Menu ≡
kalendar.beda.cz

Gregoriánská reforma kalendáře

Zasedání tehdejší komise pro reformu kalendáře. Na trůně papež Řehoř XIII. a muž ukazující na znamení zvířetníku je patrně Ch. Clavius
Zasedání komise pro reformu kalendáře

Nyní používáme křesťanský gregoriánský kalendář, který vznikl z juliánského kalendáře. Juliánský kalendář však obsahoval chybu, viz stránka Proč existují přestupné roky. Nejvýznamnější křesťanský svátek jsou Velikonoce, což je pohyblivý svátek a pro jeho určení je třeba znát první úplněk po 21. březnu, což je církevní začátek jara. Tento úplněk se vypočítává pomocí takzvaných cyklických výpočtů, nikoliv dle přesných astronomických výpočtů. V těch dobách se učencům, kteří se věnovali těmto výpočtům, říkalo komputisté. Od dob Nikajského koncilu roku 325, kde byly určeny pravidla pro výpočet Velikonoc, však po několika stoletích nastávala čím dál tím větší chyba mezi vypočtenými a skutečnými fázemi Měsíce. I jarní rovnodennost se zvolna posouvala od 21. března. Toto bylo pozorováno v 8. století komputistou Bedou Ctihodným a dalšími. Ve 13. století pak chyba byla zjevná i laikům. Pravděpodobně roku 1344 pověřil tehdejší papež Kliment VI. matematiky ze Sorbonny přípravou opravy kalendáře. Avšak papež zemřel a jeho nástupce Inocenc VI. nepovažoval opravu za nutnou. Jak se chyba zvětšovala, narůstal tlak na opravu. Dokonce i občanské kalendáře začaly uvádět přesná astronomická data, například kalendář Jana Mullera z Královce upozorňoval na třicet chyb v církevním výpočtech Velikonoc. Autora pak pověřil papež Sixtus IV. vypracováním reformy kalendáře, bohužel astronom zemřel před dokončením díla.

Říjen 1582 ve starém kalendáři
Říjen 1582 ve starém kalendáři

V první polovině 16. století byla chyba již neúnosná, papež Lev X. vyzval přední učence té doby (např. Mikuláše Koperníka) k podání dalších návrhů na reformu. Ale ani Tridentský koncil, svolaný roku 1545 a ukončený v roce 1563, se nedokázal shodnout na reformě kalendáře. O opravu se výrazně zasazoval až papež Řehoř XIII., který jmenoval komisi pro reformu kalendáře a nakonec akceptoval návrh italských astronomů Antonia a Luigi Liliových (původní příjmení Giglio) a matematika Christopha Clavia (* 1538 – † 1612). Papež nakonec bulu Inter gravissimas, jež obsahovala text reformy, podepsal dne 24. února 1582.

Prvním cílem reformy bylo, aby se den jarní rovnodennosti vrátil zpět k 21. březnu, jak určil Nikajský koncil roku 325. Kvůli tomu bylo vyjmuto z kalendáře deset dní, viz kalendář na rok 1582. Termín byl zvolen tak, aby se toto vyjmutí dotklo co nejmenšího počtu církevních svátků a aby nebyl narušen liturický rok. Sled týdenních dnů nebyl narušen, po čtvrtku 4. října následoval pátek 15. října. Pak byly upraveny pravidla pro určení přestupných roků, aby již nedocházelo k významným posunům jarní rovnodennosti.

Citace z papežské buly Inter gravissimas:
Dále, aby se jarní rovnodennost neodchýlila od 21. března, ustanovujeme každý čtvrtý rok přestupným (jak je zvykem), s výjimkou celých staletí, které až dosud přestupné byly. Přejeme si, aby rok 1600 ještě přestupným zůstal, ale další následující celá staletí už přestupné roky mít nebudou, jen každé celé čtvrté století. První tři celá staletí tedy přestupná nebudou a teprve čtvrté století přestupné bude, takže roky 1700, 1800 a 1900 přestupné nebudou. Avšak rok 2000, tak jak jest zvykem, bude mít vložen přestupný den, únor bude tedy mít 29 dní a totéž pravidlo vkládání celého přestupného století bude platit pravidelně každé čtvrté století.

Druhým cílem opravy byl přesnější výpočet pro určení prvního úplňku po 21. březnu, viz popis výpočtu Velikonoční neděle. Doposud pro jeho určení postačovala zlatá čísla uvedená v takzvaném věčném juliánském kalendáři, epakty sloužily ke zjišťování dalších pomůcek k určení Velikonoc. Ale v gregoriánském kalendáři měly epakty důležitější roli, slouží k vyhledání kalendářního data novoluní a zastupují tak Zlaté číslo, které se v novém kalendáři používá jen k výpočtu epakty. Tyto nové Liliovy epakty patřily k nejdiskutovanější části reformy.

Citace z papežské buly Inter gravissimas:
A dále pak, aby byl čtrnáctý den velikonočního měsíce určen přesně a aby bylo pro potřeby věřících určeno stejně přesně stáří Měsíce v souladu s pradávnými zvyky církve, patrnými každého dne při čtení martyrologia, nařizujeme, že od okamžiku, kdy bude z kalendáře vyjmuto Zlaté číslo, bude toto nahrazeno cyklem epakt, který, díky naprosto přesným pravidlům, zmíněným výše v souvislosti se Zlatým číslem, způsobí, že novoluní a čtrnáctý den velikonočního měsíce vždy zůstanou na svém místě. Toto jest vidět jasně ve vysvětlivkách, kde jsou také uvedeny velikonoční tabulky v souladu s pradávnými zvyky církve. To dohromady umožní najít mnohem jistěji a snáze datum posvátných Velikonoc.
Inter gravissimas, strana 1 Inter gravissimas, strana 2 Inter gravissimas, strana 3
Fotografie přepisu buly z knihy "Opera Mathematica" od Ch. Claviuse
(digitalni knihovna University Notre Dame, Fifth Volume - Roman Calendar of Gregory XIII - Calendar - Page 13)

Kompletní český překlad této buly je na stránce Inter gravissimas.
Doplňky a vysvětlivky jsou na stránce Základy roku.

Protože opravu kalendáře vyhlásil papež Řehoř XIII., latinsky Gregorius, je opravený kalendář nazýván gregoriánským. Ale ve své době byl nazýván novým stylem (stilus novus) a starý kalendář se nazýval starým stylem (stilus antiquus).

Reforma měla spousty kritiků, obzvláště z řad protestantů, neboť ji vyhlásil římskokatolický papež. Samotný papež byl dokonce označen za "Antikrista, který chce měnit čas". Mezi kritiky vynikal obzvláště Joseph Justus Scaliger (* 1540 – † 1609), který sepsal své argumenty proti novému kalendáři v díle Opus novum emendatione temporum, nejvíce mu vadilo zkomplikování chronologických výpočtů. Profesor astronomie Michael Mästlin (* 1550 – † 1631) zase kritizoval cyklické počítání fází Měsíce a že tedy kalendář není astronomicky správný. Na to v roce 1588 odpověděl Christopher Clavius argumentem, že nelze použít astronomických tabulek, neboť ani ty nebyly v té době dokonalé. V roce 1595 Clavius reagoval rovněž na výhrady Scaligerovy. Později však nový kalendář obhajoval protestant Tycho Brahe (* 1546 – † 1601) i nejvýznamnější astronom té doby, rovněž protestant, Johannes Kepler (* 1571 – † 1630), který jej doporučoval jako císařský matematik.

Další informace:

Nahoru