1046 Velké zemětřesení ve Vlaších.
• 1056 Byl opět všeobecný hlad, zima byla velmi povlovná; na jaře byly po 35 dní tak husté a smrduté mlhy, že sotva na 4 kroky bylo čeho viděti; na to připadl mor.
• 1059 Byl deštivý rok, žně byly zcela zkaženy, častými povodněmi zpustla města a vesnice, a velkou vodou bylo mnoho lidí a zvířat odneseno.
• 1061 Trvala zima bez přetržky od 4. ledna až do 20. března; mnoho lidí a zvěře zahynulo.
• 1067 Zmrzlo v zimě mnoho lidí a zvířat, léto bylo velmi suché; na to byl hlad.
• 1071 Byl nesmírně suchý rok, bouřky a zemětřesení způsobily v Čechách velkou škodu.
• 1074 Zamrzly pro nesmírnou zimu všechny řeky v Evropě, v Čechách byla nouze o mletí a nedostatek chleba.
• 1076 a 1077 Byly dlouhé a kruté zimy, od listopadu až do dubna byly řeky zamrzlé, auplná neauroda na obilí.
• 1091 Po dlouhé neaurodě byl aurodný rok, zima byla volná a suchá.
• 1097 a 1098 Byla neauroda pro velké mokro. Zima byla velmi povlovná, ale nezdravá; v Antiochii velké zemětřesení, více úkazů ve vzduchu a půlnočních červánků bylo viděti.
• 1099 Nepršelo od června až do října; zem se suchem rozpukala a všecky plodiny byly zkaženy.
• 1104 Byly všechny řeky v Čechách od 19. září až ku konci března zamrzlé; v létě bylo mnoho bouří a krupobití.
• 1107 Velmi volná zima a příliš parné léto s množstvím deště a rozvodněním.
• 1116, 1117 a 1118 Tato léta vyznamenala se prudkými větry a bouřkami; zemětřesení v Němcích roku 1117, mnohé řeky vyschly; roku 1118 prudké víry v Čechách, studená a dlouhá zima; v Němcích a ve Vlaších velké potopy. V Čechách zanesla Vltava celé vesnice, kostely a domy. Každý myslil, že je to druhá potopa světa.
• 1121 Nebylo od 24. ledna až do 5. června ani sněhu ani deště, pak ale pršelo bez přestání, že celé žně nazmar přišly; na to velký hlad.
• 1124 Velmi krutá zima až do máje, na to horké léto s deštěmi; neauroda a hlad v krajinách u Rýna a ve Francouzích, kde vinné keře zmrzly, velké zemětřesení; v Čechách svítilo Slunce bledě jako úplněk Měsíce, na to byl pád dobytka.
• 1126 Padalo nesmírně mnoho sněhu, mnoho lidu zmrzlo; dne 14. února byla velká potopa.
• 1129 Byla teplá zima, po ní nastaly nemoci dobytka; ano i mnoho včel zahynulo.
• 1133 Mnoho sněhu a zimy ve Vlaších, všechny potoky byly zamrzly, i stromy pomrzly; v létě deště s rozvodněním, velká drahota.
• 1134 Byla zima beze sněhu; Vltava zamrzla jedenkráte, nestálá povětrnost trvala až do konce října roku 1135 a skončila s prudkými bouřemi.
• 1137 a 1138 Byla nejvejš neaurodná léta, ačkoliv rok 1137 velmi suchý byl.
• 1139 Byl dne 19. a 24. července v Čechách zcela tmavý den s smrdutou mlhou.
• 1150 a 1151 Velmi kruté zimy, mokrá léta s bouřemi a potopami; velká drahota a hlad.
• 1156 Nepršelo v Čechách po 4 měsíce; mor zuřil za suchého léta, ano i v zimě.
• 1157 Velmi přísná zima trvala až do konce března, načež velmi parné léto s krupobitím nastoupilo; zemětřesení v Asii a Africe; soptění Hekly, mnoho nemocí.
• 1158 Bylo teplé aurodné léto, mnoho potoků vyschlo. V Anglicku bylo zemětřesení.
• 1163 Byla velmi studená zima, na jaře potopy všude; Etna soptěla.
• 1164 Opět velmi studená zima. V severních Němcích vystoupilo moře na 12 mil. Města a vesnice byly zatopeny a mnoho lidí zahynulo.
• 1165 Opět velmi studená zima, na to horké léto, za kterého všechny rostliny zaschly.
• 1170 Velmi horké léto; vystoupení moře ve Francouzsku a Holandu; zemětřesení v Němcích.
• 1176 Na studenou zimu přišlo velmi horké léto; v Čechách nepršelo od dubna až do srpna, na to byla velká drahota. Právě tak bylo to roku 1177.
• 1182 Byla teplá zima; stromy nesly již v únoru ovoce.
• 1186 Opět vlažná zima; u jižního moře kvetly stromy v lednu a v Němcích byly žně v máji; ve Vlaších byly prudké bouře a ve Francouzích krupobití, které všecko osení zničilo.
• 1187 Trvala zima až do června; všecky vinice zmrzly; v Rakausích byla velká drahota, kouř se vznášel ve výši a bylo hojné krupobití.
• 1190 Byla suchá a teplá zima, pak ale mokré léto.
• 1196 Bylo mokré studené léto z něhož drahota a hlad v Němcích a Francouzích povstaly. Roku 1197 byl hlad vůbec; v Němcích zemětřesení.
• 1201 Dne 1. máje v poledne zemětřesení, večer padal sníh; v Egyptě byl hlad a mor.
• 1203 Bylo viděti mnoho červánků na severu; v Čechách vystoupilo Labe u Litoměřic a Oustí.
• 1205 Na přísnou zimu následovalo velmi suché léto.
• 1211 Byla dlouhá a krutá zima s množstvím sněhu v Rakausích; v Bavořích byl hlad a drahota v jižní Evropě; mnoho bouří v Anglicku.
• 1222 Velké zemětřesení u Rýna a ve Vlaších; bouře s velkým krupobitím v Solnohradu.
• 1229 Na studenou a krutou zimu následovalo studené mokré léto. Zemětřesení v Čechách.
• 1230 Opět studené mokré léto. Zemětřesení v Čechách, velká potopa v Římě a Frieslandu.
• 1234 Zamrzly ve Vlaších všecky řeky, ano i moře u Benátek, tak že se s nákladními vozy do města jezdilo.
• 1236 Na krutou, dlouhou zimu v Rakausku, kdy Dunaj až na dno zmrzl, následovalo parné léto. Rok byl vínu prospěšný.
• 1241 V Čechách bylo mnoho sněhu; dne 2. února vypukla strašlivá bouře a byla taková tma, že se lidé nerozeznávali.
• 1248 Na volnou zimu připadlo studené parno; hlad v Němcích a Francouzích; zemětřesení v Bavořích.
• 1250 Byla dlouhá krutá zima s množstvím sněhu, na jaře velké povodně; dne 6. června v Čechách hrozné krupobití, které u Prahy lidi a dobytek pobilo a stavení rozkotalo, kroupy ležely 7 dní, na to přišel silný déšť, který povodně způsobil; v Holandu byly bouře a moře se zedmulo.
• 1251 Byl tento rok v Čechách, pro množství sněhu, hojné bouře, krupobití a stržky oblaků nešťastný rok nazván; dne 10. července padaly kroupy téměř v půl Čechách a zůstaly přes tejden ležeti; podobně dne 9. a 14. srpna; dne 9. srpna byla zároveň prudká bouře, tak že se stavení a stodoly bořily. Nedostatek obilí, vína a ovoce panoval.
• 1252 Byly pozdní mrazy na jaře; v Čechách padlo dne 18. a 19. máje tolik sněhu a zima byla tak prudká, že mnoho dobytka zahynulo, načež velké rozvodnění a v Rakausích hlad.
• 1254 Byl v Čechách hlad; suché studené léto a podzimek, mnoho krupobití; neauroda v celých Němcích.
• 1256 Opět krupobití v Čechách, kroupy zůstaly po více dní ležeti, načež velká zatopení; dne 19. dubna vztekal se vír, který stavení burácel.
• 1257 Velmi krutá zima, mnoho bouří, dne 1. srpna potopa, která v velkém dílu Čech spousty v zahradách, na polích a staveních způsobila.
• 1260 Velké sucho, mnoho krupobití, kteréž v Čechách osení, ovocné stromy a vinohrady tekměř zničilo, přece ale bylo dosti vína. U Rýna byly potopy ve Vlaších hlad; zemětřesení v Rakausích a Sicílii.
• 1262 Takměř všecko obilí přišlo v Rakausích a Čechách nazmar pro velké sucho a horko, tuto se pouze proso urodilo. To bylo příčinou hladu, který příštího roku v Čechách mnoho řemeslníků a sedláků nutil své nářadí a dobytek prodávati, pouze aby živobytí zachovali. Mnozí šli z domů a dvorů a žebrali s ženou a dětmi. Léto roku 1263 bylo sice opět suché, žně ale byly dobré a v Rakausku urodilo se víno.
• 1268 Byla teplá, suchá zima a dlouhé parné a velmi suché léto; v Čechách mnoho bouří.
• 1270 Byla krutá zima; Baltické moře zamrzlo, na to suché léto. V Čechách pršelo od 22. července až do polovičky září bez přestání. Potopy, neauroda a drahota v obilí byly toho následky; vína bylo až nazbyt.
• 1271 Velká potopa v Praze v březnu. Voda dosahovala k dominikánskému kostelu a k staroměstskému sv. Mikuláši.
• 1272 Byla tuhá, ačkoli krátká zima, potopa zbořila most od Vladislava postavený; i na podzim byly lijavce, špatné žně, vždy větší drahota až k následujícím žněm.
• 1273 Na teplou zimu následoval aurodný rok. Dne 18. srpna bylo opět velké rozvodnění v Praze, voda odnesla všechny mlýny.
• 1280 Mnoho bouří, krupobití a potopy, v Praze se protrhla oblaka dne 3. prosince a to nadělalo nesmírných škod. Pro rozvodnění zbořilo se 24 věží městských zdí okolo Brusky.
• 1281 Byla velmi tuhá zima s množstvím sněhu, který domy zcela zasypal; mnoho povodní, zvláště vystoupením Dunaje a Ibery, stržkami oblak způsobených; v Praze dne 24. června prudký vichr, který zdi a věži sházel a mnoho domů na venku rozbořil; v Němcích bylo zemětřesení a krupobití.
• 1282 Byla všude velmi krutá, dlouhá zima s nesmírným množstvím sněhu; v Čechách dodržela zima až do 25. máje, jihnutím sněhu povstala povodeň, která 20 dní trvala, tak že se ani mlíti, ani pole vzdělávati nemohlo. Na to byla velká drahota, hlad a umírání v Čechách a na Moravě. Podzimek byl velmi teplý.
• 1283 Trval hlad v Čechách; jaro bylo velmi suché, dne 7. máje padl mráz a spálil ovoce, víno a obilí.
• 1284 Aurodný rok v Čechách po dlouhém a horkém létě; v Rakausích stržky oblak a povodně; prudký výraz Etny.
• 1287 Teplá zima, stromy kvetly o Vánocích v jižním Německu; povodeň ve Frieslandu kterou na 50 000 lidí zahynulo.
• 1289 Opět velmi teplá zima, vinné révy kvetly v lednu a stromy podržely svých listí až nové vypučely; léto bylo chladné a deštivé, mnoho krupobití, zemětřesení, ostatně bylo lacino.
• 1290 Opět teplá zima, stromy kvetly na začátku ledna; léto bylo mokré s krupobitím, v Burgundsku zahynulo 60 000 lidí krupobitím. V Benátkách povodeň, víno se vůbec neurodilo.
• 1295 Na velmi mírnou zimu přišly mrazy teprve v dubnu. Ve Vídni velká povodeň; voda drala se až do měšťanské nemocnice, kdež nemocní ve svých lůžkách plavali. Na den narození panny Marie strhla bouře kříž ze Svatoštěpánské věže. Mnoho zemětřesení v Němcích a Francouzích, velká drahota v Egyptě, velmi mnoho vína.
• 1302 Za celou zimu nebyly než dva studené dni, ty ale pokazily obilí. Léto bylo špatné a mělo pouze dva nesmírně parné dny. Víno se neurodilo; zemětřesení ve Vlaších.
• 1307 Bylo v Čechách nesmírné sucho, tak že se semeno ani nezaklíčilo; na to velká drahota.
• 1310 Byla velká neauroda, velmi studená zima a mokré léto; hladem jedli chudí trávu. Vinné révy zmrzly.
• 1312 Neaurodný rok; v Čechách nepršelo od máje až do prosince. Horko bylo nesmírné, v jiných zemích zkazily deště a krupobití pole a vinice; v Němcích a ve Vlaších byla velká drahota.
• 1314 Způsobily studená zima a mokrostudené léto neaurodu v Němcích, Litwanech a ve Francouzích.
• 1315 Přišel v Čechách po dlouhém suchu nepřetržitý deštivý čas, vystoupení Labe bylo příčinou velkých povodní; v Němcích pršelo od 1. máje po 10 měsíců a z toho povstal hlad, chudí museli psy, krysy a trávu jísti, ano i mrtvoly byly stráveny.
