Menu ≡
24print kalendar.beda.cz

Komise pro reformu kalendáře

Zasedání tehdejší komise pro reformu kalendáře
Zasedání tehdejší komise pro reformu kalendáře.
Na trůně papež Řehoř XIII. a muž ukazující na znamení zvířetníku je patrně Ch. Clavius
Luigi Lilio
Luigi Lilio
Christopher Clavius, německý jezuitský matematik a astronom
Christopher Clavius

V 16. století, zvláště po tridentském koncilu (1545 – 1563), byl již velký tlak na opravu kalendáře. Luigi Lilio (Luigi Giglio, latinsky Aloisius Lilius, * 1510 – † 1576) původem z Kalábrie v té době pracoval na novém návrhu epakt, nutných pro výpočet kalendářního data Velikonoční neděle. O jeho životě není mnoho známo, jen že studoval medicínu a astronomii na univerzitě v Neapoli. Později byl docentem medicíny na univerzitě v Perugii v roce 1552. Bohužel předčasně zemřel a tak až jeho bratr Antonio předložil jeho práci (rukopis této práce je však ztracen) v roce 1575 papeži Řehořovi XIII. (* 1502 – † 1585). Papež ještě v témže roce jmenoval mezinárodní komisi pro opravu kalendáře, která měla návrh prozkoumat a jejímiž členy byli:


Během mnoha zasedání, která se konala v Římě, i další odborníci měli možnost zúčastňovat se diskuzí. Patří mezi ně:
Ignazio Danti
Ignazio Danti
Schéma měření rovnodennosti ve Věži větrů ve Vatikáně
Měření ve Věži větrů

Ignazio Danti již před zřízením komise pozoroval doby rovnodennosti. Postavil v boloňském a florentském kostele zařízení na pozorování polohy Slunce a zjistil, že rovnodennost nastala již 11. března, tedy o deset dní dříve, než byl tradiční začátek jara z dob nikajského koncilu. Jako člen komise později zřídil ve Vatikáně pozorovatelnu vysokou 73 metrů zvanou Věž větrů, aby se i sám papež Řehoř XIII. mohl přesvědčit, že jaro začíná o deset dní dříve. Na podlaze věže byl vyznačen místní poledník z mramoru a na něm i bod jarní rovnodennosti. Malým otvorem v jižní stěně o průměru 14 milimetrů ve výši přes 5 metrů se pak promítal obraz Slunce na podlahu, princip je stejný jako u camera obscura. Díky chybě juliánského kalendáře se obraz Slunce dne 21. března promítl 60 centimetrů jižně od bodu jarní rovnodennosti.

Pedro Chacòn
Pedro Chacòn

Komise posoudila i jiné návrhy reformy, tyto však byly odmítnuty a pozornost byla zaměřena na geniální návrh reformy kalendáře od již zemřelého Luigi Lilia, jehož práci prezentoval jeho bratr Antonio. Pedro Chacòn nakonec předložil papeži práci komise s názvem Compendium novae rationis restituendi kalendarium, jež byla určena znalcům matematiky (text je pravděpodobně dosti blízký původnímu ztracenému textu od Luigi Lilia) a která rozřešila dvě podstatné věci: Předně měla být jarní rovnodennost navrácena trvale k 21. březnu, to se mělo provést vypuštěním desetí dní z kalendáře. A aby se už příliš nevzdálila od 21. března byla upravena mírně pravidla pro přestupné roky. Druhým účelem opravy bylo zajistit souhlas skutečných novoluní s cyklicky vypočtenými novoluními Měsíce. To se provedlo úpravou cyklických výpočtů pomocí nových epakt, které se na počest tvůrce nazývají Liliovými epaktami. I když jejich konečná úprava se od prvotního návrhu Lilia v podrobnostech liší. Tuto práci pak dne 5. ledna 1578 papež rozeslal křesťanským panovníkům, arcibiskupům a předním univerzitám v Evropě, aby vyjádřili svůj postoj k reformě. Z došlých odpovědí většina souhlasila s návrhem opravy, někteří však navrhli jiné opravy, ty však nebyly akceptovány.

Citace z papežské buly Inter gravissimas:
Zatímco nám tedy bylo toto dílo svěřeno, dostalo se nám nezaslouženého pokynu Božího. Náš drahý syn Antonio Lilio, profesor vědy a lékařství, nám přinesl knihu, kterou napsal jeho bratr Luigi. Tento v ní ukazoval, že s použitím nového systému epakt, který vytvořil, a nového vzorce pro výpočet Zlatého čísla, který postihuje celý sluneční rok, chyba kalendáře mizí a je možné provést pravidelné výpočty, trvalé pak po všechny příští generace. Tím způsobem byl schopen předvést a vysvětlit, z jakých důvodů sám kalendář již nikdy nebude potřebovat žádné další změny. Onen nový plán úpravy kalendáře, shrnutý a sepsaný v malé knize, jsme zaslali předním křesťanským knížatům a slavným univerzitám proto, aby tato práce, která jest věcí všech, byla také za účasti a rady všech provedena. Pro ty, kteří podle našeho upřímného doufání vyjádřili souhlas s naší snahou, jsme za účelem reformy kalendáře uspořádali ve Svatém městě shromáždění a k němu přizvali muže v tomto oboru nejzkušenější a nejpoučenější, které jsme už dlouho předtím vybrali v hlavních zemích křesťanského světa. Tito věnovali mnoho času a pozornosti, když při noční práci spolu prodiskutovali cykly, jež nasbírali kde to jen bylo možné, staré stejně tak jako nové, a následně pečlivě zvážili všechny úvahy a názory vzdělaných mužů, kteří se tímto předmětem zabývali. Na základě toho vybrali a upřednostnili tento cyklus epakt, k němuž přidali elementy, které se, po důkladném prozkoumání, jevily nezbytné pro realizaci dokonalého kalendáře.
Lunario Novo secondo la nuova riforma
Lunario Novo

Měsíc po vyhlášení reformy dal papež výhradní právo Antoniovi Liliovi a jeho dědicům publikovat tištěné kalendáře po dobu deseti let, jako odměnu za vykonanou práci. Tento kalendář Lunario Novo secondo la nuova riforma tištěný v Vincenzo Met, je první tištěný kalendář v Římě po reformě. Ale Antonio nebyl schopen uspokojit zvýšenou poptávku po nových kalendářích, nastal nedostatek kalendářů. Proto bylo toto výhradní právo po necelém půl roce zrušeno. Významným svědectvím o důležité roli Antonia Lilia je také jeho obraz vytesaný na náhrobku papeže Řehoře XIII. v bazilice sv. Petra, kde klečící Antonio předává papeži knihu s novým kalendářem.

Hrobka Řehoře XIII. Detail hrobky Řehoře XIII.
Impozantní hrobka papeže Řehoře XIII. v bazilice sv. Petra

Později byl Ignatius Nemet Allah I (bývalý patriarcha antiochijský) nucen opustit Sýrii kvůli výhrůžkám islámských fundamentalistů. Uprchl do Říma, pravděpodobně konvertoval ke křesťanství a brzy na to zemřel. Vůbec mnoho členů komise i sám papež zemřeli brzy po reformě, práce na novém kalendáři byla zřejmě velmi vyčerpávající... Po Luigi Liliovi byl pojmenován kráter na Měsíci (průměr 61 km), rovněž tak po Christophu Claviovi (průměr 225 km), oba jsou blízko sebe.

Další informace:

24print 24print Nahoru