Kdy se slaví církevní svátky spojené s Velikonocemi
| Velikonoce 2024 | |
| Popeleční středa | 14. únor |
| Květná neděle | 24. březen |
| Zelený čtvrtek | 28. březen |
| Velký pátek | 29. březen |
| Bílá sobota | 30. březen |
| Velikonoční neděle | 31. březen |
| Velikonoční pondělí | 1. duben |
| Nanebevstoupení Páně | 9. květen |
| Seslání Ducha svatého | 19. květen |
| Nejsvětější Trojice | 26. květen |
| Boží tělo | 30. květen |
Popeleční středa je v liturgickém kalendáři katolické církve začátkem čtyřicetidenního postu, do kterého se však nezapočítávají neděle. Je tedy vždy 46 dní před Velikonoční nedělí. Podrobněji Popeleční středa - základní informace.
Květná neděle je připomínka Ježíšova vjezdu do Jeruzaléma, kde mu byly na cestu kladeny zelené větve a pláště jako symbol úcty.
Nejdůležitější událostí Zeleného čtvrtka je památka poslední večeře Ježíše. Český název je zřejmě chybný přepis z němčiny, kdy se původní greinen (plakat) zaměnilo za grün (zelený).
Velikonoční třídení (latinsky triduum) začíná od večerní mše na Zelený čtvrtek a končí nešporami na Velikonoční neděli.
Velký pátek je den umučení Ježíše.
Bílá sobota je dnem jeho pohřbení, v noci na neděli pak vstal Ježíš z mrtvých.
Velikonoční neděle je dnem vzkříšení.
Svátek Nanebevstoupení Páně se slaví čtyřicet dní po vzkříšení Ježíše a je tedy vždy ve čtvrtek.
Deset dnů potom, v neděli, se slaví Seslání ducha svatého (Letnice).
Týden po Seslání ducha svatého se slaví Nejsvětější Trojice a za další čtyři dny Boží tělo.
Velikonoce a od nich odvozené svátky se nazývají pohyblivé svátky, každý rok se totiž mění jejich kalendářní data. Na rozdíl od pevných svátků jejíž kalendářní data se nemění, například svátek Tří králů je vždy 6. ledna.
Pohyblivé svátky a základy roku v kalendáři Posel z Prahy 1872