• 1316 Velmi tuhá zima s množstvím sněhu až do konce března, v létě neustálé lijavce; velké povodně v Čechách, Rakausku, Štýrsku; hlad který již po třetí rok trval, byl příčinou jizlivých nemocí, na které mnoho lidí zemřelo.
• 1317 Byla opět v Čechách nesmírná zima a velmi mnoho sněhu, neslýchaný nedostatek v Rakausích, drahota a umírání trvaly. Rovněž tak
• 1318 kdežto nouze v Čechách tak velká byla, že lidé jeden druhého vztekle přepadali. Umírání bylo vůbec.
• 1319 Byl v Čechách neobyčejně aurodný rok, korec žita byl za groš (20 kr. dle našich peněz); jižní moře vystoupilo.
• 1320 Byl opět velký nedostatek v Němcích a Francouzích, v Uhřích a jinde bylo všeho nazbyt.
• 1321 Přihodily se ohně v městech a vesnicích; v Uhřích a Rakausích mokrý podzimek a málo vína. Soptění Etny.
• 1323 Velmi studená zima, severní a východní moře zamrzlo; v Čechách padl dne 24. máje silný mráz, který osení a vínu velice uškodil; v Štýrsku strašlivá bouřka; u Rýna bylo velmi mnoho vína; Rozvodnění Dunaje a Rýna; zemětřesení.
• 1326 Velmi krutá zima a horké léto v Čechách. Neauroda na ovoce a víno.
• 1329 Mnohé zemětřesení; soptění Etny; oheň ve Vídni; lidé prorokovali záhubu světa. Rok byl ostatně aurodný.
• 1330 Bylo v největším dílu Evropy deštivo, potopy všude, u Rýna ostatně velmi mnoho vína.
• 1331 Byla zima z počátku tuhá, pak ale velmi volná, mnoho bouří; v Čechách krutá zima dne 2. máje, která vinou révu pokazila; mnoho dešťů v létě, mnoho povodní; na ostrově Cypru utopilo se 80 000 lidí.
• 1332 Byla tak volná zima, že se v Čechách po celý čas orati mohlo.
• 1334 Byla tuhá zima; v Čechách napadlo dne 23. dubna velmi mnoho sněhu, který stromům uškodil, přece ale nebyla neauroda; dne 31. října byl bouřlivý vichr, který stromy z kořene vyvracel a domy boural.
• 1335 Mokré léto, v Čechách hojné krupobití, špatné žně na víno a obilí.
• 1336 Bylo mnoho obilí, ovoce a vína v Němcích; mnoho bouřek; zemětřesení ve Vlaších.
• 1337 Zima byla nesmírně vlažná, léto nejvejš suché, málo vína; hlad a mor v Němcích a Francouzích. Kobylky takměř v celé Evropě; zemětřesení.
• 1338 Mnoho sněhu na jaře, velmi mokrý podzimek s potopami; v Němcích obilí nazbyt, ale žádné víno; v Čechách a Rakausích sežraly kobylky osení, louky, listí a všecky rostliny; zemětřesení v Asii.
• 1339 Následoval na vlahou a krutou zimu aurodný rok, ale kobylky sežraly na mnohých místech všechno; ve Vlaších byl hlad.
• 1342 Velmi tuhá zima, již vlažný vítr dne 2. února a hojný déšť nenadále konec učinily; ohromné množství sněhu a tlustý led vypůsobily rychlým jihnutím neobyčejné rozvodnění; pražského mostu byly dvě třetiny zbořeny. Zátopa nadělala velkých škod u větším dílu České země na polích a staveních, mnoho lidí utopilo se. I Dunaj zatopil krajinu na dvě míle šířky. Na podzim byly ve Vlaších velké bouřky a mnoho dešťů; v Rakausích prudké vichřice; hlad v Čechách; zemětřesení na více místech.
• 1345 Velké povodně z následku krupobití a stržek oblakových, jichž bouře dne 29. listopadu způsobila.
• 1348 Bylo dne 25. ledna vůbec zemětřesení, které zvláště v Korutanech zuřilo; trvalo 40 dní; v červenci nadělaly prudké bouře v Čechách mnoho škody na staveních; rok byl ostatně velmi horký a vlhký; oblakové stržky přihodily se v Čechách a v Bavořích; krupobití zkazilo všecko obilí.
• 1349 Mlhavá povětrnost, jasné jaro, vydatné žně; velké zemětřesení ve Vlaších a Němcích dne 2. února, mnohem prudší po tři neděle v září ve Vlaších.
• 1352 Velmi studená zima a horké léto, v Čechách velké sucho, z čehož neauroda a drahota pošla; takto byly všude vydatné žně.
• 1355 Velmi mokré jaro, na ně velmi suché a horké léto. Obilí a vína hojnost.
• 1359 Byl naskrz mokrý rok, mnoho potop, bouří a oblakových stržek, v zimě 1360 velká zima.
• 1361 Neauroda, hlad a nemoce v Čechách, které mnoho lidí zahubily.
• 1362 Byla studená zima bez sněhu, velmi horké a suché léto; v Čechách trvala drahota až do žní, které vydatné byly; v Rakausích bylo všeho nazbyt, ostatně bylo toho roku velmi mnoho bouřek, bylo viděti úkazů ve vzduchu a půlnoční červánky; ve Frieslandu vystoupilo moře; zemětřesení a výraz sopky Hekly.
• 1367 Velká povodeň v březnu v Čechách, půl Prahy stálo pod vodou. Neauroda v Čechách a Anglicku, takto všude dost obilí a vína.
• 1370 Dne 5. srpna velká povodeň v Čechách, která při mokré povětrnosti 14 dní trvala.
• 1373 V Čechách velký hlad, dne 13. máje velká povodeň, velmi teplý podzimek, vína dosti, ale málo obilí. Rozvodnění moře ve Frieslandu; v Turecku a Rusku kobylky.
• 1380 Vyhubení osení v Čechách skrz polní myši; zima a podzimek byly mimo to velmi povlovné.
• 1386 Velká povodeň táním sněhu dne 5. prosince.
• 1387 U Rýna mnoho vína, vůz s vínem stál dva zlaté; v Němcích velké povodně, podobně v Čechách dne 4. ledna.
• 1392 Velmi studená zima, na kterou nenadálé tání nastoupilo, které povodně způsobilo, tak že se na Staroměstském náměstí s lodičkami plavalo; léto bylo velmi suché, načež velká drahota nastala.
• 1393 Byla opět tuhá zima s množstvím sněhu, severní a východní moře zamrzlo; léto bylo tak suché, že téměř v žádné řece vody nebylo; přes Vltavu mohlo se po suchu choditi. V Rakausích nepršelo mezi setím a žněmi dokonce, přece byl ale aurodný rok, pouze ovoce a vína nebylo.
• 1397 Velmi povlovná zima s množstvím sněhu, v Čechách povodeň. V severních Němcích byly žně již v máji.
• 1402 Velká zima, východní moře bylo zamrzlé, v červnu velké rozvodnění Dunaje, trvalo deset dní a dosahovalo míli od břehu; v Čechách prudké bouře v listopadu.
• 1407 Zima byla tak studená, že ptáci v povětří mrzli. Zima trvala od listopadu až do března; na jaře velké povodně, prudké bouře.
• 1408 Opět velmi tuhá zima, že severní a východní moře zamrzlo, přitom ale aurodný rok.
• 1409 Velmi volná povětrnost; v Čechách oralo a selo se u Nymburka a Poděbrad v lednu. Zemětřesení v Děvíně a Španělích.
• 1419 Neaurodný rok.
• 1420 Velmi povlovná zima; dne 20. března kvetly v Čechách švestkové stromy, dne 4. dubna vinný keř, obilí dozrálo v polovici dubna; dne 15. máje měli již ve Vídni zralé hrozny; léto bylo velmi horké; stromy nesly dvakráte ovoce, velmi úrodný rok; pro minulý neaurodný rok ve žněch velká drahota. Mořská hráze protrhla se v Holandu, moře zatopilo 70 far a pohltilo 100 000 lidí.
• 1426 kvetly stromy a zahrady byly plné květin; léto bylo velmi horké, roku
• 1427 byla velká láce v Němcích, v Čechách ale hlad a tuhá zima.
• 1430 Teplá a vlhká zima v Čechách, pozdní mrazy na jaře, neauroda.
• 1432 Začala zima v Čechách dne 25. listopadu s tuhými mrazy, nimiž mnoho lidí zmrzlo, dne 17. ledna 1433 napadlo mnoho sněhu, že se z jednoho místa k druhému nemohlo; v Praze povstal nedostatek chleba, ačkoliv rok 1431 velmi požehnaný byl. Víno, obilí a ovoce zhynuly v Němcích pro velké mrazy, z toho povstala drahota. Jaro a léto bylo velmi teplé, mnoho povodní a bouří bylo toho roku.
• 1434 a 1435 byly dlouhé a přísné zimy a neaurodná léta až do roku 1437.
• 1438 Dlouhá zima až do máje, velmi suché léto, neauroda, drahota, hlad a mor.
• 1439 Byl aurodný rok.
• 1443 Dlouhá a tuhá zima s množstvím sněhu. V Čechách trvala zima od 6. prosince až do 15. února; mnoho lidí a zvířat pomrzlo; sníh ležel až do konce máje; velké zemětřesení v Rakausích a Uhřích dne 25. máje a 5. června; dne 29. pozorovalo se zemětřesení v Králové Hradci, byl nedostatek píce, ale mnoho vína.
• 1445 Velká povodeň v Čechách dne 26. června; začátek moru, který až do roku 1451 trval.
• 1448 Aurodný rok a velká láce všech potravin.
• 1450 Zemětřesení, drahota v Neapoli, kdežto na 30 000 lidí zahynulo.
• 1456 Vlhká zima, horké léto s bouřemi a mokrým podzimkem, v Čechách pršelo od července až do října, již v srpnu byla velká drahota; velké zemětřesení ve Vlaších, při kterém 70 000 lidí zahynulo.
• 1458 Velmi tuhá zima, množství sněhu, mnoho bouří, povodní; suchý podzimek; drahota v Němcích, velké zemětřesení v Neapoli, při kterém 30 000 lidí zahubeno bylo.
• 1463 Mokrý rok v Čechách, v Rakausích velmi mnoho obilí a vína, pinta vína byla za vídeňský.
• 1470 Velmi horké léto, tak že řeky vyschly a lesy se zapálily; v Holandu pohltilo moře 72 vesnic s 100 000 obyvatel.
• 1471 Velmi aurodný rok, v Čechách stál korec ječmene za bílý groš, nato přišla tři velmi suchá léta,
• 1473 Velké zemětřesení v Sedmihradsku.
• 1474 Byly kobylky v Čechách.
• 1477 Byla volná zima, dne 12. března padly v Čechách velké mrazy, rybníky zmrzly až na dno, sníh ležel zvýši člověka. Léto bylo tak horké a suché, že takměř všechny řeky vyschly, načež mokrý podzimek nastal; neauroda a drahota.
• 1479 Byla opět mírná zima, rostliny kvetly v únoru; na jaře mnoho povodní, pak horké léto.
• 1480 Opět volná zima, velké povodně na jaře, léto bylo mokré a neaurodné, nato drahota.
• 1481 Velmi tuhá zima s bouřemi, jaro studené a mokré, dne 15. máje velké rozvodnění Vltavy, voda šla v Praze až přes Bradáče; špatné žně a drahota po celých Němcích.
• 1485 Zima velmi krutá, v létě mnoho dešťů, bouře a bouřky v Čechách. Neauroda a drahota v Rakausích.
• 1486 Připadla v Čechách dne dubna neobyčejná zima, sníh padl na čtvrt lokte, přece ale byly vydatné žně, toliko vína neurodilo se.
• 1491 Velmi tuhá zima až do máje, suché léto, neaouroda v Čechách, dobytek hynul z nedostatku píce; víno nedozrálo.
• 1492 Opět krutá zima, moře u Benátek bylo zamrzlé; všude bouře a krupobití; v Čechách dne 6. června bouře s krupobitím, která stromy z kořene vyvracela. Zemětřesení u Rýna a hořejších Vlaších.
• 1493 Tuhá zima, vlažný podzimek s bouřkami.
• 1494 Velmi mírná zima, třešně kvetly v lednu, mnoho bouřek s mokrem v létě, krátký podzimek, neauroda v Čechách.
• 1499 V Čechách bouřka dne 17. ledna, nato po celý měsíc déšť, sníh a krupobití. Povodeň v Turinsku, horké suché léto; požehnaný rok vůbec; v Čechách tolik vína, že dosti nádob nebylo.
• 1500 Velmi povlovná zima; velké povodně; drahota hlad a mor; soptění Vesuvu.
• 1501 Stálé deště v létě až do podzimku; dne 6. a 16. srpna rozvodnění Vltavy; Dunaj vystoupil v srpnu 14 loktů nad svůj obyčejný stav, obilí přišlo nazmar; hlad ve Švábsku.
• 1503 V Němcích a Vlaších velmi dlouhá a tuhá zima, řeka Po zamrzla; jaro bylo mokré, léto horké a suché, takže v Čechách, aby se vytrousení zrna zabránilo, obilí s kořeny se vytahovalo, místo co se žíti mělo, tráva byla zaschlá, prameny vyprahlé; zemětřesení v Němcích.
