Menu ≡
kalendar.beda.cz

Starý římský kalendář

Fragmenty římského kalendáře
Fragmenty římského kalendáře

Nejstarší římský kalendář měl pouhých deset měsíců a jeho délka byla 304 dnů. Dle pověstí byl jeho tvůrce samotný Romulus, zakladatel Říma v roce 753 př. n. l. Rok začínal na jaře, kdy začíná zemědělský rok a končil na začátku zimy, kdy končily polní práce. Zimní období nebylo pojmenováno a ani počítáno. První měsíc roku Martius (náš březen) byl pojmenován podle boha války a ochránce zemědělských prací Marta. Druhý měsíc, Aprilis (duben), měl název od slova aperire (otevírat), protože v tomto měsíci se otevírají pupeny stromů. Třetí byl Maius (květen), pojmenovaný podle bohyně krásy Maji. Čtvrtý měsíc nesl název bohyně úrody Junony, Iunius (červen). Následující měsíce byly pojmenovánu jen podle řadových číslovek, například Quintilis (pátý, náš červenec).


náš
měsíc
římský
název
počet
dnů
3Martius31
4Aprilis30
5Maius31
6Iunius30
7Quintilis31
8Sextilis30
9September30
10October31
11November30
12December30

Tento nedokonalý kalendář reformoval v 7. století př. n. l. Numa Pompilius (* 753? př. n. l. – † 673? př. n. l.), legendární druhý římský král. Rok byl prodloužen o 51 dnů, na celkem 355 dnů, stávající měsíce o třiceti dnech byly zkráceny o jeden den. Těchto šest dnů bylo přidáno k dvěma novým měsícům. Byl to Ianuarius (náš leden), pojmenovaný podle boha dvou tváří, zvaného Janus. Druhý přidaný měsíc byl Februarius (únor), pojmenovaný podle boha podzemní říše Februa. Oba měsíce byly přidány na konec římského roku.

náš
měsíc
římský
název
počet
dnů
3Martius31
4Aprilis29
5Maius31
6Iunius29
7Quintilis31
8Sextilis29
9September29
10October31
11November29
12December29
1Ianuarius29
2Februarius28

Aby se začátek roku a jednotlivé svátky udržely ve stejné roční době, vkládal se ještě přestupný měsíc. Protože Římané příliš neholdovali astronomii, byl tento přestupný měsíc, zvaný mensis intercalaris nebo intercalarius, vkládán jen dle potřeby a ne na základě výpočtů, na konec roku. Až v polovině 5. století př. n. l. byl vytvořen pevnější systém vkládání přestupného měsíce. Přestupný měsíc se vkládal jednou za dva roky a měl střídavě 23 a 22 dnů. Takže ve čtyřletém období měl první rok 355 dnů, druhý 378 dnů (355+23), třetí zase 355 dnů a nakonec čtvrtý rok měl 377 dnů (355+22). Toto čtyřleté období tedy mělo celkem 1465 dnů, průměrná délka roku pak byla 366.25 dne. Tento kalendářní rok byl tedy o jeden den delší než tropický rok. Vydáním Aciliova zákona (Lex Acilia) roku 191 př. n. l. přestal platit cyklus střídání obyčejných a přestupných roků. Úprava pak závisela na rozhodnutí pontifiků či senátu, kteří si počínali zcela libovolně a v kalendáři narůstal zmatek Tímto zákonem se změnil i začátek římského úředního roku, tedy den, kdy nastupovali do úřadu římští konzulové. Od roku 190 př. n. l. byl prvním dnem úředního roku 1. leden. Úřední rok pak získával větší význam v počítání času a zatlačoval začátek občanského roku počítaný od 1. března.

Další informace:

Nahoru