Menu ≡
kalendar.beda.cz

Přijetí gregoriánského kalendáře

ROMANI CALENDARII A GREGORIO XIII. P.M. RESTITUTI Explicatio - titul
Explicatio - titul
ROMANI CALENDARII A GREGORIO XIII. P.M. RESTITUTI Explicatio - 1. čtvrtletí věčného kalendáře
Explicatio - věčný kalendář

Text buly Inter gravissimas byl zveřejněn 1. března 1582 u vrat baziliky sv. Petra v Římě, v budově cancellaria v Římě a na Campo dei Fiori. Bula byla také rozeslána panovníkům a církevním hodnostářům všech římskokatolických zemí. Společně s bulou byl distribuován i věčný kalendář a krátké vysvětlení reformy. Na podrobnější a zdůvodnění reformy došlo až později. Antonio Lilio (bratr Luigi Lilia) sice kolem roku 1585 sepsal knihu Liber novae rationis restituendi calendarii Romani, ale ta nikdy nevyšla. Kompletní vysvětlení reformy provedl až v roce 1603 Christoph Clavius svým dílem ROMANI CALENDARII A GREGORIO XIII. P.M. RESTITUTI Explicatio, které se pak stalo základním pramenem o gregoriánském kalendáři. V té době to byl už poslední žijící člen komise pro reformu kalendáře.


Velikonoční sloup v Lauterbachu u Drážďan, připomínající dvojí slavení Velikonoc v jednom roce
Velikonoční sloup

Komise zvolila cestu rychlého uskutečnění reformy, mimo jiné i s ohledem na věk papeže (Řehořovi XIII. se blížila osmdesátka), který chtěl dlouho připravovanou reformu provést. Opravu kalendáře v původním termínu, tedy skokem z 4. října na 15. října 1582, určeném bulou Inter gravissimas, přijali pouze římskokatolické země, jako Itálie, Španělsko, Portugalsko a Polsko. Ostatní tehdejší země později, dá se říci, že rychlost zavádění nového kalendáře přímo závisela na procentu katolíků v zemi. To je pochopitelné, neboť oprava kalendáře byla adresována pouze katolíkům, bylo těžké ji prosazovat v protestanských zemích. Také nebylo výjimkou, že i jednotlivé kraje ve státě, zaváděli nový kalendář v různých termínech. Byla to doba zmatků, kdy například odpověď na žádost byla datována dříve než vlastní žádost! Katolíci měli volné dny a protestanté pracovali, případně naopak. Dokonce nejdůležitější křesťanské svátky Velikonoce, se slavily ve dvou termínech, jak dokládá obrázek Velikonočního sloupu v obci Lauterbach u Drážďan s nápisem 1584 Jar Das ist war zwene Ostern in einem Jar (česky: 1584 rok v němž byly dvoje Velikonoce v jednom roce). Více o zavádění nového kalendáře v německých zemích na stránce Co je opravený a všeobecný kalendář.

Reforma se ne všude setkala s pochopením
Reforma se ne všude setkala s pochopením

Ani české země se nevyhnuly zmatkům, navíc zde v té době byla morová epidemie. Proto tehdejší pražský arcibiskup Martin Medek oznámil přechod na nový kalendář až 22. října 1582 mandátem Publicatio novi calendarii romani correcti pro archiepiscopatu Pragensi. Avšak v zemi, kde byla většina protestantů ho téměř nikdo neposlech. Jen doktor Václav Zelotýn z Krásné Hory vydal pro rok 1583 kalendář, v němž byly uvedena i data dle nového způsobu. I většina měst, kromě Plzně, přechod odmítla. Dokonce i samotný arcibiskup musel používat starý kalendář. Nakonec Rudolf II., pod nátlakem papežského nuncia, rozhodl o zavedení nového kalendáře v Čechách skokem z 6. ledna na 17. leden 1584. Výše zmíněný Václav Zelotýn pro změnu zase vydal kalendáře podle starého způsobu, ty však byly zkonfiskovány. Ve Slezsku byl přechod proveden skokem z 12. ledna na 23. leden 1584. Na Moravě byla situace ještě složitější, tam byla reforma provedena 3. října na 14. říjen 1584. Na Slovensku, které bylo tehdy součástí Uher, změna proběhla až roku 1587, kdy po 21. říjnu následoval 1. listopad.