• 1506 Tuhá zima; sníh ležel ještě v červnu, suché léto; mokrý podzimek; bouře, na to drahota; výraz Vesuvu.
• 1507 V jižním Francouzsku byla krutá zima, sníh ležel na 3 střevíce výšky (pro onu krajinu, kde sníh nikdy nepadal, něco nesmírného); ve Švábích a Čechách velké krupobití, mnoho lososů a vydatné žně v Čechách; na to mor.
• 1511 V Čechách bylo v máji zemětřesení, kteréž se zvláště v Slaném a v Litoměřicích pozorovalo.
• 1512 Byla velmi mírná zima, v Čechách padlo ale dne 11. března mnoho sněhu, na to zima; ve Vlaších byla zima a sníh až do máje. Léto bylo parné, v Čechách mokré s krupobitím a bouřkami. V říjnu kvetly z následku teplého podzimku růže na Vyšehradě podruhé; zemětřesení v Tyrolsku a v Konstantinopoli.
• 1513 Krutá zima v Němcích, řeky byly zamrzlé, vinné révy vyhynuly; v Čechách napadlo dne 13. března množství krup; v létě bylo mnoho dešťů a bouřek, totéž i v Rakausích; ukrutný hlad v Římě, jímž prý 50 000 lidí zhynulo.
• 1514 Nesmírná zima, která již dne 11. listopadu 1513 započala, všecky řeky byly zamrzlé, tak že se v Čechách mlýti nemohlo a z toho nouze o chléb povstala; při největší zimě bouřky a zemětřesení; povodně po celé Evropě, jakéž na 200 let nebyly.
• 1515 Dne 4. března v Čechách vichřice, která střechy s domů strhala, na jaře a v létě povodně; Vltava vystoupila dne 21. července až k Bradáčovi; hlad pro špatné žně.
• 1516 Velmi povlovná zima, mnoho bouří v Němcích; v Čechách bylo okolo Čáslavi dne 25. června mnoho stromů z kořene vyvráceno a množství střech s domů strháno; hlad trval neustále; v Němcích žádné víno.
• 1519 Zima trvala od srpna 1518 až do polovice března. V Čechách začaly žně v červnu; dne 22. července prudká bouře.
• 1522 Volná zima, fialky kvetly v únoru; v létě prudké krupobití, na podzim kvetly stromy opět a v říjnu přinášely se jahody na trh.
• 1523 Studené jaro a léto až do června, v srpnu velké horko s strašlivými bouřkami. Povodně ve Vlaších.
• 1524 Byl v Čechách dne 25. máje tak silný mráz, že se na řekách led ukázal; v létě neobyčejné povodně a dne 22. září krupobití, které všechny vinice potlouklo.
• 1525 Velmi tuhá zima, krupobití v Čechách, kroupy padaly tak velké co husí vejce.
• 1526 a 1527 Byla neaurodná léta s častým krupobitím. 1527 množství kobylek v Polsku.
• 1528 Bylo v Čechách dne 26. a 27. června velké krupobití, které celé žně zničilo; léto bylo studené a mokré; v Němcích, Francouzích a Vlaších velká drahota a hlad.
• 1529 Vlažná zima, mokré léto, špatné žně; v Čechách o letnicích velká bouře.
• 1530 Opět takměř žádná zima, v létě mokro; hlad trval neustále, víno bylo ale laciné. Velká povodeň v Římě v říjnu, Ibera vystoupila na 14 střevíců. Vystoupení moře a povodeň v Nizozemí; zemětřesení v Lisaboně po 8 dní, 1500 domů sesulo se.
• 1531 Opět volná zima, v létě mokro; velká povodeň v Čechách v březnu; přibývání drahoty; vzedmutí moře ve Flandersku.
• 1532 Na dlouhou, volnou zimu připadl pozdě na jaře mráz v Čechách, který vinný keř pokazil; léto bylo mokré a studené; povodně v Holandu a Frieslandu; zemětřesení.
• 1533 Zima opět velmi povlovná, na niž v Čechách tuhá zima; po tři měsíce nepršelo docela; drahota trvala neustále. V Holandu opět povodeň; zemětřesení a velká bouře ve Švýcarech.
• 1534 Po mnoha letech byla opět první studená a tuhá zima; v Čechách byly v březnu bouřky, v dubnu a máji horko jako v létě, v polovici léta padal sníh. V celé Evropě velké sucho, pouze v Polsku velké povodně; žně byly v Čechách požehnané.
• 1535 Byla všady požehnaná auroda obilí a vína, ovoce ale neurodilo se. V Němcích, v Angličanech a ve Vlaších byl mor.
• 1536 Bylo léto příliš suché a parné, obilí a vína hojnost. Soptící hora Etna v Sicílii propukla ohněm.
• 1537 V Čechách byl rok mokrý, nastaly mnohé povodně, největší dne 23. května. V Rakausku bylo mnohého krupobití. V Baselu třesení země, jakož i v Neapoli a Sicílii, kdežto dne 13. května hora Etna náramně soptila. V Rusku padlo mnoho kobylek.
• 1538 Zima byla velmi mírná, pozdní přímrazkové však uškodili vínu, léto bylo suché a parné; v Čechách byla dne 9. dubna hrozná bouřka a nenadálá vichřice, načež pak vytrvalo sucho až do Vánoc; mnohé prameny, studně i řeky vyschly až na dno a lesy zapálily se. Vína ale hojně se urodilo. V Neapoli byla mnohá třesení země; Vesuv a Hekla soptili ohněm.
• 1539 Na studenou zimu následovalo velmi suché léto. Ve Vlaších a Dolansku nastala drahota a hlad, v Německu byla hojná auroda obilí, vína i ovoce. Vesuv soptil. V Čechách byla dne 30. listopadu veliká vichřice se sněhem, při kteréž mnoho lidí i dobytka zahynulo. Dne 6. prosince rozjihl sníh nenadále, načež veliká následovala povodeň; dne 24. prosince prudká vichřice a lijavec, tak že se Vltava v Praze vylila.
• 1540 Léto bylo velmi parné a suché, v Německu a ve Vlaších vyschly prameny a řeky, v Čechách a Sasích bylo mnoho ohňů. Vzdor velikého sucha bylo hojnost obilí a vína, toto zvláště dobré. V Čechách a v Slezsku padlo mnoho kobylek.
• 1541 Léto nastalo příliš záhy, bylo parné a suché, podzim pak bouřlivých větrů. V Tyrolsku kvetly třešně již v lednu, tamť byly týmž rokem dvoje žně.
• 1542 V Čechách bylo mnoho bouřek a hromobití s krupobitím, mimo to zkazily kobylky všecko, leželo jich na mnohých polích na píď tlustě; léto bylo velmi suché, v Rakausích bylo špatné víno. V Turecku a v horních Vlaších bylo mnohého třesení země.
• 1543 Zima krutá, hojná sněhem, léto velmi suché.
• 1544 Zima byla ve Francouzsku tak studená, až víno pomrzlo; dne 22. září veliká povodeň v Čechách, v Praze na Malé straně porušila mnohé domy.
• 1545 Byl rok vlhký, studený a mlhovitý; v Čechách dne 24. července povodeň.
• 1546 Bylo mnohého hromobití, v Čechách mnoho kobylek.
• 1547 V Čechách svítilo Slunce v dubnu po kolik dní do krve zardělé; padlo opět mnoho kobylek
• 1548 Po kruté dlouhé zimě následovalo suché léto a podzim, řeky vyschly, tak že se ryby u Roudnice v Labi rukama chytati mohly.
• 1549 Mokrá zima, Labe bylo ustavičně vylité; léto a podzim byly vůbec suché.
• 1550 Po suchém a chladném podzimku následovala opět mokrá zima; v Čechách nastal zde onde hlad.
• 1551 Zima byla mírná bez sněhu a mrazů; jaro mokré; zvodněná Oharka strhala v Žatci 130 domů; léto bylo parné a suché. Na obloze bylo viděti mnohých povětrných světel.
• 1552 Nastalo mnoho povodní; na Veliký pátek byl v Čechách takový mráz, až víno vyhynulo, v létě pak bylo mnoho bouřek. Byl to rok vůbec parný a léto suché; v Holandu panovaly prudké bouře, po Rýnu znamenité povodně, tak že se pak nacházeli ryby na polích a ve sklepích. Tamtéž bylo i třesení země.
• 1553 V Čechách veliké bouřky a povodně u Žatce jimiž víno pohynulo.
• 1554 V Čechách těžké bouřky hned v lednu. Krutá zima, tak že severní moře zamrzlo. Bouřlivé vichřice a povodně v Dolansku. Víno jarními mrazy pohynulo.
• 1555 Velké lijavce, krupobití a bouřka v květnu způsobily v Čechách velikých škod; započali pozdního deště, nastaly bouřky s hromobitím a blesk na mnohých místech zapálil.
• 1556 V Německu bylo jaro jakož i léto příliš parné, tak že všechny potoky vyschly; nastaly mnohé bouřky. V Čechách byl rok vlhký, drahota panovala všady. Ukázaly se také mnohé severní světlice a v březnu vyšla veliká kometa čili vlasatice, ježto podle tehdejšího smýšlení drahotu přivolávali.
• 1557 Zima trvala v Čechách od prosince minulého roku bez přestání až do března; pomrzlo i mnoho stromoví. Ve Vlašsku způsobily vylité řeky, zvláště Ibera, veliké povodně; v Římě jsau se plavili po ulicích na lodičkách, z toho povstala veliká drahota.
• 1558 Bylo léto velmi parné s mnohým hromobitím, zvláště v Praze, podzim byl suchý, rok vůbec velmi bouřlivý.
• 1559 Zima byla vlahá, místo sněhu pršelo, Labe a Vltava ustavičně se vodnily, mrazy nastaly teprve na jaře a pokazily osení. Ve Vlašsku panovalo veliké sucho od května až do listopadu. V Německu bylo mnoho bouřek, po Rýně mnoho vína, v Sasku třesení země.
• 1560 Po dlouhé a kruté zimě následovalo vlhké léto; třešně kvetly dvakráte a putna broskví stála bílý groš. V Rakausku se víno nepovedlo.
• 1561 Zima trvala v Čechách od Vánoc až do 24. února bez sněhu a mrazů, o Hromnicích kvetly fialky; teprve v březnu nastaly severní větrové a kruté mrazy a mnoho škod způsobily. Jinde byla zima velmi přísná, v létě bylo mnoho krupobití. Třesení země v Anglicku a ve Vlašsku.
• 1562 Byla zima opět velmi mírná, v březnu nastaly veliké bouře, truchlivá neauroda, za které v Čechách drahota a mor panovaly.
• 1563 Pršelo od Vánoc až do března, přitom nastalo mnoho prudkých vichřic, které vozy i stavení skácely. Zvodněnými potoky se protrhly mnohé rybniční hráze a v Praze a po okolí byly mnohé mlýny a mnohá stavení strhány. Auroda byla přece, práce ale byla drahá, poněvadž minulým rokem mnoho lidí na mor zahynulo. Na podzim učinily dešťovky na ozimním obilí mnoho škod.
• 1564 V Rakausích byla zima krutá, révy, jakož i ovocní stromové, pokazily se; léto bylo suché a chladné, v Německu a ve Vlašsku nastal hlad.
• 1565 Krutá zima po vší Evropě, stromoví pohynulo; řeky v jižním Francouzsku stály po tři měsíce zamrzlé. V Rakausku byl tento rok velmi mlhovitý a na vína velmi nepohodlný. Povodně. Krupobití dne 6. června u Žatce.
• 1566 Povodně dne 6. února; celý rok vůbec velmi deštivý, podzim ale suchý a parný.
• 1567 Povodně po Dunaji v Rakausku.
• 1568 Ve Francouzsku byla zima krutá, tak že se po ledě přes řeku Rhonu s těžkým nákladem jezdilo.
• 1569 Po kruté a dlouhé zimě nastalo vlhké a studené léto. V Holandsku protrhlo moře hráze. V Čechách nebylo zimy skoro žádné. Nastaly povodně, Vltava vystoupila v Praze až po oči Bradáči (kamenná to hlava na klenutí přes průliv u Křížovníků, podle kterého se výška vody za tehdejších let měřila), také pak zde nastal mor. V Německu a Rusku byl veliký hlad, kterýmž mnoho tisíc lidí zemřelo. V Americe byla mnohá třesení země.
• 1570 Zima byla studená a sněživá, řeky zamrzly všechny, ano i v jížním Francouzsku. Dunaj v lednu se vylil, taktéž i moře v Dolansku; v Praze vystoupila Vltava Bradáči až po ústa, povodeň trvala dlouho, mlýn šel jenom jediný. Nastal nedostatek chleba. V Čechách se také téhož času severní světlice ukázaly.
• 1571 Rok byl mokrý, osení i víno pohnilo. Bylo viděti severní světlice. V Německu hojná auroda, v Anglicku a Rýně třesení země.
• 1572 V Německu mokrá zima, v Rakausku povodně. Veliká drahota, ač byla auroda. Rok tento jest znamenitým objevením se hvězdy neobyčejně jasné v nebeském znamení Kasiopeji, kterouž bylo na tomž místě přes celý rok viděti, ano i ve dne. V Čechách bylo viděti v polovici měsíce ledna severní světlice.
