Menu ≡
24print kalendar.beda.cz

Různé letopočty

Letopočet (éra) je nepřetržitá řada let počítaná od určité významné události, ať už legendární nebo historické. Počáteční den letopočtu se nazývá epochou.

Různé letopočty, název letopočtu je u roku jeho prvního použití
Letopočty v toku tisíciletí, název letopočtu je u roku jeho prvního použití

Olympiády: olympijské hry se v starověkém Řecku konaly každé čtyři roky, původně při prvním úplňku následujícím po letním slunovratu. Epochou počítaní let dle olympiád byl letní slunovrat (1. červenec) roku 776 př. n. l., poprvé použit v 4. století př. n. l. Přestal být používán zrušením olympijských her roku 394 n. l., ale jeho poslední použití je doloženo ještě ve 12. století v Německu

Léta od založení Říma: (anni Urbis conditae, zkratka a. U. c.) epochou tohoto letopočtu je dle tradice den založení Říma, 21. duben 753 př. n. l. Tento letopočet sestavil v roce 43 př. n. l. Terentius Varro (* 116 př. n. l. – † 27 př. n. l.) na základě seznamu úředníků. Nejčastěji se pak vyskytuje v raném středověku, ale i v pozdějších dobách u autorů chlubících se klasickým vzděláním.

Diokleciánův letopočet: původně vznikl v Egyptě ze zvyku počítat léta podle vlády egyptských panovníků. Tento zvyk se pak přenesl na římské císaře, kteří vládli v Egyptě od roku 30 př. n. l. Epochou tohoto letopočtu je 1. thóvt (měsíc egyptského kalendáře) prvního roku jeho vlády, tedy 29. srpen roku 284 n. l. Letopočet byl užíván až do vpádu Arabů do Egypta roku 640 n. l.

Židovský letopočet: za původce považován rabbi Hillel II., tvůrce nového židovského kalendáře. Letopočet se počítá od domnělého stvoření světa a je vytvořen podle údajů z bible, z talmudu a na základě tradice. Kalendář byl zaveden roku 358-9 n. l. Epochou židovského letopočtu od stvoření světa je 7. říjen 3761 př. n. l.

Dionysius Exiguus
Dionysius Exiguus

Křesťanský letopočet: dnes nejpoužívanější letopočet vznikl roku 525 n. l., kdy římský opat skythského původu Dionysius Exiguus (česky Diviš Skromný, * 470? n. l. – † 544? n. l.) sestavoval velikonoční tabulky podle alexandrijského systému (viz Nikajský koncil v roce 325). Pokládal za nevhodné, aby se v nich léta počítala podle let panování císaře Diokleciána, proslulého pronásledovatele křesťanů. Proto uvedl ve svých tabulkách "léta našeho Pána Ježíše Krista" - anni Domini nostri Jesu Christi. Po roce 247 Diokleciánova letopočtu následoval rok 532 křesťanského letopočtu. Dionysius sám nikde nevysvětlil, jak k danému roku přišel.


Dionýsiovy velikonoční tabulky (přepis z roku 1836)
Dionýsiovy velikonoční tabulky
(přepis z roku 1836),
po roce 247 (CCXLVII)
následuje rok 532 (DXXXII)

Lze se jen domnívat, že když v roce 525 n. l. (ve skutečnosti to bylo roku 241 Diokleciánova letopočtu, ale v dalším textu budu používat náš letopočet, lépe tak vynikne hypotetická Dionysiova úvaha) vytvářel tabulky Velikonoc, všiml si, že roku 563 n. l. nastanou Velikonoce 25. března. Dle tradice byl Kristus vzkříšen 25. března do té doby neznámého roku, jen v té době bylo známo, že Kristus zemřel asi před 500 lety. Protože se v juliánském kalendáři data Velikonoc opakují po 532 letech, lehce vypočetl, že datum Kristova vzkříšení je 25. březen 31 n. l.. Dionysius se na základě údaje z Bible (viz Lukáš 3,23) domníval, že Kristus žil 30 let. Usoudil tedy, že o Vánocích roku 31 by měl 31 narozeniny. Z toho plyne, že Kristus měl v roce 1 n. l. první narozeniny, narodil se tedy rok předtím, v roce 1 př. n. l. (astronomicky rok 0, viz stránka Existoval rok nula?).

Dionysius ani neuvedl epochu křesťanského letopočtu, nejpravděpodobnější se jeví 25. březen - den "vtělení Krista" (myšleno početí, dle tehdejší tradice shodné s datem vzkříšení). Ovšem není vyloučen ani 1. leden, začátek roku za Dionysia. Možný je i 25. prosinec, den narození Krista. Mě osobně se jeví tento den nejpravděpodobnější, z toho by totiž vyplývalo, že se Kristus narodil první den roku 1. Dle mého názoru to Dionysius zřejmě takto zamýšlel.


Byzantský letopočet: používán od 7. století n. l., zkonstruován jen na základě chronologických úvah ve snaze uvést do souladu letopočet s počítáním indikcí a se systémem juliánských přestupných let. Zároveň měl ulehčit cyklické výpočty Velikonoc. Epochou je domněle stvoření světa 1. září 5509 př. n. l. Rok 1 byzantského letopočtu pak běžel od 1. září 5509 př. n. l. do 31. srpna 5508 př. n. l. Při případném převodu kalendářních dat tohoto letopočtu na náš letopočet je nutné od čísla roku odečíst 5508 pro data mezi lednem a srpnem, pro data mezi zářím a prosincem nutno odečíst 5509. Velmi rozšířen na ortodoxním východě, zvolna se přestával používat po pádu byzantské říše, ale na Balkáně a v Rusku používán až do 18. století.

Další informace:

24print 24print Nahoru