Zápis o přijetí gregoriánského kalendáře v Čechách v Kalendáři hystorickém z roku 1590
Zápis o přijetí gregoriánského kalendáře v Čechách v Kalendáři hystorickém z roku 1590 od Daniela Adama z Veleslavína
Švédský kalendář na únor z roku 1712
Švédský kalendář na únor z roku 1712

Originální zmatky vznikly v protestantském Švédsku. Švédské království plánovalo přechod dosti pozdě, až v roce 1700. A to ještě ne skokem, ale postupně. Bylo plánováno vynechat jedenáctkrát (rozdíl mezi juliánským a gregoriánským kalendářem byl už v té době 11 dní) přestupný den, změna by tedy trvala 40 let. Proto rok 1700 ve Švédsku nepatřil mezi přestupné roky, pak si to rozmysleli a následující přestupné roky 1704 a 1708 již zase přestupné byly. Díky tomu se švédský kalendář ocitl jeden den před kalendářem juliánským, ale stále deset dní pozadu za gregoriánským kalendářem. Zmatky tím jen vzrostly, neboť švédský kalendář se tak neshodoval s žádným jiným kalendářem. Tento problém byl prozatímně vyřešen roku 1712, kdy přidáním 30. února došlo k návratu k juliánskému kalendáři. Švédský přechod na gregoriánský kalendář byl nakonec uskutečněn až v roce 1753, a to skokem z 17. února na 1. března.

Anglický kalendář na září 1752
Anglický kalendář 1752

Pozoruhodný argument pro přijetí nového kalendáře nastal v Anglii až v roce 1751. Tehdy přečetl lord Chesterfield ve Sněmovně lordů návrh na opravu kalendáře (anglický přepis). Řekl, že nový kalendář již přijali všichni katoličtí a postupně i protestanští panovníci v Evropě, s výjimkou Ruska, Švédska a Anglie. Pro Anglii prý není velká pocta setrvávat v takovéto společnosti. Návrh byl přijat a tak po 2. září následovalo 14. září 1752, rozdíl mezi kalendáři v té době byl už 11 dní. Informace o chybně formulovaném oznámení, kdy si dělníci mysleli, že přijdou o část mzdy a následně bylo při výtržnostech několik lidí zabito, je jen mýtus (více v anglickém článku Give us our eleven days!). Naopak, zákon o přijetí nového kalendáře byl ve skutečnosti pečlivě formulován tak, aby se zabránilo jakémukoliv bezpráví v placení nájemného, úroků a podobně. Nový kalendář přijaly i Irsko, Wales a zámořské kolonie.


Pohlednice z Dánska do Ruska v roce 1906
Pohlednice z Dánska do Ruska v roce 1906

Zajímavý případ nastal při změně kalendáře na Aljašce. Ta byla původně kolonizována Ruskem, do roku 1867 vedla datová čára po suchozemské hranici mezi Ruskou Amerikou a Britskou Severní Amerikou (nynější Kanadou). Po americké koupi Aljašky došlo současně i ke změně datové hranice, takže po pátku 6. října 1867 dle juliánského kalendáře následoval pátek 18. října dle gregoriánského kalendáře.

Obrázek vlevo ukazuje pohlednici poslanou z Dánska do Ruska (Estonska) v roce 1906. V Dánsku, kde již platil nový gregoriánský kalendář, byla pohlednice napsána a hned odeslána dne 24. července. Do Ruska, kde v té době stále platil starý juliánský kalendář, došla dle razítka dne 14. července.


Další informace:

Nahoru