Ottův slovník naučný, heslo Ennaëteris
Upravený přepis hesla Ennaëteris z Ottova slovníku naučného, sv. VIII
Ennaëteris (řec.), devítiletí, doba osmi let (odtud také někdy název oktaëteris) s následujícím 9. rokem, jímž se počínal nový cyklus. Jako jedno souvislé období sluje také velikým rokem μεγαζ ενιαντοζ. Zavedena byla na odstranění neshody mezi lunným rokem a oběhem slunce. Poněvadž řecký rok lunný s 354 dny byl něco přes 11 dní kratší než sluneční, bylo by se stalo již po 30 létech, že by měsíc původně jarní byl padl do zimní doby. Té nesrovnalosti hledělo se odpomoci tím, že občas, nežli odchylka se stala příliš nápadnou, vložil se měsíc vkladný, a sice vkládali Athéňané, jak se zdá, každý 3., 6. a 8. rok měsíc zvaný δευτεροζ ποσειδεων, tak že v periodě osmileté nastalo jakési vyrovnání se slunečním oběhem. Oktaëteris čítala pak 2922 dní rozdělených v 99 měsíců, v 96 obyčejných po 29 nebo 30 dnech, a 3 vkladné po 30 dnech. Avšak nápravy nedocíleno úplně, nebot’ počet dní osmi slunečních roků přece o něco málo se lišil. Proto pomýšleno opět na zlepšení kalendáře, což provésti se pokusil roku 432 slavný hvězdář Meton v Athénách zavedením 19leté periody, zvané enneakaidekaëteris. Ale ani ennaëteris ani Metonova reforma neujala se ve všech státech řeckých, tak že v té příčině byly veliké zmatky, citelné zvláště při pořádání slavností. Za původce ennaëterického počítání pokládá se Kleostratos z Teneda, avšak původ toho čítání jest, jak se zdá, prastarý a »velikému roku« přikládán také v mythologii značný význam. Kadmos musil za zavraždění draka Areovi sloužiti jeden veliký rok, Apollón usmrtiv draka Pythóna, podobně osm let byl poddán králi Admétovi, aby se z činu toho očistil. Veliké slavnosti národa hellénského, Pythie a Olympijské hry a zajisté také ostatní, konány též dle period ennaëterických, Pythie jednou až do roku 586, olympijské hry dvakrát, na počátku a uprostřed periody devítileté. Aby pak dle cyklů těch mohlo se pohodlněji čítati, rozdělena ennaëteris ve dva díly po 4 létech, »pentaëteridy« a pentaëtericky slaveny pak veliké svátky národní, jakož i čítání dle čtyřletých pythiad a olympiad sevšeobecnělo. Dalším pak dělením vznikly ještě periody triëterické, dvouleté.