• 1573 Po krátké, studené zimě následovalo mokré léto. Slunce neukázalo se, tak že lidé se mnozí domnívali, že zmizelo. U Sedlic a Kutné Hory potloukly kroupy stromoví, obilí, ptáky i dobytek. Dunaj se vylil v Rakausích; drahota a třesení země v Řecku.
• 1574 Počátek léta byl velmi parný, později nastala chladna, podzim byl vlhký; málo bouřek, mnoho krupobití zvláště v Čechách, dne 15. září padaly kroupy jako slepičí vejce, ano tolik liber. Severní světlice a ohnivé koule ukázaly se.
• 1575 Počátek jara byl studený, léto velmi parné. V Anglicku bylo mnoho hmyzu.
• 1577 Mnohá škodlivá krupobití a bouřky; dne 29. září hrozná bouřka s krupobitím v Praze a vůkol. V Mexiku třesení země.
• 1578 Po kruté zimě následovalo vlhké léto, špatná žeň a drahota.
• 1579 Povětrnost velmi nestálá; v listopadu mnoho sněhu.
• 1580 Krutá zima, chřipka rozmohla se, bylo mnoho hmyzu a myší a ty obilí velmi škodily.
• 1581 Veliké povodně v Čechách dne 27. února, tudy zahynulo více jak 150 lidí; dne 4. června veliké krupobití u Velvar. V Německu veliký nedostatek.
• 1582 Mnoho lijavců, trhání se oblaků, krupobití a povodně. V Praze zemřelo 20 000 lidí morem. Prudká vichřice vyhnala z rybníka a zatopila pole, stromy z kořene vyvrátila a střech strhala. V Německu bylo třesení země. Dne 14. května vyjevila se veliká vlasatice čili kometa, této, jakož i zatmění na Slunci a na Měsíci, připisovali jsau mor; tento rok byl nazván znamenitým.
• 1583 V Islandu propukla sopka; ohnivé koule. Ježto tímto rokem všecky oběžnice byly patrny, udávali to hvězdoslovci za poslední jich setkání a předpovídali množství věcí, které však nevyplnily se.
• 1584 Vlhká zima, mnoho krupobití v létě, hojné sbírky vína. Po Rýně třesení země. V Čechách zavedení nového kalendáře.
• 1585 V Čechách zvláště mnoho bouřek a větrů, které vozy do povětří vznesly, střechy strhaly, stromy vyvrátily a vody z rybníků vyvrhly.
• 1586 V Německu panovala teplá zima, obilí zrálo již o Velkonocích, stromoví kvetlo dvakráte. V Čechách byla zima kromobyčejná. V Šumavě napadlo dne 27. března sněhu množství veliké, kterýž nenadále rozjihna, povodně způsobil. Mezi Strakonicemi a Volyní zdvihl se vodní vír a zdvihna vodu i s rybami ze dvou rybníků do povětří, ryby po polích rozházel. Ve Vlašsku a v Dolansku nastal hlad; v Limě v jižní Americe veliké třesení země, město Kallar spláchnuto a pohlceno mořem. Tento rok byl počátkem drahoty 12leté.
• 1587 Zima trvala ode dne 6. prosince min. roku až do konce dubna ustavičně za krutých mrazů, na silnici z Prahy do Jihlavy zmrzlo 50 lidí. Révy, ovocné a ořechové stromoví pohynulo, rybníky a řeky zamrzly až na dno; pak následovala veliká povodeň; žeň, zvláště v horách, neurodila se.
• 1588 Opět krutá zima, na jaře ustavičný déšť, dne 8. června všeobecné vylití se řek, rybníků a potoků, což pole i stavení pokazilo; dne 21. června veliký vítr blíž Stříbra.
• 1589 Dlouhá a krutá zima.
• 1590 Neauroda. Třesení země v Čechách a v Rakausku, dne 15. září odpoledne o hodině 4., pak v nastalé noci a příštím dnem; v Litoměřicích to rozhoupalo na věži veliký zvon, tak že zvonil, střechy praskaly. Ve Vídni se otřásly skoro všechny domy a Štěpánská věž byla porouchána. Veliká drahota vína.
• 1591 Byla zima mírná, suchý rok, zvláště v Anglicku.
• 1592 Veliká auroda v Německu, znamenité mokro ve Španělsku, prudké vichřice v Anglicku.
• 1594 Příliš hubená zima, Rýn, Šelda, ano i moře blíž Marseille a Benátek na kolik neděl zamrzlo.
• 1595 Opět příliš krutá zima v Německu, kdežto řeky skoro všechny zamrzly, led šel od 23. února až do 8. března; pak následovalo vlhké léto, jehožto následkem žito pokazilo se, načež nemoce povstaly.
• 1598 V Čechách panoval rokem tímto i následujícím mor, nastaly také mnohé povodně.
• 1599 Studená zima, v Rakausích mnoho vína.
• 1600 Neauroda, ve Vlašsku mnohé povodně.
• 1601 Krutá zima, mnoho větrů a třesení země po veškeré Evropě.
• 1602 Mnoho vichřic, v Čechách burácely ode dne 24. až do 30. ledna, a dne 3. a 4. listopadu. V Anglicku a v Rusku nastal hlad. Zemětřesení trvala i tímto rokem, vrch Etny soptil; do Španěl vpadlo mnoho kobylek.
• 1603 Krutá zima v jižních krajinách, řeka Rhona zamrzla, tak že se po ledě s nákladem jezdilo; V Čechách byla zima mírná; dne 7. února ukázala se severní světlice. V létě mnoho bouřek; vrch Etny soptil, v Sicílii třesení země.
• 1604 Dlouhá a krutá zima, v Německu studené jaro, v Čechách byla zima mírná, s mrazem a sněhem střídajíc; v létě hojných dešťů a bouřek, na podzim náramné větry, dne 18. prosince severní světlice. Víno a obilí urodilo se, ovoce špatné. Po Rýně třesení země a v jižní Americe soptily hory. Znamenitý hvězdář Kepler, tehdáž v Čechách obcující, vynalezl novou hvězdu v noze Hadonoše.
• 1605 Ohnivé koule v lednu, hromobití v únoru, severní světlice v listopadu, ostatně aurodný rok na obilí, víno a ovoce.
• 1606 Krutá zima v Německu, v Čechách ale minula pravidelně za mírných mrazů.
• 1607 V Čechách byla zima mírná, více deště než sněhu, dne 23. února se ukázala severní světlice. V Anglicku byla zima velmi krutá a léto příliš suché; v jiných zemích byly z jara veliké povodně; mnoho větrů, v Čechách hrozné hromobití dne 25. prosince. Vrch Etny soptil.
• 1608 V Čechách zima neobyčejně krutá, trvala od počátku ledna až do 22. března, tak že i vlci z lesů do vesnic přicházeli; jaro nastalo pozdě, přece však byla auroda obilí i ovoce. Také i v Německu a ve Vlašsku byla zima krutá, na jaře povodně, na to parné léto a auroda hojná.
• 1609 Pozdní přímrazky pokazily v Čechách květ; žně byly mokré, nastala drahota; v listopadu veliké větry. V Limě třesení země.
• 1610 V Čechách bylo tímto rokem víc sucho než mokro, na podzim vypukl mor. Třesení země na Rýně; Etna soptila.
• 1611 V Čechách zima mírná, jinde studená; mnohá hromobití s krupobitím.
• 1612 Krutá zima, v Čechách hromobití v únoru a v březnu, načež zima. Prudcí větrové u Litoměřic v prosinci; v Německu třesení země, kteréž i v Čechách bylo znáti. V Anglicku zima velmi suchá; ve Vlašsku mokro a bouřlivo; v Německu neauroda, v Islandu soptily hory.
• 1613 Mokrý a bouřlivý rok; v Čechách se velikým větrem spustily zvony. Povodně. V Polsku, Německu, Francouzsku a Anglicku mnoho kobylek. V Čechách mor.
• 1614 Mokré léto; mnoho bouřek s krupobitím, zvláště v Čechách; zde také zhynula drůbež; na Rýně třesení země a na ostrovech Azorských. Etna soptila.
• 1615 V Čechách zima velmi krutá, kteráž ovocnému stromoví uškodila, na to parné léto, a to polní aurodu pokazilo. Lesy na mnohých místech se vzňali. Třesení země v Čechách dne 19. února, kterýmž se každý poděsil, na to veliké větry.
• 1616 Studená zima a suché léto; v Rakausku mnohé krupobití, v Čechách špatná žeň.
• 1617 Mírná zima a parné léto, v Rakausku a ve Španělsku potopy, kterýmiž 50 000 lidí zahynulo.
• 1618 Suché parné léto. Veliké třesení země. Ohnivé úkazy veliká vlasatice, kteráž ode dne 24. listopadu po 55 dní vycházela a lidi poděsila.
• 1619 Mokré léto, veliké povodně v Německu, zvláště ale v Dolansku. Zemětřesení na Rýně a ve Frankobrodě u Meyna.
• 1620 Mnohá veliká krupobití v Německu; dne 19. května bouřka a stržení se oblaků ve Vídni; třesení země v Německu.
• 1621 Veliká zima v lednu, řeky všecky zamrzly, ano i moře u Benátek; na Rýně třesení země.
• 1622 Veliká zima, v Dolansku byly všechny řeky přikryty ledem. Mnoho povodní. Neauroda a drahota v Čechách.
• 1623 Mnoho těžkých bouřek. Nedostatek a hlad v Rakausku. V Čechách drahota vzrostla, tak že stál v listopadu korec žita 20, korec pšenice 30, ječmene 20 a ovsa 7 grošů českých.
• 1624 Dlouhá zima, led šel dvakráte. Ve Vlašsku mnoho sněhu; parné jaro, mokrý podzim; potopy a zhoubná krupobití. V Čechách hromobití v prosinci.
• 1625 Krutá zima a mnoho sněhu ve Vlašsku, zato ale zima velmi mírná v Německu, kdežto skřivánci již v lednu pěli. Rané a parné léto, mnohá hromobití. Veliká povodeň v Pomořanech.V Dolansku vystoupilo moře. Dobytčí pády a kobylky v Čechách. Ohnivé úkazy.
• 1626 Krutá zima v Čechách, dne 26. května bouře, krupobití a sníh. Ve Španělsku ustavičné deště a veliké povodně. V Islandsku soptění hor.
• 1627 V Německu veliké bouře, rovněž v Uhersku, v Čechách a v Sasku; dne 19. července se strhl oblak v Litoměřicích; dne 6. listopadu veliká bouře a hromobití. V Čechách bránilo mokro žni. Ve Vlašsku a Německu potopy. V dolním Vlašssku dne 30. července veliké třesení země, za kterého více než sedmnáct tisíc lidí zahynulo.
• 1628 Léto bylo studené a neaurodné, proto také pozdní a špatná žeň. V Polsku mnoho děšťů a povodní. V Německu veliké bouřky, jakož i ve Francouzsku. V Čechách dne 17. listopadu veliká bouře s hromo- a krupobitím, na to mrazy, jimiž osení zahynulo. V Sasku mnoho bouřek. Na Azorách třesení země.
• 1629 Mrazy zkazily vína a osení. V Čechách veliká drahota. V Dolní Itálii třesení země.
• 1630 V Rakausku bouře a krupobití, v Čechách veliké hromobití a příval dne 6. prosince. Mnoho větrů. V Limě třesení země, jakož i v Apulii, kde 14 000 lidí zahynulo. V Čechách mor.
• 1631 V Římě na štědrý den veliká bouře. Ve Vídni dne 11. a 12. prosince veliký vítr, který mnohé věže skácel. V Neapoli třesení země v prosinci a Vesuv soptil, což po 30 dnů trvalo; přitom zahynulo na 5000 lidí.
• 1632 Parné a suché léto; v Kostnici dne 25. června prudká bouře, kteráž skoro všechny domy porozkula. V lednu veliké třesení země.
• 1633 Dne 19. května padl sníh. Ve Vlašsku veliké potopy, taktéž v Holandsku; v Prusku a v Holandsku znamenitá hromobití v květnu. V Anglicku třesení země. Vrch Etny soptil. Severní světlice v Čechách.
• 1634 V Německu veliké sucho na podzim, tak že byla nouze o mletí. Ve Vlašsku potopy. V Holandsku se protrhlo moře, a tudy na 5000 lidí a na 50 000 kusů dobytka zahynulo. Mnohé bouřky; Etna hrozně soptila.
• 1635 Zima krutá velmi, tak že i mnoho vlků pomrzlo. Léto i podzim velmi suché, přitom mnoho znamenitých bouří. Potopy na Rýně. Etna soptila kolikráte.
• 1636 Léto velmi parné s mnohými bouřkami, větry a krupobitím; dne 14. července poplenilo krupobití v Čechách aurodu polní i zahradní, roztlouklo střechy, poranilo a omráčilo lidi a mnohá zvířata utlouklo. Krupobití to trvalo půl hodiny a kroupy byly co husí vejce veliké. V Říši způsobily kobylky drahotu a hlad. Hekla a Etna soptily ohněm.
• 1637 V létě veliké parno, U Chrudimi prý se země přílišným parnem (snad hon hořákový? čili rašelina) vzňala. V Čechách, v Moravě a v Rakausku neauroda. Ve Vlaších škodlivé krupobití; ku konci roku časté buráky.
