Ottův slovník naučný, heslo Neděle
Upravený přepis hesla Neděle z Ottova slovníku naučného, sv. XVIII
Neděle, ἠμέρα ϰυριαϰή, latinsky. dominica (též dies), den Páně, první den v témdni, určený k odpočinku od práce a posvěcený bohoslužbě, byla zavedena v době apoštolské pro křesťany na místo židovského sabbatu. Ježto z mrtvých vstání Páně stalo se v den po sobotě, apoštolé schvalovali věřícím, aby scházeli se v ten den k »lámání chleba« (t. j. ke slavení večeře Páně), a nařizovali jim, aby v týž den společné bohoslužby konali sbírky na podporu chudých mateřské obce jerusalémské (Skutky ap. 20, 7; 1 Kor. 16, 2). Světiti neděli odpočinkem a liturgií stalo se záhy přikázáním církevním. Císař Konstantin Velký utvrdil svěcení neděle státním zákonem, přidav zápověď, aby klid toho dne nebyl rušen ani veřejným obchodem nebo soudním řízením. Středem církevního roku jest neděle po jarním úplňku, tak zvaný Hod boží velikonoční, památka z mrtvých vstání Páně. Před ní počítá se šestero nedělí postních ( 1. černá nebo pytlová, dominica in quadragesima, Invocabit, 2. suchá nebo pražná, Reminiscere, 3. kýchavná, Oculi, 4. družebná, Laetare, 5. smrtelná, Judica, 6. květná, in palmis ) a tré předpostních ( 1. devítník, in septuagesima, 2. první po devítníku, in sexagesima, 3. druhá po devítníku, in quinquagesima ). Po velikonoci následuje šestero neděl ( 1. bílá, provodní, in albis, Quasimodogenití, 2. Misericordia, 3. Jubilate, 4. Cantate, 5. prosebná neděle křížová, 6. Exaudi ). Advent skládá se ze čtyř neděl, z nichž první jest počátkem roku církevního. Počet neděl po svátku Zjevení Páně č. sv. tří králů (6. ledna) řídí se datem Hodu velikonočního, tak že v některém roce bývá toliko jedna neděle po Zjevení Páně, jindy dvě až šest. Hod boží svatodušní připadá na první neděli po době velikonoční. Počet neděl po sv. Duchu (z nichž první jest spolu svátkem Nejsvětější Trojice) řídí se zase datem Hodu velikonočního a počátkem adventu. V některém roce bývají 23 neděle po sv. Duchu, jindy 24 až 28. Charakter neděle jakožto dne svátečního nepřipouští, aby byla dnem postním. Na památku mystického z mrtvých vstání věřících, jež stalo se křtem, světí se každé neděle voda, kterou před službami božími lid v kostele bývá pokrápěn. Povinnost katolického křesťana vzhledem k neděli jest: 1. služebné nebo těžké práce se zdržovati, 2. celou mši svatou pobožně slyšeti, 3. dobré skutky konati.
