Ottův slovník naučný, heslo Letopočet
Upravený přepis hesla Letopočet z Ottova slovníku naučného, sv. XV
Letopočet či aera jest řada jednotek časových, počítaných od jisté doby, z pravidla od vynikající události, již nazýváme též aerou neb epochou. A jakož rozličné byly tyto epochy, vznikly rozličné letopočty (aery).
Základ letopočtů tvoří rok. Rok má však různé tvary; rozeznáváme stálý rok sluneční, proměnlivý rok sluneční, rok sluneční v delší periodě vyrovnaný, siderický rok sluneční, rok lunisolární a rok měsíční (lunární). Podle těchto různých tvarů roků liší se jednotlivé aery. Hlavní aery jsou tyto;
I. Aery zakládající se na roku slunečním o 365¼ dne (roku juliánském):
a) světová aera byzantská neb cařihradská, jíž užíváno u římských císařů v Cařihradě, pak u řeckých křesťanů, dále u Rusů až do Petra Vel.; podle této aery vznikl svět 1. září 5508 př. Kr.;
b) aera založení Říma (ab urbe condita), jejíž začátek připadá na r. 753 př. Kr. (Varro);
c) aera zlepšení kalendáře (anni juiani) počíná r. 45 př. Kr.;
d) aera španělská začíná r. 38 př. Kr, kdy Augustus dobytí Španělska dokončil. Aera ta udržela se v Portugalsku až do r. 1415;
e) aera římských císařů (anni Augustorum) začíná r. 27 př. Kr.;
f) aera křesťanská (obecná, vulgaris) počíná 1. rokem po Kr. a pojí se buď s roky juliánskými neb s roky Řehořovy reformace (srv. Kalendář);
g) aera seleukovská (s měsíci makedonskými nebo syrskými) počíná vjezdem Seleukovým do Babylonu dne 1. května 311 př. Kr.;
h) aera antiochijsko-caesarská (se syrskými měsíci) začíná 1. května r. 47 př. Kr.;
i) aera Abrahamova (s římskými měsíci) počíná 1. dubna 2015 př. Kr.
II. Aery založené na roku alexandrijském o 365 neb 366 dnech. Rokem přestupným jest každý 4. rok; rok dělí se na 12 měsíců o 30 dnech, jež ukončuje 5 a v přestupném roce 6 dní. Letopočtu toho bylo užíváno u Egypťanů, Arabů, Koptů a Habešanů.
a) Aera alexandrijská světová začíná r. 5502 př. Kr. Letopočet ten vynalezl historik Julius Africanus. Dle něho čítali v prvních letech křesťanství Židé a křesťané církve alexandrijské až do XV. stol. Koptové posud dle něho čítají;
b) aera Panodorova světová (též antiochijská neb také zlepšená alexandrijská zvaná); v r. 5786 alexandrijské světové aery (284 po Kr.) vynecháno bylo 10 roků a aera takto změněná slove Panodorova. Aera Anianova jest s touto identická, čítá však jen do r. 532, kdež pak znovu začíná;
c) aera Augustova (aktijská) začíná 29. rokem př. Kr.;
d) aera Diokleciánova (v. t.) začíná 29. srpna 284 po Kr. nastoupením Diokleciána na trůn a bylo jí užíváno až do vpádu Arabů do Egypta. Letopočtu toho užívají posud s měsíci staroegyptskými koptičtí křesťané a nazývají letopočet mučedníků; aethiopští křesťané začínají letopočet ten pod názvem letopočet milosti r. 276 po Kr. a čítají v cyklech o 532 letech;
e) aera republiky francouzské počíná založením republiky 12. září 1792, kdy slunce dle pravého pařížského času ve znamení váhy vstupuje, den počítaje od půlnoci. Letopočet ten byl odstraněn 31. prosince 1805 (Řehořova roku).
III. Aery zakládající se na pohyblivém roku slunečním o 365 dnech bez vkládání. Viz Kalendář armenský a Kalendář egyptský (str. 780—781).
IV. Aery zakládající se na sidérickém roku slunečním (indickém) o 365 dnech 15g 31v 15p dle Árja Siddhánta nebo o 365 dnech 15f 31v 31p 24s dle Surja Siddhánta. Zlomky se vynechávají, přesahuje-li však zlomek hodnotu 30g, zvětší se počet dni o 1.
V. Aery zakládající se na lunisolárním roku.
a) indickém, začínajícím novým měsícem, jenž počátek roku slunečního předchází. Každý měsíc pojmenuje se dle jména měsíce slunečního, v němž počíná. Rok čítá 354 neb 355 dní, rok přestupný 383, 384 neb 385 dní. Veškeré výpočty indické vztahují se ku pravé konjunkci pro poledník Larika (5h 3m 33s vých. od Greenwiche);
b) židovském (světová aera nových Židů). Roky letopočtu toho jsou lunisolární o 353, 354, 355 a o 383, 384 neb 385 dnech. Roky přestupné v 19letém cyklu jsou 3., 6., 8., 11., 14., 17. a 19. Rok začíná novým měsícem, den počíná západem slunce. Rok má 12, rok přestupný 13 měsíců. Aera židovská počíná 26. března 3760 př. Kr.;
c) čínském a japonském. Rok letopočtu toho jsou lunisolární vyrovnávající se vkládáním dle astronomických výpočtů, ne tedy cyklicky. Viz Čína 715.
d) řeckém (attickém, starých Řeků, počet olympiad). Viz Kalendář attický.
VI. Na roku lunárním zakládá se Hidžra (v. t.) u Arabů a Turků.
Ke srovnávání jednotlivých letopočtů převádíme veškeré letopočty na letopočet křesťanský juliánský, při němž každý rok 365¼ dní čítá a jehož první rok připadá na rok narození Kristova. Známe-li pak pro některý den nějakého letopočtu příslušný den A letopočtu juliánského, obržíme též snadno příslušný den A' letopočtu Řehořova; jest totiž pro n-té století křesťanského letopočtu
atd. První rok aery označují chronologové 1 (astronomové 0), následující číslicemi 2, 3,4..., předcházející číslicemi -1, -2, -3, -4... Poněvadž způsob čítání chronologův a astronomů se liší, třeba vždy udati, zdaž se dle těchto neb oněch čítá. Jest pak všeobecně rok chronologů (a + 1) ní před Kristem roven roku-a astronomů.
Je-li x nějaký rok cizí aery, bude příslušný rok C aery juliánské (křesťanské) C = x ∓ m aneb C = x ∓ (m + 1); hořejší znamení, připadá-li začátek aery v m-tý rok před Kr., dolejší znamení, připadá-li začátek aery v m-tý rok po Kr.
Mají-li x a C stejná znamení (obě positivní neb negativní), užívá se pro m-tý rok před Kristem vzorce prvého, pro m-tý rok po Kristu vzorce druhého; jsou-li však x a C opačně označeny, pak platí vzorec prvý pro m-tý rok po Kr., vzorec druhý pro m-tý rok před Kristem.
Nejvšeobecnější úloha převádění nějakého data určité aery v příslušné datum jiné aery jest tato: Je-li v aeře, jejíž počátek připadá v rok a letopočtu křestanského rok R a den d dán a je-li délka roku aery této L, nechť se vynajde příslušný rok R' a den d' aery, jejíž počátek a' křesťanského letopočtu jest a v níž délka roku rovná se L'. Řešení této úlohy obsaženo jest ve vzorci:
Hledá-li se pro datum nějaké aery příslušné datum aery křesťanské R', bude a' = 0, L' = 365.25 a tudíž