• 1638 Krutá zima ve Francouzsku, kdežto marseillský přístav zamrzl. V Říši nedostatek a v Rakausku hlad. V Dolansku a Kalábrii třesení země, kdežto se město Efemia celé propadlo.
• 1639 Dne 20. července krupobití v Chrudimsku, v Čechách mor; láce, korec žita stál 45 kr., korec ovsa 10 kr. V Rakausku a ve Švýcarsku škodili parní větrové.
• 1640 Mokrý rok s mnohými povodněmi a zátopami na jaře a v létě. V Bavorsku krupobití, v Holandsku mnoho větrů, v Dolansku třesení země. V Čechách mor ještě.
• 1641 Povodně. V Bavorsku auroda; v horní Itálii třesení země. V Čechách, ježto nastal válkou nedostatek tažného dobytka, museli se lidé ke pluhu zapřahati a pole zdělávati.
• 1642 Zima příliš krutá. V Říši bouřky a mnohé krupobití. V Rakausku neauroda, taktéž i v Uhrách a ve Francouzsku. V Itálii třesení země a ohnivé výjevy.
• 1643 V Čechách raná zima, měsíce ledna a února prudké buráky, pravilo se také o třesení země. Bouřky v Sasku a v Rakausku; veliké povodně v Itálii a v Říši. Ve Vídni dne 3. července veliké krupobití.
• 1644 Ve Francouzsku krutá zima a mnoho sněhu; v Čechách dne 4. června veliký vítr a bouře, kterýž zdě povracel a lidé zachovali se jen tím, na zem se uvrhnuvše. V Rakausku dobrá a hojná vína.
• 1645 Léto velmi parné, v Říši a ve Francouzsku nesmírné bouře. V Moravě krupobití a povodně. V Rakausku neauroda vína; v Manile třesení země, jímžto se třetina města rozbořila.
• 1646 Krutá zima a suché léto. Povodně v severní Říši. Prudké větry. V Manile a po Molukách třesení země.
• 1647 Léto velmi teplé a suché. V Polsku povodeň a u Vídně Dunaj se vylil, Po a Tibera v Itálii. Ve Švédsku bouře, taktéž i v Holandsku a v Rakausku. V Čechách kobylky, zvláště po vůkoli Domažlickém, kdežto trávu vyhryzly, tak že příštím rokem po jednotlivých pýrkách vorážela. V Rakausku špatná vína. V Chile třesení země, jímžto se hlavní město Sago na polovic sesulo.
• 1648 V Říši měsícem lednem a únorem a v Pomořanech měsícem prosincem veliké bouře. Ve Vídni a v Paříži veliké povodně. V Čechách veliká drahota následkem přílišného sucha roku minulého a kobylek, které se rokem tímto v Říši a ve Vlašsku povyskytly. V Manile třesení země.
• 1649 Mnoho krupobití, bouřek a povodní v Říši a v Itálii. V Rakausku a v Říši náramné bouřky. V Čechách auroda velmi požehnaná, načež láce, korec pšenice stál 24 kr., korec žita 36 kr., ječmene 21 kr., a hrachu 43 kr. V Anglicku třesení země.
• 1650 V Říši bouře, nehody a povodně; moře protrhlo se do Holandska. V Čechách veliké krupobití u Domažlic dne 25. července, kterýmž zhynula auroda polní i stromoví; v říjnu pršelo ustavičně. V Řecku třesení země.
• 1651 Dne 10. května bouře s lijavcem v Praze, voda vystoupila tak, že bylo v některých ulicích loděk třeba. Po parném létě následoval vlhký podzim; v Říši stále nehody a bouře. Veliké povodně v severní Říši a v Itálii. Dunaj se u Vídně vysoko vylil. Vína hojně urodilo se.
• 1652 Teplé léto hojných bouřek, silné lijavce a strhání mraků, povodně a zátopy v Říši. U Horažďovic se zňal les následkem přílišného parna, obilí brzy uzrálo.
• 1653 V Čechách trvala zima až do února velmi studená a suchá, tak že se nemohlo mlýti, čímž nastala nouze chleba. V létě mnoho bouřek a krupobití v Rakausích a severní Říši; v Čechách ohnivé výjevy.
• 1654 V Čechách zima mírná, chladné jaro a studené léto, obilí mnoho zrostlo. Jinde bylo léto suché. V Říši bouře a nehody; v Čechách povodně. Vodárna v dolním Novém Městě zbořila se a pádem roztloukla mlýn; v Litoměřicích strhala voda mlýn a 40 domů, lidí množství utopilo se. Obilí bylo laciné, avšak spíše z nedostatku peněz, korec pšenice stál 1 zl., žita 30 kr., ječmene 36 kr., ovsa 11 kr. V Rakausku hojnost vína.
• 1655 Zima nastala krutá hned předešlým rokem a trvala až do konce února. V Říši, ve Francouzsku a ve Švédsku zimy takové mnoho let nebylo; u Paříže byla Seina dlouho zamrzlá. Rychlé tání sněhu způsobilo v Čechách velikou povodeň. Krupobití, strhání oblaků a povodně v Říši a Uhersku. V Čechách pršelo dne 15. a 16. července bez přestání. Vltava vystoupila v Praze až na Staroměstské náměstí. Obilí bylo ještě lacinější než roku minulého. V Rakausku špatná vína. V Limě třesení země.
• 1656 Krutá zima trvala až do Hromnic, sněhu napadlo množství; jaro bylo chladné a mokré, v květnu pršelo každodenně. Léto bylo také mokré v Říši i v Itálii, časté bouřky a krupobití; řeky vylily se. V Rakausku a v Čechách veliké bouřky. V Čechách láce: korec žita stál 30 kr., pšenice 1 zl. 15 kr., ječmen 30 kr., oves 14 kr., hrách 1 zl. 26 kr., žejdlík másla 4 kr. a 7 vajec za 1 kr.
• 1657 Krutá zima, mnoho sněhu; zima počala se hned 21. prosincem a trvala až do 14. února; řeky i Sund (mořská úžina) zamrzly; jaro bylo studené s mnohým krupobitím. Ozim pokazil se. Obilí nemohlo pro studené severní a východní větry růsti, a bylo se neaurody báti. Září se ale krásně urodilo. Podzim byl mokrý; nastaly mnohé povodně v Říši, v Rakausku, ve Francouzsku a ve Švýcarsku. Veliká láce.
• 1658 Krutá zima, mnoho sněhu i v Římě. V Paříži trvala přísná zima ode dne 21. prosince až do 8. února, Seina zamrzla. V Angličanech trval sníh od počátku prosince až do března. Balt zamrzl, tak že Karel X. král Švédský s vojskem přes něž táhl. Léto bylo velmi parné. V Holandsku a Anglicku bouře, v Čechách o svatodušních svátcích ale tak veliké, že se až domy pobořily. Ku konci roku třesení země.
• 1659 Krutá sice, v Čechách ale mírná zima, v lednu ani sněhu ani mrazu. V létě stálé sucho. V Čechách bouřky, krupobití a přívaly, zvláště u Rokycan, kterýž tam byl příčinou veliké povodně. Mokrý podzimek, osení podzimnímu škodný, obilí zůstalo však vzdor tomu laciné pro nedostatek peněz. Vesuv soptil, jakož i sopky islandské. Ve Francouzsku třesení země, taktéž i v Anglicku a v Americe; mnohé ohnivé výjevy.
• 1660 Krutá zima, v prosinci roku předešlého počavši trvala až do února; jaro bylo studené a vlhké, načež suché léto následovalo. Žně byly hojné. Podzim byl vlhký. V říjnu dozrály jahody opět a hrušky kvetly na mnohých místech. Prosinec byl velmi studený, načež kvapný jih koncem roku nastálý povodně způsobil. Vesuv soptil.
• 1661 Tento rok byl počátkem v Čechách mlhavý a deštivý, zima byla mírná, jaro mokré; dne 22. května učinilo krupobití v Plzeňsku a v Žatecku na obilí velikých škod. Léto bylo velmi suché, obilí dozrálo před časem; nastala neauroda, po které se korec žita po 2 zl. 30 kr., pšenice po 3 zl., ječmen po 1 zl. 30 kr., hrách po 3 zl. prodával. Tímto rokem bylo vůbec mnoho bouřek a hromobití, i také na severním moři; třesení země, ohnivé výjevy, dobrá vína.
• 1662 V Čechách zima mírná beze sněhu, tráva a osení rostlo bez přestání; jaro bylo studené a dne 15. května napadlo sněhu, kterýž však hned se rozplynul. Mnoho bouřek a hromobití. Drahota v Říši a v Čechách, kdežto v měsíci červenci žito 5 zl. 30 kr. stálo; lidí mnoho pomřelo hladem. Třesení země v Brně.
• 1663 Přísná zima, mnoho sněhu, kterýž hned počátkem měsíce prosince minulého roku padati počal a až do 21. března poležel. Zmrzlí lide i ptactvo našli se. V Čechách drahota; krupobití v Plzeňsku dne 9. června. V Anglicku vlhký rok; mnoho povodní; třesení země v severní Americe.
• 1664 Mokrý rok. Mnoho bouřek. Etna soptila. V Čechách dobytčí pád.
• 1665 Zima neobyčejně krutá; Dunaj trval zamrzlý až do března. Vína i stromoví zahynula zimou. V Rakausku a ve Francouzsku mnoho sněhu a povodní. Dlouhé, suché léto; v Čechách vyschly studnice i řeky; v některých končinách museli jsau vodu na 6 mil přivážeti; suchem tímto pohynulo mnoho lidí i dobytka. Veliké krupobití, kteréž v stádě 50 kusů hovězího dobytka a kolik set ovcí i s pastýřem utlouklo. V Angličanech třesení země. Poslední mor v Londýně.
• 1666 Léto suché a velmi parné v Rakausku, v Uhrách i v Anglicku, kdežto vyschla tráva i stromoví a řeky vyschly. V Evropě a v Asii mnoho bouřek. Veliký oheň v Londýně.
• 1667 Zima velmi krutá dvojnásobná, neboť v březnu zamrzala okna poznovu. Ve Vlašsku povodně, taktéž i v Čechách a ve Slezsku. Mnoho bouřek. V horní Itálii třesení země, tak také v Řecku a v Persii.
• 1668 V Říši mnoho nehod a bouřek. V Uhrách, ve Franzouzsku, v Itálii a v Holandsku potopy. V Říši veliká láce. Ve Vídni třesení země, ve Vlašsku stálé sucho.
• 1669 Zima velmi krutá, tak že moře i u Konstantinopole zamrzlo. Mnoho bouřek a krupobití. Ve Vlašsku a v Říši řeky se vylily. Mnoho bouřek, vína výborná. Etna soptěla ode dne 25. března až do konce července. Mnohá třesení země.
• 1670 Zima neobyčejně krutá, veliký i malý Belt zamrzly. Mnoho dešťů, trhání se oblaků a bouřek v Uhersku. Povodně po Dunaji i po Rýně; v Tyrolsku zemětřesení.
• 1671 Rok velmi bouřlivý; časté hromobití.
• 1672 U Kolína veliké krupobití, kroupy vážily až do 3 liber. Počátkem září veliká bouře a vítr, kteráž u Mělníka lípu vyvrátivši, dům rozbořila a lidi v něm zabila. Ve Švédsku třesení země.
• 1673 V Říši a v Anglicku veliké povodně. Mnoho bouřek, hromo- a krupobití. V Španělsku po čtyři léta trvala povětrnost obrácená; jaro studené a suché, léto vlhké a chladné, podzim mokrý a parný a zima tepla, tudy neauroda.
• 1674 V Říši a ve Francouzsku povodně; veliké krupobití V Čechách velmi mokro s mnohými povodněmi, největší o Janě. Špatná vína, neauroda píce, tudy pád dobytka.
• 1675 Mokré a studené léto s hustými mlhami. V Prusku a v Čechách povodně, mnoho bouřek. Na Rýně třesení země.
• 1676 Dne 26. června bylo v Praze hromobití, po kterém následovala vichřice s přívalem. Léto bylo chladné; mnoho nehod a krupobití. Dobrá, hojná vína.
• 1677 Ve Francouzsku byla Seina po 35 dnů zamrzlá. V létě bylo mnoho bouřek; v severní Říši povodně; v Čechách severní světla a ohnivé výjevy.
• 1678 Léto parné a suché. V severní Říši veliká povodeň. V horní Itálii a v Limě třesení země. Počátek moru ve Vídni.
• 1679 Jaro velmi nestálé, léto příliš parné a mokré, později teplé. Bouřky a lijavce, rok vůbec mokrý a v Rakausku neauroda; vína se urodilo sice mnoho, špatného však; ve Vídni prý zemřelo lidí morem více než 100 000. Ku konci roku ukázala se veliká pobludice čili kometa, kterouž se lid poděsil, byloť ji ode dne 21. prosince až do 20. února 1681 viděti, ohnivá její metla byla 80 stupňů dlouhá a 4 široká.
• 1681 Rok s ustavičnými bouřemi.
• 1682 Vlažná zima, v lednu teplé deště, mnoho povodní v Říši a v Holandsku. Ustavičné bouře; mnoho smrdutých mlh, načež pád dobytka. V Španělsku velmi sucho. V Peruánsku třesení země, kde se mnohá města sesula. Vesuv soptil.
