Ottův slovník naučný, heslo Nedělní písmeno

Nedělní písmeno (litera dominicalis) je písmeno abecedy latinské, které připadá na neděli, označí-li se 1. leden písmenem A, 2. B atd., 7. písmenem G, 8. opět A, 9. písmenem B atd. Nedělní písmeno náleží ke známkám chronologickým roku, jež se v kalendáři udávají. Zvyk, označovati dny písmeny, je starý, nejpozději zajisté užil toho označení Sacrobosco v polovici XIII. století, kdy sepsal dílo Computus ecclesiasticus.

Poněvadž obecný rok má 365 dní = 52 × 7 + 1 den, nepočíná příští rok týmže dnem všedním jako předešlý, nýbrž následujícím, například rok 1901 počal úterkem, rok 1902 počne středou. Následkem toho couvne nedělní písmeno v obyčejném roce o jedno místo proti následujícímu roku, v udaném příkladě z F na E. Přestupný rok má však o 2 dni více než 52 neděl, nepočne tedy rok příští všedním dnem následujícím, nýbrž dnem druhým. Následkem toho couvne nedělní písmeno roku následujícího o dvě místa. Poněvadž se však v roce přestupném vkládá den (24. únor) a tento i následující den mají jedno a totéž nedělní písmeno, má rok přestupný nedělní písmena dvě, jedno pro čas od 1. ledna do 24. února a písmeno v abecedě předcházející pro zbytek roku.

Na příklad rok 1896 byl

1.	leden	středa	A,
2.	leden	čtvrtek	B,
3.	leden	pátek	C,
4.	leden	sobota	D,
5.	leden	neděle	E atd;
23.	únor	neděle	E,
24.	únor	pondělí	F,
25.	únor	úterý	F,
26.	únor	středa	G,
27.	únor	čtvrtek	A,
28.	únor	pátek	B,
29.	únor	sobota	C,
1.	březen	neděle	D atd.

Rok 1896 měl tedy nedělní písmena ED.

Z toho jde, že se nedělní písmena po 4 × 7 = 28 letech opakují; doba ta sluje cyklem slunečním. V tomto cyklu byl rok 1896 prvním, jak plyne z pravidla udaného při článku Cyklus, totiž (1896 + 9) : 28 = 68 (zbytek 1). V kalendáři Julianském je každý 4. rok přestupný; změnu nedělních písmen udává tato tabulka:

1	GF	8	E	15	C	22	A
2	E	9	DC	16	B	23	G
3	D	10	B	17	AG	24	F
4	C	11	A	18	F	25	ED
5	BA	12	G	19	E	26	C
6	G	13	FE	20	D	27	B
7	F	14	D	21	CB	28	A

Poněvadž rok 1. našeho letopočtu pokládá se za rok 10. tehdejšího cyklu slunečního, nalezneme nedělní písmeno každého roku, přidáme-li k letopočtu 9, dělíme-li součet 28 a vyhledáme-li zbytek v této tabulce; vedle stojící písmeno je nedělním písmenem toho roku. Není-li zbytku, vezmeme 28 za zbytek.

O vztahu nedělních písmen gregoriánských k Juliánským viz Kalendář, str. 778 a 779.

Neodvisle udává nedělní písmena v kalendáři gregoriánském tabulka tato:

Nedělní písmena v době od:
slun. kruh	1583 -1699	1701 -99	1801 -99	1901 -2099
1	CB	DC	ED	FE
2	A	B	C	D
3	G	A	B	C
4	F	G	A	B
5	ED	FE	GF	AG
6	C	D	E	F
7	B	C	D	E
8	A	B	C	D
9	GF	AG	BA	CB
10	E	F	G	A
11	D	E	F	G
12	C	D	E	F
13	BA	CB	DC	ED
14	G	A	B	C
15	F	G	A	B
16	E	F	G	A
17	DC	ED	FE	GF
18	B	C	D	E
19	A	B	C	D
20	G	A	B	C
21	FE	GF	AG	BA
22	D	E	F	G
23	C	D	E	F
24	B	C	D	E
25	AG	BA	CB	DC
26	F	G	A	B
27	E	F	G	A
28	D	E	F	G

Pro roky 1700, 1800, 1900, 2000 platí táž tabulka jako pro století, které se jimi končí; například pro 1800 máme: (1800 + 9) : 28 = 64 (zbytek 17), k tomu zbytku náleží v tabulce pro 1701—99 ED; tedy je E nedělním písmenem pro 1800.

Nedělní písmena jsou k tomu, abychom našli ke každému dni v měsíci příslušný den v témdni nebo naopak. Ve případě prvním určíme pomocí nedělního písmena nejdříve, který den v témdni byl 1. leden, pak vypočteme, kolikátý den v roce je udané datum, nalezené číslo dělíme 7 a zbude-li při tom 1, jest udané datum týž den v témdni jako 1. leden, zbudou-li 2, je to den následující atd. Nezbude-li nic, je to den předcházející 1. leden. Například jaký den byl 21. říjen 1830? Nedělní písmeno je C, 1. leden byl tedy pátek. 21. říjen je 294. den v roce a poněvadž 294 : 7 = 45 (zbytek 0), byl 21. říjen 1830 čtvrtek. Úloha ta řeší se též pohodlně tabulkami k tomu účelu vypracovanými; viz například Batovcův Politický kalendář a adresář pro rok 1901. Ano i z paměti lze úkol ten řešiti, počítáme-li jen se zbytky při dělení 7 a pamatujeme-li si 12 čísel pro měsíce.