Staré státní svátky a významné dny

Přehled starých, nyní již neplatných, státních svátků a významných dní.

Státní svátky

9. květen: Den osvobození Československa Sovětskou armádou

Uzákoněn zákonem č. 93/1951 Sb. jako státní svátek. Zákonem č. 167/1990 Sb. z 9. května 1990 přejmenován na "Den osvobození od fašismu". Zákonem č. 218/1991 Sb. z 15. května 1991 přesunut na 8. květen.

28. říjen: Den znárodnění

Nejdříve zákonem č. 93/1951 Sb. vyhlášen jako "Den znárodnění", brán jako ostatní svátek - den pracovniho klidu. Zákonem č. 56/1975 z 11. června 1975 brán pouze jako významný den, tedy pracovní den. Později dle zákona č. 141/1988 Sb. ze dne 21. září 1988 zase státní svátek s novým názvem: "Den vzniku samostatného Československého státu".

Významné a památné dny

25. únor: Vítězství čs. pracujícího lidu

Zrušen zákonem č. 167/1990 Sb. ze dne 9. května 1990, takže v únoru 1990 ještě bohužel platil.

29. srpen: Slovenské národní povstání

Dle zákona č. 93/1951 Sb. významný den, v České republice přestal platit po rozpadu ČSFR.

7. listopad: Velká říjnová socialistická revoluce

Vyhlášen jako významný den zákonem č. 93/1951 Sb., zrušen zákonem č. 167/1990 Sb.

Chronologie zákonů o státních svátcích a významných dnech
od roku 1918 do roku 1951

14. říjen 1919: zákon č. 555/1919 Sb.

Dvacátý osmý říjen prohlašuje se za každoroční svátek státní.

3. duben 1925: zákon č. 65/1925 Sb.

Památnými dny republiky Československé jsou: 5. červenec, 28. září, 6. červenec, 1. květen a 28. říjen jakožto státní svátek podle zákona ze dne 14. října 1919, č. 555 Sb. z.

9. březen 1939: vládní nařízení č. 63

Dosavadní předpisy o svátcích platí s výhradou ustanovení § 4 pro tyto dny: Nový rok, Sv. tří králů, pondělí velikonoční, Nanebevstoupení Páně, pondělí svatodušní, Božího Těla, Sv. apoštolů Petra a Pavla, Nanebevzetí Panny Marie, Všech Svatých, Neposkvrněného Početí Panny Marie, Hod Boží vánoční a druhý svátek vánoční.

18. září 1939: vládní nařízení č. 219

Památnými dny jsou 1. květen, 5. a 6. červenec a 28. září. (28. říjen zrušen)

7. březen 1946: zákon č. 52/1946 Sb.

7. březen, den narozenin presidenta-Osvoboditele T. G. Masaryka, jest památným dnem republiky Československé.

20. prosinec 1946: zákon č. 248/1946 Sb.

§ 1 Státně uznanými svátky jsou: Nový rok (1. leden), Sv. tří králů (6. leden), Velký pátek, pondělí velikonoční, Nanebevstoupení Páně, pondělí svatodušní, Božího Těla, Sv. apoštolů Petra a Pavla (29. červen), Nanebevzetí Panny Marie (15. srpen), Všech Svatých (1. listopad), Neposkvrněného Početí Panny Marie (8. prosinec), Hod Boží vánoční (25. prosinec) a druhý svátek vánoční (26. prosinec)
§ 2 Památnými dny republiky Československé jsou: 7. březen podle zákona ze dne 7. března 1946, č. 52 Sb. (narozeniny presidenta Osvoboditele T. G. Masaryka), 1. květen (svátek práce), 5. červenec (sv. Cyrila a Metoděje), 6. červenec (mistra Jana Husi), 28. září (knížete sv. Václava) a 28. října jakožto státní svátek podle zákona ze dne 14. října 1919, č. 555 Sb.
§ 3

Pro státně uznané svátky a památné dny republiky Československé (§§ 1 a 2) platí ustanovení o nedělích.
Okresní národní výbory učiní podle místních poměrů opatření, směřující k důstojné zevní oslavě dne 28. října.
Po dobu, kdy toho vyžadují hospodářské zájmy státu a jejíž konec stanoví vláda nařízením, neplatí ustanovení o nedělích pro tyto státně uznané svátky a památné dny republiky Československé, připadnou-li na všední den: Sv. tří králů, Velký pátek, Nanebevstoupení Páně, Božího Těla, Sv. apoštolů Petra a Pavla, Nanebevzetí Panny Marie, Neposkvrněného Početí Panny Marie, 7. března a 28. září. Církevní obřady připadající na svátky a památné dny vyjmenované v předchozí větě jest - pokud překročují rozsah obřadů o všedních dnech - přeložiti na následující nebo předcházející neděli. Není-li to možno, jest zaměstnancům umožniti, aby se mohli v těchto dnech zúčastniti církevních obřadů a oslav podle svého náboženského vyznání.
Dovolí-li to hospodářské zájmy státu, může vláda i před ukončením doby, uvedené v odstavci 3, větě první, nařízením stanoviti, že pro některé svátky (památné dny) - po případě i pro jednotlivé oblasti státu - platí ustanovení o nedělích.
Vyžadují-li toho hospodářské zájmy státu, může vláda v době, uvedené v odstavci 3, větě první, usnesením pro jednotlivý rok stanoviti, že pro státně uznaný svátek nebo památný den, na nějž se nevztahuje ustanovení odstavce 3, neplatí v dotčeném roce ustanovení o nedělích. Za takový svátek (památný den) určí vláda zároveň náhradní volný den, pro který pak platí ustanovení o státně uznaných svátcích a památných dnech.
Pro podniky, jichž nerušený provoz je ve veřejném zájmu nutný, může věcně příslušné ministerstvo v dohodě s ministerstvy vnitra a sociální péče správními opatřeními stanoviti výjimky z ustanovení odstavce 1; bližší úpravu může vyhraditi příslušným nižším úřadům (orgánům).