• 1683 Zima velmi krutá v Říši, ve Vlašsku a v Anglicku; led na Temži v Londýně byl 11 palců tlustý a moře Adriatické zamrzlo. Léto i podzim byly chladné a mokré; mnoho bouřek a povodní; v Říši třesení země.
• 1684 Mokré léto; ustavičné bouře a nehody.
• 1685 V severní Americe krutá zima. Suché léto, krupobití, bouře a povodně; špatná vína. Vesuv soptil.
• 1686 Bouřky a nečas. V Itálii povodně. Dobrá vína. Na Rýně třesení země.
• 1687 Mnoho bouřek a povodní. Vína bylo mnoho, ale špatného. V Limě veliké třesení země, město pobořilo se.
• 1688 Deště a bouřky panovaly po celé Evropě. V horní Itálii se obloha ani nevyjasnila, tak že za 8 měsíců Slunce jenom šestkráte vysvitlo. V Peruánsku v jižní Americe a pak ve Smyrně v malé Asii veliké třesení země, kdežto dne 10. července 20 000 lidí zahynulo. Vesuv soptil.
• 1689 Zima byla velmi nestálá; jaro a léto velmi mokré, mnoho bouřek a povodní. Na obilí padl rez, špatné žně. Na podzim mnoho mlh. V Bavorsku a Tyrolsku třesení země. Vesuv soptil.
• 1690 Bouřlivá zima, spolu mírně a deštivo. V létě mnoho nehod. Rez padl na obilí i na ovoce. Ve Vídni porouchalo třesení země Štěpánskou věž. Třesení země bylo i také v Sasku a Štýrsku, jakož také v Jamaice a Limě. Do Říše vpadly tři hejna kobylek z Ruska, Polska a z Uher.
• 1691 Zima byla velmi krutá, zvláště v Rakausku, kde se vlci až k Vídni vedrali; na jaře nastaly povodně v Říši a v Itálii. Potom následovalo suché a parné léto s mnohými bouřkami; na obilí padl rez jak v Evropě, tak také v Americe. Ve Francouzsku a Švýcarsku neauroda.
• 1692 Zima velmi krutá a mnoho sněhu v Itálii, Španělsku a ve Francouzsku. Na jaře mnoho povodní; v létě mnoho bouřek a krupobití. Bouře ve všech dílech světa. Ve Francouzsku a ve Švýcarsku neauroda. Po Evropě a Asii rozlehlá třesení země, mnoho ohnivých výjevů a severních světel.
• 1693 Moře vylilo se; mnoho bouřek. V Sicílii třesení země a Etna soptila, čímž město Katanea zničeno. Hekla v Islandsku soptila velmi. Na ostrově Jávě vznikla nová sopka.
• 1694 Zima velmi krutá a mnoho sněhu v Itálii a Španělsku. V Itálii léto suché, v zemích jiných bylo mnoho bouřek, trhání se oblaků a povodní. Špatná vína. Vesuv počal dne 12. března soptěti.
• 1695 Zima nastala již měsícem říjnem m. r. a trvala až do dubna s množstvím sněhu a s krutými mrazy. Na Dunaji se strhl led teprv v březnu. Na jaře bylo mnoho hustých mlh. Léto bylo chladné a deštivé a předc i mnoho bouřek. Žně i vína nepodařily se skrze veliká mokra, načež nastal nedostatek obilí. V Itálii třesení země.
• 1696 Po mírné zimě následovalo parné a suché léto. Nastala neauroda a všeobecná drahota. Vína jen povedla se. Vesuv se provalil dne 4. srpna.
• 1697 Zima neobyčejně studená a množství sněhu v Říši, ve Francouzsku, Španělsku a v severní Americe. Veliké bouře. Neauroda. V Limě třesení země. Vesuv soptil dne 15. září.
• 1698 Zima byla velmi jasná beze sněhu. V létě mnoho přívalů a všady veliké povodně. V Říši pozdní a špatné žně; drahota. V Peruánsku třesení země. Vesuv propukl ohněm dne 25. května.
• 1699 Krutá zima. Mnoho vína, málo obilí. V Limě a Batávii třesení země.
• 1700 Dlouhá zima s mnohými nehodami v lednu. V severní Říši mnoho bouřek. Po čtyřletých neaurodách požehnané žně. Podzim byl mokrý. Na ostrově Jamaice a v Římsku třesení země.
• 1701 Zima byla velmi sněživá, snih roztál teprv ku konci března; po tom následovalo parné léto a vína v Rakausku hojně urodilo se.
• 1702 Zima mírná, jaro a léto velmi suché, tak že všecko osení hynulo, v Itálii třesení země.
• 1703 Deštivá zima až do konce ledna; pak následovala suchá zima a mnoho prudkých větrů. Veliká neauroda ozimu i jaří. Dobrá vína. V Itálii třesení země po celý rok, čímž mnoho lidí stonalo na bolení hlavy a mnozí umřeli mrtvicí. Mnohé prameny zakalily se a některé řeky na dno vyschly.
• 1704 Mnoho severních světel. Po studené zimě následovalo teplé jaro a po tomto suché léto, načež i suchý podzim. Vína výborně podařila se, ovoce ale pošlo. Vesuv a sopky na Kanárských ostrovech propukly ohněm
• 1705 Zima krutá, jaké po mnoho let nebylo, zima a sníh trvaly až do konce května, stromy pak se pod břemenem sněhu rozklesaly; přece však byla auroda hojná jak na polích tak i v štěpnicích; toliko víno neurodilo se. Na podzim bylo mnoho povodní a bouřek. Moře na pobřeží Francouzské, a Irském vylilo se. Vesuv soptil dne 23. července.
• 1706 Zima byla krutá a suchá. Dne 21. května nastala po jižní Říši znamenitá temnota za dne. V Itálii třesení země, jímžto se město Travani sesulo a 36 měst jiných porouchalo se, lidí pak zahynulo přes 15 000.
• 1707 Veliké bouře, mnoho severních světel. V Neapoli třesení země; Vesuv propukl ohněm dne 28. července.
• 1708 Opět světla severní; mírná zima; květiny kvetly hned v únoru. Dobrá vína. Bouře v Itálii a třesení země.
• 1709 Zima byla počátečně velmi mírná s teplými deštěmi; dne 6. ledna počalo za severních větrů silné mrznutí, kterážto zima krutá napotom až do konce března dotrvala, tak že promrzla zem na některých místech na tři lokte a všechny řeky i jezera zamrzly. Štěpnice i vinice a rovněž i ozim pokazily se, a jenom ječmene hojně se urodilo. Zvěř i ptactvo pomrzly. V Itálii zahynulo zimou lidí množství. Na jaře nastalo mnoho povodní, v létě krupobití a bouře. V Turecké zemi padly kobylky.
• 1710 Tento rok vynikl mírnou zimou, léto bylo velmi suché, tak že jaří poschlo; také se vyjevily mnohé ohnivé koule a severní světla; v severní Říši bylo třesení země.
• 1711 Mnoho sněhu, veliké povodně, mnoho bouřek, ohnivých výjevů a severních světel; polní myši načinily velikých škod. V Itálii a po Rýně třesení země.
• 1712 V Itálii třesení země jakož i v Řecku po celý rok, ve Vídni dne 10. dubna. Vesuv soptil od počátku února až do konce roku.
• 1713 V Polsku veliké povodně, taktéž i v Říši a v Itálii. Velikým mokrem neauroda. Vesuv počal soptěti dne 26. května.
• 1714 Suchá zima; veliká bouře po cele Evropě dne 27. února, mokré léto, v Říši povodně. V Neapoli třesení země, Vesuv dne 21. června vypukl ohněm. Špatná vína.
• 1715 Mírná zima, málo sněhu, mokré léto, mnoho bouřek, ve Vlašsku povodně.
• 1716 Po veliké části Evropy krutá zima, mnoho bouří, husté mlhy a velká severní světla v březnu; pak následovaly veliké povodně po Dunaji a po Rýně. Myši zkazily osení na polích. V Neapoli třesení země, pak v severní Americe a v Limě, v Islandu soptění hor. Mnoho severních světel v březnu, dubnu a prosinci, největší po celé Evropě patrné bylo dne 6. března.
• 1717 V Americe veliká bouřlivá zima, o Vánocích v Říši veliké bouře a povodně, kterýmiž 18 000 lidí zahynulo. Mnoho severních světel a smrduté mlhy v Říši. Vesuv propukl dne 6. června ohněm.
• 1718 Po kruté zimě s bouřemi a severními světly následovalo parné a suché léto s mnohými nečasy; sucho trvalo až do října, prameny i řeky vyschly, žně byly špatné, vína ale dobrá. Vesuv propukl ohněm dne 6. září.
• 1719 Veliké a trvající teplo, tak že tráva i obilí poschly, mnohé bouře, špatné žně; dobré víno; korec žita stál deset zlatých. V Španělsku, v Řecku a malé Asii třesení země; dne 9. července propukl Vesuv ohněm.
• 1720 Opět parné léto a dobrá vína. V Dolansku veliké povodně a taktéž i po severní Říši. Neauroda. V Číně třesení země, na ostrovech Azorských a v Islandě. Vesuv vypukl ohněm dne 17. května. Do Benátska padly kobylky.
• 1721 Bouře a zhoubné povodně, v Petrohradě veliká severní světla, ve Vlašsku a ve Francouzsku špatná vína a kobylky.
• 1722 Mírná zima, mnoho severních světel, auroda vína.
• 1723 Zima velmi krutá, osení v severní Říši zmrzlo. Parné léto, tak že řeky vyschly. Mnoho prudkých větrů, severní světla, Vesuv dne 25. června soptěním propukl.
• 1724 Po mírné zimě následovalo parné suché léto a po něm mokrý podzim; mnoho vína a ovoce, na obilí ale byla v Říši neauroda. Mnoho severních světel. V Španělsku drahota. Vesuv a Hekla propukly ohněm.
• 1725 Mnoho bouřek a nehod, ve Francouzsku mnoho dešťů, čímž drahota povstala. Třesení země v Itálii a v jižní Americe. Mnoho severních světel, v Španělsku drahota. Vesuv a Hekla soptily ohněm.
• 1726 Krutá zima, Sund zamrzl, tak že jsau z Dánska do Švédska na saních jezdili; mnoho severních světel, potom následovalo parné léto. Vesuv soptil; deště a nečasy v Palermu a veliké třesení země dne 1. září, tak že se 1600 domů sesulo.
• 1727 Ve Španělsku a v Anglicku příliš mnoho sněhu; severní světla, nehody, povodně a trhání se oblaků v Neapoli; vína velmi dobrá. Soptění Vesuvu a sopek Islandských.
• 1728 Mokrý rok, při tom studené léto, v Říši třesení země; Islandské sopky soptěly; mnoho severních světel.
• 1729 Krutá zima třikráte přetržená; řeky zamrzly třikráte. Ve Vídni dne 3. února veliká povodeň; špatná vína. Na Sicílii třesení země. V Islandu sopky soptěly. Mnoho severních světel.
• 1730 Bouře a nečasy; kobylky vpadly až do Braniborska. V Itálii třesení země, taktéž i na Kamčatce. V Islandsku soptění vrchů.
• 1731 Ve Švýcarsku dne 30. ledna hrozná bouře; na jaře větrno a bouřlivo; dlouhé suché léto. V Neapolsku veliké třesení země, mnoho stavení sesulo se. Mnoho severních světel.
• 1732 Zima vlahá, léto teplé; veliké povodně; časté třesení země v Neapoli, jimižto se skoro všechna stavení po celém království porouchala. Mnoho severních světel.
• 1733 Zima bez sněhu. Mnoho severních světel. Vesuv soptil od ledna až do června. V Neapoli, po Rýně a ve Vídni třesení země.
• 1734 Krutá zima bez sněhu; mnoho severních světel; dobrá vína. V Limě a v Islandě třesení země.
• 1735 Mokré chladné léto, hlad v zemích severních. Po Rýně třesení země.
• 1736 Chladná a mokrá zima, v Říši povodně, neauroda a krupobití, v Itálii veliká parna. V Neapoli třesení země.
• 1737 Zima suchá a bez sněhu, léto příliš parné; veliký nedostatek a hlad po celé Říši; auroda vína. Na Indickém moři neslýchaná bouře, kteraužto prý 20 000 lodí zničeno a 300 000 lidí zahynulo. Dne 4. prosince zaklopila hustá mlha severní Evropu. Vesuv soptil příliš. V Smyrně, Konstantinopoli, ve Švábsku a v severní Americe, jakož i na Kanárských ostrovech třesení země. Dne 5. prosince veliké severní světlo s mnohými ohnivými koulemi.
• 1738 V horní Itálii třesení země; špatná vína.
• 1739 Veliká drahota v Říši, na podzim mnoho dešťů a bouřek. Ranná zima.
• 1740 Neobyčejně dlouhá a velmi krutá zima od října až do května; stromoví i vína pomrzly. V Španělsku napadlo sněhu na 10 střevíců; Sund i moře vůkol Anglie zamrzly; na jaře mnoho povodní. Hojné žně zvláště obilí jarního; dobrá vína; v zemích severních nedostatek a hlad.
• 1741 Zima velmi krutá, mnoho sněhu a větru, mokré a mlhavé léto; nedostatek píce vůbec. Severní světla.
