Menu ≡
kalendar.beda.cz

Přestupný nebo nepřestupný rok 4840?

Pokud se zajímáte o astronomii, pravděpodobně jste se dočetli v populárně naučné literatuře v kapitole o kalendáři, že existuje zvláštní pravidlo pro určení přestupného roku, které tvrdí, že rok 4840 nebude přestupný, ačkoliv by podle pravidel pro přestupné roky měl být. Ale zahraniční prameny se o tomto pravidle nezmiňují, toto tvrzení se vyskytuje pouze pouze v některých českých a slovenských pramenech.

V Čechách se toto tvrzení pravděpodobně poprvé objevilo v knize ASTRONOMIE - Přehled dnešních vědomostí pro širší vrstvy (Vl. Guth, F. Link, J. M. Mohr, B. Šternberk), Praha 1942, odkud autoři čerpali nikdo neví. Lze se jen domýšlet, jak tato myšlenka vznikla. Dle mého jedno z nejpravděpodobnějších vysvětlení je toto: Ve dvacátých a třicátých letech minulého století se neustále hovořilo o reformě kalendáře, dokonce již byly i určeny termíny přechodu na nový, světový kalendář. Různí badatelé zdůrazňovali chyby gregoriánského kalendáře a předkládali svá vylepšení. Nejčastěji se ukazovalo, za jak dlouho vznikne chyba jednoho dne v gregoriánském kalendáři a protože každý používal trochu jinou délku tropického roku, docházeli i k různým výsledkům. Příkladem budiž článek inženýra Jindřicha Skokana o opravě kalendáře v České ročence (každoroční populární encyklopedie praktického vědění pro každého) pro rok 1924:

část článku Oprava kalendáře
Česká ročenka 1924, část článku Oprava kalendáře

Později někdo zřejmě použil ke stejnému výpočtu délku tropického roku 365.242193 dne, což dává chybu jednoho dne za 3257 let. Tento počet let pak prostě přičetl k roku zavedení gregoriánského kalendáře a dostal: 1582+3257=4839, nejbližší přestupný rok je 4840. Domníval se, že kdyby se přestupný den v tomto roce vynechal, chyba by zmizela (ale zase jen na další tři tisíce let). Potom došlo ke zkomolení a toto bylo následně považováno za další pravidlo pro přestupné roky. A tak se nakonec objevilo i ve výše zmíněné autoritativní knize. V průběhu let toto tvrzení převzala řada československých popularizátorů astronomie, proto taková rozšířenost v naučné literatuře pouze v Česku a na Slovensku. Na internetu naštěstí toto tvrzení postupně mizí, snad i díky této stránce. Pokud se obrátíme na autoritativní zahraniční zdroje, zjistíme, že žádný z těchto zdrojů výše zmíněné pravidlo neuvádí.

Zde je přehled těch nejautoritativnějších z internetu: Digitální knihovna Harvardské univerzity The SAO/NASA Astrophysics Data System:

Nikdo se nezmiňuje o dalším pravidle, natož o roce 4840. Jediné, co se dá o konci 5 tisíciletí s jistotou říci je, že chyba gregoriánského kalendáře bude již větší jak jeden den a rozhodně by pomohlo vynechat jeden přestupný den. Sami vědci z tehdejší komise pro reformu kalendáře, si uvědomovali, že neznají přesnou délku tropického roku a že nakonec k chybě může dojít, nepovažovali ji však za podstatnou. Sám Johannes Kepler později prohlásil, že „kalendář je pro nejbližší století postačující, o vzdálenější se nebudeme starat“.

Naprosto jednoznačnou odpověď dává kniha od Ch. Claviuse ROMANI CALENDARII A GREGORIO XIII. P.M. RESTITUTI Explicatio (Rome 1603). Mimo jiné obsahuje tabulku pro slavení Velikonoc až do roku 5000. Na stránce 554 je i rok 4840 a pro něj existují dvě nedělní písmena (viz stránka Nedělní písmeno), což je neklamná známka toho, že jde o přestupný rok!

Explicatio, strana 554
Přestupný rok 4840

Jediné pravidlo pro přestupné roky, zavedené papežem Řehořem XIII., tedy zní:
Pokud je letopočet dělitelný 4, je rok přestupný, kromě letopočtů dělitelných 100, ty jsou přestupné pouze tehdy, jsou-li zároveň dělitelné 400.

Závěrem si autor dovoluje poděkovat všem osloveným a zúčastněným, zvláště pak RNDr Jiřímu Grygarovi (Fyzikální ústav AV ČR), Mgr Pavlu Najserovi (Štefánikova hvězdárna, zvláštní dík navíc patří za věnování knihy, jež doposud v mé knihovně chyběla) a RNDr Zdislavu Šímovi, CSc (Astronomický ústav AV ČR) za trpělivost a pomoc.

Další informace:

Nahoru