7. duben 1948: zákon č. 78/1948 Sb.

Zákon ze dne 20. prosince 1946, č. 248 Sb., o úpravě svátkového práva, se mění a doplňuje takto:
§ 1 Státně uznanými svátky jsou: Nový rok (1. leden), Sv. tří králů (6. leden), Velký pátek, pondělí velikonoční, Nanebevstoupení Páně, pondělí svatodušní, Božího Těla, Sv. apoštolů Petra a Pavla (29. červen), Nanebevzetí Panny Marie (15. srpen), Všech Svatých (1. listopad), Neposkvrněného Početí Panny Marie (8. prosinec), Hod Boží vánoční (25. prosinec) a druhý svátek vánoční (26. prosinec).
§ 3 Po dobu, kdy toho vyžadují hospodářské zájmy státu a jejíž konec stanoví vláda nařízením, neplatí ustanovení o nedělích pro tyto státně uznané svátky a památné dny republiky Československé, připadnou-li na všední den: Sv. tří králů, Velký pátek, Nanebevstoupení Páně, Božího Těla, Sv. apoštolů Petra a Pavla, Nanebevzetí Panny Marie, Neposkvrněného Početí Panny Marie, 7. března a 28. září.

9. srpna 1949: vyhláška ministra vnitra č. 204/1949 Sb.

§ 1 Státně uznanými svátky jsou: Nový rok (1. leden), Sv. tří králů (6. leden), Velký pátek, pondělí velikonoční, Nanebevstoupení Páně, pondělí svatodušní, Božího Těla, Sv. apoštolů Petra a Pavla (29. červen), Nanebevzetí Panny Marie (15. srpen), Všech Svatých (1. listopad), Neposkvrněného Početí Panny Marie (8. prosinec), Hod Boží vánoční (25. prosinec) a druhý svátek vánoční (26. prosinec).
§ 2 Památnými dny republiky Československé jsou: 7. březen podle zákona ze dne 7. března 1946, č. 52 Sb. (narozeniny presidenta Osvoboditele T. G. Masaryka), 1. květen (svátek práce), 5. červenec (sv. Cyrila a Metoděje), 6. červenec (mistra Jana Husi), 28. září (knížete sv. Václava) a 28. října jakožto státní svátek podle zákona ze dne 14. října 1919, č. 555 Sb.
§ 3

Pro státně uznané svátky a památné dny republiky Československé (§§ 1 a 2) platí ustanovení o nedělích.
Okresní národní výbory učiní podle místních poměrů opatření, směřující k důstojné zevní oslavě dne 28. října.
Po dobu, kdy toho vyžadují hospodářské zájmy státu a jejíž konec stanoví vláda nařízením, neplatí ustanovení o nedělích pro tyto státně uznané svátky a památné dny republiky Československé, připadnou-li na všední den: Sv. tří králů, Velký pátek, Nanebevstoupení Páně, Božího Těla, Sv. apoštolů Petra a Pavla, Nanebevzetí Panny Marie, Neposkvrněného Početí Panny Marie, 7. března a 28. září. Církevní obřady připadající na svátky a památné dny vyjmenované v předchozí větě jest - pokud překročují rozsah obřadů o všedních dnech - přeložiti na následující nebo předcházející neděli. Není-li to možno, jest zaměstnancům umožniti, aby se mohli v těchto dnech zúčastniti církevních obřadů a oslav podle svého náboženského vyznání.
Dovolí-li to hospodářské zájmy státu, může vláda i před ukončením doby, uvedené v odstavci 3, větě první, nařízením stanoviti, že pro některé svátky (památné dny) - po případě i pro jednotlivé oblasti státu - platí ustanovení o nedělích.
Vyžadují-li toho hospodářské zájmy státu, může vláda v době, uvedené v odstavci 3, větě první, usnesením pro jednotlivý rok stanoviti, že pro státně uznaný svátek nebo památný den, na nějž se nevztahuje ustanovení odstavce 3, neplatí v dotčeném roce ustanovení o nedělích. Za takový svátek (památný den) určí vláda zároveň náhradní volný den, pro který pak platí ustanovení o státně uznaných svátcích a památných dnech.
Pro podniky, jichž nerušený provoz je ve veřejném zájmu nutný, může věcně příslušné ministerstvo v dohodě s ministerstvy vnitra a sociální péče správními opatřeními stanoviti výjimky z ustanovení odstavce 1; bližší úpravu může vyhraditi příslušným nižším úřadům (orgánům).

2. listopadu 1951: zákon č. 93/1951 Sb.

§ 1 Státní svátek: Devátý květen, výročí osvobození Československa Sovětskou armádou, se prohlašuje za státní svátek republiky Československé.
§ 2 Dny pracovního klidu: a) 1. leden (Nový rok), b) pondělí velikonoční, c) 1. květen (Svátek práce), d) 28. říjen (Den znárodnění), e) 25. prosinec (první svátek vánoční), f) 26. prosinec (druhý svátek vánoční).
§ 3 Významnými dny republiky Československé jsou: a) 25. únor, b) 29. srpen (Slovenské národní povstání), c) 7. listopad (Velká říjnová socialistická revoluce).
§ 4 Památnými dny republiky Československé jsou a) 5. červenec (slovanští věrozvěsti Cyril a Metoděj), B) 6. červenec (Mistr Jan Hus).
§ 5 Významné a památné dny České a Slovenské Federativní Republiky jsou dny pracovními.