• 1742 Zima krutá, sněhu hojnost; povětrnost sychravá trvala až do května; přece však neaurody nebylo.
• 1743 Adriatické moře rozlilo se v Benátkách; v Limě a Neapoli třesení země.
• 1744 Dlouhá a krutá zima, v Holandsku v měsíci lednu hustá, tmavá mlha; musiliť jsau ve dne rozsvítiti luceren; dne 8. března veliká povoděň ve Vídni; dobrá vína; v Neapoli třesení země, veliká pobludice čili kometa poděsila lid.
• 1745 Suché léto, třesení země v Itálii a v Americe, mnoho ohnivých výjevů.
• 1746 Tento rok byl pro neobyčejné parno a sucho v létě rok neaurodný; potoky a prameny vyschly všechny, tráva a stromoví poschly, víno jenom podařilo se. V Americe soptily mnohé vrchy a mnohé zemětřesení událo se.
• 1747 Tímto rokem bylo mnoho bouřek, zemětřesení v Itálii, Sedmihradsku a v jižní Americe, kde se města Lima a Kallao mahem pobořila; Etna soptila, v měsíci prosinci veliká bouře na moři východním a severním. Ve Walachyi a Sedmihradsku mnoho kobylek, jakých po mnohá století nebývalo.
• 1748 Léto velmi parné, mnoho bouřek, lijavců a povodní. Kobylky zalétly až do říše Německé.
• 1749 V Bavorsku učinily kobylky škod velikých, ježto i stromy ožraly. Ve východní Indii strašlivé bouře; v Anglicku, Francouzsku a Neapolsku třesení země.
• 1750 V Čechách, Rakausku a v Švédsku krutá zima, po kteréž následovalo léto velmi parné. V Itálii povodně. Třesení země v Londýně dne 19. března, ve Fiumě, v Lapplandu a Peru. Kotopari, veliká sopka v jižní Americe, propukla ohněm.
• 1751 Zima velmi krutá, zvláště ve Švédsku a v severní Americe. V Itálii zima suchá. V Říši povodně, jakož i ve Francouzsku. Dne 17. března bouře velmi prudká na pomoří Francouzském a v Jamaice. Veliká severní světlice, v Římansku veliké třesení země; Vesuv a Etna soptily ohněm.
• 1752 V Petrohradě a v Ostende bouře a povodně, povodně po vší Evropě; v Kartageně v Americe, V Konstantinopoli a v Islandu znamenité třesení země.
• 1753 Mnoho škodných povodní, v Evropě parné léto; výborná auroda na víno. Etna soptila. Mnohé úkazy na obloze a mlhy.
• 1754 Mnoho bouří; v prosinci Vesuv soptil. V Itálii, Konstantinopoli a Kairu veliké třesení země; zde při tom 40 000 lidí zahynulo.
• 1755 V zimě mnoho sněhu, druhá krutá zima; u Benátek zamrzlo moře dvakráte. Na jaře mnoho povodní a bouře, na Islandu soptila hora Iaful dne 17. října; třesení země a ohnivé koule, podobně soptily i Etna a Vesuv. Zničení Lisabonu třesením země dne 1. listopadu, při čemž 60 000 lidí zahynulo. Toto třesení země trvalo zároveň také v Abo ve Finladsku, u jezera Ontario v severní Americe, na ostrově Madeira a v Barbadosu v západní Indii; v Čechách prameny horké v Teplicích zastavivši se, napotom mnohem silněji se praudily. Po všem pomoří Evropském zdýmalo se a opadlo moře mahem.
• 1756 Po mnohém třesení země na podzim roku minulého následovala zima krutá a dlouhá, a po této velmi suché léto s častými bouřkami a povodněmi. Po Rýnu veliké bouřky a třesení země, taktéž i v Itálii a Portugalu. V Sedmihradsku byl mor a v Holandu pád dobytka.
• 1757 V Čechách a v Říši zima mírná. V Itálii povodně. Mnoho bouřek. Etna soptila. V Římsku třesení země.
• 1758 V Říši zima mokrá, ve Švédsku velmi suchá. Kotopari soptila. V Levantě třesení země, v Malé Asii tudy 50 000 lidí zahynulo.
• 1759 Zima velmi mírná a léto příliš parné, zvláště v druhé polovici. Vesuv soptil. Na Libanonu silné třesení země a taktéž i po Evropě severní.
• 1760 V Evropě a v severní Americe raná zima a mnoho sněhu, ještě dne 3. května, když stromoví již kvetlo, padal sníh velmi silně. Potom následovalo léto velmi parné s mnohými bouřkami a s krupobitím. Špatná žeň v Rakausku, zato ale dobrá vína. Vesuv soptěl.
• 1761 Parné léto s častým krupobitím; povodně. Špatné žně v Rakausku, vína ale dobrá. V Španělsku dne 1. května třesení země, podobně ve Francouzsku, v Malé Asii, v jižní Americe a na Azorských ostrovech.
• 1762 V Německé říši a v severní Americe léto velmi parné. Ve Francouzsku, Španělsku a v Říši veliké povodně, v Itálii ale rok velmi suchý. Mnoho bouřek a krupobití. V Rakausku špatná žeň opět, vína ale dobrá. Třesení země v Sýrii. Dne 10. října stalo se všeobecné zatmění v severní Americe.
• 1763 Zima byla velmi studená v Anglicku a severní Americe, na to pak parné, krátké léto. V Říši byl rok velmi suchý, v jižní Evropě ale mnoho povodní a potop. V Rakausku veliké krupobití a špatná vína. Etna soptila. Ve východní Indii, v Uhrách a ve Vídni dne 27. června třesení země.
• 1764 V Říši mírná zima, ve Švédsku zima krutá bez sněhu; země trvala zmrzlá až do července a stromoví ovocné pohynulo.
• 1765 Rok požehnaný v Čechách i Rakausku.
• 1766 Zima po vší Evropě velmi studená. V březnu následovala po množství sněhu zima nová, pak ale léto velmi suché. Mnoho bouřek, větrů, krupobití a povodní. Vína špatná, v Itálii a v Americe neauroda. Hekla i Etna soptily. Třesením země pobořilo se město Kumana v jižní Americe dne 21. října.
• 1767 Zima po vší Evropě velmi studená, ve Francouzsku ležel sníh až do konce dubna. V Angličanech zahynulo v sněhu mnoho tisíc ovcí. V létě bylo mnoho bouřek a krupobití. V severní Americe hrozná povodeň. Vesuv soptil
• 1768 Trojnásobná studená zima a mnoho sněhu po vší Evropě, zvláště ve Francouzsku, Holandu a v Angličanech. V únoru tání a povodně, pak zima nová až do konce dubna. Potom v Říši a v Itálii suché léto s mnohými bouřkami. Třesení země a povodeň ve Vídni dne 27. února.
• 1769 Mírná zima a dlouhé léto s mnohými bouřkami a potopami. Všeobecná neauroda, zvláště v krajinách východních; v Hyndostanu a v Egyptě nebyla žeň takřka žádná, načež následoval hlad. V Říši a hoření Itálii třesení země. Veliká severní světlice.
• 1770 Krutá zima, mnoho sněhu. Veliké povodně ve Francouzsku, v Říši a Holandsku. V Evropě a v Americe mnoho bouřek a větrů. Obilí deštěm pokazilo se. V Hyndostanu hlad neustálý a první vypuknutí cholery tamtéž, na kterouž hned rokem prvním mnoho milionů lidí zemřelo. V Uhrách byl mor, v Říši těžké nemoce a v Holandu dobytčí pád, kterýmž 113 600 hovad zahynulo. V Říši, v Itálii, Portugalu a v Jamaice třesení země. Severní světlice.
• 1771 V severní Říši zima krutá až do konce března a mnoho sněhu, jaro pozdní a vlhké, veliké povodně ve Francouzsku, v Říši a severní Americe. V Rakausku prudké větry a neauroda. V Čechách neauroda na obilí a na víno, podobně i středem Evropy, z čehož následovala drahota a hlad. V Moskvě umíralo lidí skrze tři měsíce denně přes 1000 na morové nemoce.
• 1772 V Říši a v severní Americe krutá zima, pak mokré jaro a parné léto s mnohými dešťmi. V Čechách a v Rakausku neauroda, drahota a nouze ustavičná, z čehož nastalo mnoho nemocí v Říši, ve Francouzsku a v Angličanech. První vyjevení se zanícených trubic a spály. Po Rýně, ve Švédsku a v Itálii třesení země. Severní světlice.
• 1773 Mnoho krupobití a bouřek, v Rakausku neauroda opět a špatná vína. Veliký dobytčí pád v Evropě a v severní Americe. V Itálii a v Španělsku třesení země, podobně i v Portugalsku, nejsilnější ale v Angličanech.
• 1774 Mokré jaro s mnohými povodněmi, potom parné a suché léto s bouřkami a krupobitím. Špatná vína. Vesuv soptil. Dne 7. června třesení země v Nové Španii, kterýmž město Guatemala rozbořilo se; dne 11. září třesení země v Říši. Velmi mnoho kobylek v Uhrách a v Papežsku.
• 1775 Zima velmi krutá s velkým sněhem a s častými mlhami; řeky na jaře vylily se. V Holandsku moře rozlivše se velikých škod načinilo. V Rakausku mnoho bouřek, mnoho větrů a veliké sucho. Dobrá vína. V Horvátsku teplo a třesení země dne 13. října. Severní světlice. Chřipka panovala po vší Evropě jak u lidí, tak také u zvířat.
• 1776 Zima krutá po vší Evropě. Sund a Temže zamrzly. V Dolansku se vylilo moře. Mnoho bouřek, větrů a krupobití. Dne 28. prosince třesení země po Rýně, ve Švábsku, Švýcarsku a v hoření Itálii.
• 1777 Velmi mnoho sněhu a parné léto. V Petrohradu povodně i na pomoří Švédském. Mnoho bouřek. Hojná dobrá žeň v Čechách a v Rakausku. Měsíce ledna třesení země v Říši a Vesuv soptil. Dne 6. června třesení země v Tyrolsku a v Sicílii. Severní světlice.
• 1778 Suché léto, mnoho bouřek s krupobitím v Říši. V Rakausku dobrá žeň. Dunaj a Rýn vylily se v měsíci říjnu. Mnohé třesení země po Rýnu, v Itálii, Uhrách a v Smyrně, kde 6000 domů rozbořilo se. Kobylky v Sedmihradsku, u Astrachánu a Smyrny. Mor v Konstantinopoli a po všem Turecku, kterýmž skoro polovice obyvatelstva zahynulo.
• 1779 Zima mírná v krajinách po Evropě severních a studená s velikým sněhem v krajinách jižních. V Říši chladné léto s velikými potopami. V Uhrách a v Říši mnoho bouřek a větrů. Špatná žeň a špatná vína. Vesuv soptil a třesení země v Itálii, v Říši a v Peru. Severní světlice.
• 1780 V lednu krutá zima s velikým sněhem, v severní Americe zima z nejukrutnějších, všechny řeky i moře po nábřeží zamrzly. Na jaře mnoho dešťů, léto vlhké a mnoho povodní. Dobrá vína. Etna soptila dne 21. června. V severní Americe dne 19. května zatmělo se velmi. Kobylky ve východní Evropě.
• 1781 Mnoho sněhu, vlhké jaro a parné léto v Říši; stromoví dvakráte kvetlo a dvakráte urodilo ovoce. Podzim byl vlhký; tímto rokem bylo všady mnoho bouřek a povodní. Špatná žeň v Rakausku, Uhersku a v Itálii, vína ale dobrá. Dne 20. září soptila Etna. V Itálii třesení země po celý rok. Kobylky v Sedmihradsku a ve Valachyi. Severní světlice.
• 1782 V zimě mnoho sněhu za povětrnosti se střídající. Koncem dubna ve mnohých zemích nová zima. Mokré jaro a pozdní velmi parné léto, suchý podzim. Mnoho těžkých bouřek i také v zimě. Strhání se oblaků, mnoho vichrů ve všech zemích. V Rakausku, Anglicku a v Itálii špatná žeň. Za celý rok povětrnost velmi nestálá a časté střídání se horka a chladna. Chřipka panovala vůbec, v mnohých místech roznemohlo se na ni devět desetin obyvatelstva, ač jen málo kdo umíral. V Neapoli třesení země. Kobylky vedraly se až do Uherska a Štýrska.
• 1783 Mírná zima, časté deště. V Evropě vlhký rok; hustá smrdutá mlha rozlehla se po Evropě a po severní Americe. V Itálii a v Říši mnoho povodní, jakož i mnoho nehod a bouřek. Hojná auroda vína i v Čechách. Vesuv soptil a v Islandu Iaful. Nová sopka vypukla na ostrovech Liparských. Ve Vídni dne 18. ledna třesení země a v Sicílii dne 5. února, kterýmiž Messina pobořila se, a které i po Itálii velikých načinilo škod, mimo to bylo třesení země v Rakausku, Tyrolsku, v Uhrách, zvláště ale v Kalábrii, jimžto se země na mnohých místech znamenitě proměnila. Kobylky v Uhrách. Severní světlice.
• 1784 Zima neobyčejně dlouhá a krutá, sněhu velmi mnoho, kterýžto i v zemích jižních až do dubna padal. Ku konci února veliké povodně při stržení se ledu a na jaře ve všech zemích; v Čechách a v Sasku pozůstaly mnohé památky až do dob našich. V létě časté deště, mnoho bouřek a krupobití; vzdor toho všeho byla předce žeň lepší než prostřední. Třesení země po celý rok v Kalábrii, Sicílii a v západní Indii. Vesuv soptil v prosinci. V Uhersku kobylky. Severní světlice.
• 1785 Zima nastala hned prosincem roku minulého, chladnější ale uhodila teprv koncem února a trvala až do 8. dubna, v Anglicku pak, v tomto podnebí mírném, vystoupila až na 26 stupňů. Rovněž byla i v Čechách zima krutá a roztáhla se až do Neapole. Sněhu bylo všady množství, na jaře pak nastalo mnoho povodní. V Čechách a v jižní Říši byl rok velmi mokrý, ve Francouzsku a v Anglicku léto velmi parné s mnohými bouřkami a krupobitím. Ve Francouzsku, Španělsku a Švédsku špatná žeň, zato ale v Čechách, Rakausku a Uhersku auroda veliká. Vína neurodila se. Vesuv soptil v listopadu. Třesení země v Kalábrii, Portugalu, po Rýnu a v Rakausku. V Kanadě den se zúplna zatměl 9. října. Vzteklina zde onde po Říši valně vypukala; mor v Asii a Africe, v Kairu umřelo denně 3000 lidí.
• 1786 Časté deště a potopy v létě, předce ale aurodný rok. Třesení země v mnohých zemích po Evropě.
• 1787 Vesuv a Etna soptily. Mnohé ohnivé koule.
• 1788 Léto velmi proměnlivé. Prudké bouře ve Francouzsku, v Anglicku, východní a západní Indii. Mnohé ohnivé koule.
• 1789 Zima velmi studená, ne méně i v jižní Evropě; vlhký rok, špatné léto a bouřlivý podzim. Drahota ve Francouzsku, Anglicku a Holandsku; v severní Americe veliký nedostatek, třesení země v Islandě a v Itálii.
• 1790 Mírná zima, v Švédsku a v severní Americe rojily se včely hned 2. ledna; mnohé ohnivé výjevy.
• 1791 Zima byla velmi proměnlivá, toliko na počátku února bylo několik studených dnů. Léto bylo až do polovice srpna parné a suché. Vesuv soptil v březnu. Ohnivé koule a třesení země ve Francouzsku.
• 1792 Studená zima v severní Americe, v Evropě byla chladnější než vlhčí.
• 1793 V severní Americe zima velmi krutá, v Evropě pak léto velmi parné, teplo vystoupilo na některých místech až na 31. stupeň, v Paříži ale až na 32½. Na ostrovech Molukánských vypukla sopka, jiná ale tudy zmizela. Nastání žluté zimnice v severní Americe, kteráž daleko roztáhla se.
• 1794 Ve Vídni třesení země dne 6. února; Vesuv soptil dne 15. června, tak že popel 30 hodin daleko až dovnitř Kalábrie se zanášel.
• 1795 Krutá zima v severní Evropě, mírnější v severní Americe, kde nastalo léto velmi parné a mrtvé, z čehož pošly mnohé nemoce. V Anglicku dne 18. listopadu třesení země. Mnohé ohnivé znamení.
• 1796 Léto velmi teplé a suché. Rozboření Kumany třesením země dne 27. prosince.
• 1797 Dlouhá a studená zima po vší Evropě a severní Americe, v létě chladno a deštivo, mnohé třesení země a soptění vrchů. Ve Quitě v jížní Americe zahynulo zemětřesením 40 000 lidí. V severní Americe panovala žlutá zimnice a rozmáhala se víc a více.
• 1798 Dlouhá a chladná zima v severní Americe, na to suché léto. Potopy z lijavců povstalé. Červenec byl velmi parný a vzduchu vlhkého. List stromový zežloutl a spadl před časem. Soptění hor. Třesení země v Itálii a v severní Americe; v létě znamenité mlhy.
• 1799 Zima příliš krutá, nastavši již v prosinci; zima vystoupila v Čechách na 24. stupně; pak následovalo vlhké jaro a léto. Veliké mlhy; špatné obilí i vína; drahota v Angličanech.
• 1800 Studená zima a léto příliš parné. Chřipka v Říši a v Angličanech, v Turecku mor a v Španělsku žlutá zimnice, na kterouž v Sevile 14 000, v Kadiru 20 000 lidí zahynulo; v Říši a v Anglicku spálová zimnice.
• 1801 Mírná zima, léto dosti parná a suché s krupobitím. Ve Švédsku napadlo v mnohých končinách uprostřed června sněhu na 9 palců. V Holandu se protrhlo moře. Měsíce listopadu povodně v Itálii a ve Francouzsku. Znamenité bouřky na podzim a myší množství nesmírné v Říši.
• 1802 Krutá zima s velkým sněhem, pak léto velmi parné, bouřlivé a suché. Veliká bouře na moři Adriatickém dne 4. ledna s třesením země a s vylitím se moře. Mnoho bouřek, málo obilí a také málo, avšak výborného vína. Třesení země ve Švýcarsku, v Itálii, Uhrách, Sedmihradsku, Polsku, Turecku a dne 24. listopadu ve Vídni.
• 1803 Dlouhá, ač ne příliš krutá zima a stále teplé léto. Zhoubné mrazy v září. Etna a Kotopari soptily. Mnoho ohnivých úkazů, v Španělsku žlutá zimnice, na kterouž v Malagu denně 200 lidí zemřelo; v srpnu přišla do Livorna.
• 1804 Krásné léto s mnohými deštěmi a bouřkami, bouře veliké skoro po celém Holandsku dne 24. února. V Mexiku mráz skoro uprostřed léta, kterýž způsobil hlad. Ve Francouzsku hojná žeň a mnoho vína. Třesení země, zvláště ve Španělsku, kde se město Motril v Granadě pobořilo.
• 1805 Pozdní a chladné jaro a léto; v Čechách neauroda a drahota; letní auroda dozrávala teprv v říjnu a v horách sváželi jsau oves na saních. V krajinách jižnějších v Říši, Francouzsku, Itálii a Španělsku byla žeň hojnější. Mnoho ohnivých koulí a třesení země, mnoho dešťů a bouřek.
• 1806 Dlouhá ač mírná zima, Etna soptila. Valné třesení země v Pešti a Budíně dne 22. září. Třesení země v Itálii. Zanícení průdušní trubice panovalo skoro po celé Evropě.
• 1807 Zima počátkem velmi mírná, stromoví, ano i révy, kvetlo opět. Ode dne 23. prosince nastala zima, ač mírná dlouhá však. Dne 18. února byla nesmírná vichřice ve Francouzsku a v Anglicku. Léto neobyčejně parné a suché po vší Evropě s mnohými bouřkami.
• 1808 Studená zima zvláště v jižní Evropě. V Holandu se protrhlo moře dne 18. ledna, taktéž i na pobřeží Anglickém. Léto chladné a vlhké, tak že víno ani v jižním Francouzsku neurodilo se. Mnoho krupobití, hojná žeň.
• 1809 Zima velmi krutá a mnoho sněhu. Všechny velké řeky zamrzly hned v prosinci 1808. Po Rýně a Dunaji načinily ledy škod velikých. Léto velmi mokré. Třesení země na předhoří Dobré Naděje.
• 1810 Rok mokrý a chladný, mnoho sněhu. Veliké a trvanlivé třesení země v Uhrách a Rakausku dne 14. ledna. Vesuv soptil, podobně i sopky na Azorách. V jižní Říši učinil hmyz škod velikých.
• 1811 Zima byla mírná a krátká, příjemná povětrnost nastala hned koncem února. Jaro bylo velmi suché, tak že na Rýně, Labi a na Muhanu plavba zastavila se; révy kvetly o 4 neděle dříve než obyčejně, toliko ode dne 10. až do 13. srpna nastaly nenadále dnové velmi chladné. Léto bylo jinak velmi parné. Podobně byl ještě i podzim teplý. Rané a hojné sbírky vína. Na mnohých místech urodily jabloně, ano i révy ovoce dvakráte.
• 1812 Zima krátká ale krutá, sychravé jaro a nepříjemné léto. V Rakausku mnoho vína, však jenom druhu prostředního. Třesení země v Itálii a v severní Americe.
• 1813 Zima velmi raná a neobyčejně studené léto; v horách byl dne 25. června mráz a u města Lokte padal téhož dne sníh. Na Dunaji šel led po dvakráte. V Čechách byla žeň špatná, tak též víno i ovoce. V lidu mnoho nemocí, v středu po Evropě hlavničky, v Turecku mor, po severní Americe žlutá zimnice.
• 1814 Zima dlouhá, ne však příliš krutá, počátek a střed léta byl sice jasný a chladný a teprv srpnem nastalo teplo. V Čechách byly jenom dva měsíce zcela bez přímrazků a jíní. Mnoho mlh; ve Vídni napočítáno dnů mlhavých 78, v dolním Rakausku trvala hustá mlha v listopadu za tři dni bez přestání, při tom zimy 5 stupňů; na to povětrnost mírná až do prosince s bouřkami v Itálii a Holandu. Žeň byla hojná, víno ani ovoce neurodilo se.
• 1815 Raná a krutá zima, mnoho bouřek s potopami v létě. V Čechách na obilí auroda prostřední, ovoce málo. Špatná vína a v Rakausku, Tyrolsku a v Itálii neauroda obilí.
• 1816 Zima nestálá a bouřlivá, mnoho sněhu v únoru a březnu. Mnoho dešťů a povodní v létě. V některých zemích byla auroda hojná, v Čechách ale špatná, ovoce ani koncem října ještě zralé nebylo.
• 1817 Po chladnu brzy nastalém, následovala mírná zima. Vlhký rok, špatné obilí, veliká drahota. Časté třesení země.
• 1818 Zima dosti krutá a dlouhá, jenom v Čechách byl leden neobyčejně teplý a jaro nastalo brzy; teplé a suché léto, suchý podzim s brzkými mrazy. Žeň byla požehnaná, dobrá vína. Třesení země v Sicílii.
• 1819 Zima mírná, noční mrazy ku konci dubna, teplé léto s všeobecným suchem. Vesuv náramně soptil dne 28. července. Třesení země. Mnoho hmyzu.
• 1820 Zima krátká ale krutá po vší Evropě. Březen byl mírný, duben, květen a červen nepříjemný, révy kvetly teprv v červenci. Suchý rok zvláště v Itálii. Vesuv a Etna soptily; třesení země na Jónských ostrovech.
• 1821 Zima raná, suchá, ne však příliš krutá. Povětrnost chladná, počínajíc v polovici května. Celý rok velmi suchý, jen v Španělsku a v Portugalsku pršelo hojně, z čehož i povodně. Prudké bouře na moři a náramné krupobití v krajinách.
• 1822 Zima neobyčejně mírná, v Rakausku jen po dva dny zima, i v Čechách dosáhla největší zima v lednu toliko 6 stupňů, v Španělsku a Portugalsku byla přílišná. Mírné jaro, parné a suché léto; v srpnu pršelo v Čechách neobyčejně více; podzim byl jasný a suchý až do listopadu; prosinec byl zimavější než jindy. Počátkem roku mnoho bouří a v létě časté krupobití. Auroda na obilí, ovoce a víno. Sopky Islandské a Vesuv soptily. Třesení země v Bavorách, Uhrách, v jižní Říši a Chile.
• 1823 Velká zima, která v Čechách v lednu na 21½ stupně vystoupla. Přístav v Konstantinopoli z části zamrznul, jakož i moře Černé. Jaro bylo příkré, v Čechách ale mírnější než jindy. Léto chladné a deštivé, podzimek jasný a suchý; žeň víc než prostřední. Ioful na Islandě soptil strašně a náramné třesení země v Dalmátsku.
• 1824 Mírná zima s mnohými bouřkami v Čechách a v Říši, zimavo v Španělsku a v Itálii. V Čechách mokré jaro a povodeň dne 23. a 24. června. Též v létě hojných dešťů a mnohé krupobití; i podzim byl mokrý a v říjnu, listopadu a prosinci nebylo ani jediného zcela dne jasného. Hojnost slámy a píce, obilí z husta lehlo a málo sypalo, ječmen se neurodil. Ovoce a víno málo vydalo.
• 1825 Dlouhá ale mírná zima, březen nejkratší, v dubnu a počátkem května teplo, středem ale mrazy, léto chladné a suché, podzimek teplý a vlhký. Auroda prostřední.
• 1826 Zima trvale studená až ku konci února; jaro chladné s krupobitím, dne 16. června napadl na mnoha místech v Čechách sníh. Léto velmi parné, horko dosáhlo 28 stupňů, a pršelo málo. Počátkem září teplo a sucho, v listopadu mrzlo a padal sníh, v prosinci pak ještě více. Rok ten byl nadprostředně aurodný.
• 1827 Studená, dodržující a sněživá zima; mokré jaro, suché a parné léto s mnohým krupobitím. Obilí prostředně urodilo se.

Další informace:

• Pranostiky a meteorologie
• Stoletý kalendář, mýtus a skutečnost
• Polní hospodář

Nahoru    Mapa stránek    Cookies    Hledat

Kontakt: kalendar@beda.cz