Menu ≡
kalendar.beda.cz

Církevní svátky ve starých kalendářích

Do roku 1953 bylo v kalendářích ještě několik katolických svátků, většina byla v následujícím roce odstraněna. Do dnešních dnů zůstaly v kalendáři (vyjma Velikonoc a Vánoc) pouze "Tři králové", "Hromnice" a "Dušiček" (pod novým názvem "Památka zesnulých"). Některé svátky pak byly zrušeny i katolickou církví po roce 1969, po liturgické reformě Pavla VI. na Druhém vatikánském koncilu.

Tři králové (6. leden)

Podle legendy byli tři mudrci z bible hvězdopravci zřejmě z Persie, kteří navštívili a obdarovali právě narozeného Krista. Původně nebyl znám ani jejich počet, udávalo se od dvou do dvanácti mudrců. Až od 12. století se jejich počet ustálil na třech. Titul králů dostali ve středověku podle drahocenných (královských) darů, které přinesli narozenému. Na biskupy je vysvětil apoštol sv. Tomáš a po mnoha letech zemřeli několik dní po sobě a byli pohřbeni ve společném hrobě. Oficiálně nebyl nikdy svatořečen ani jeden z nich. Více informací zde.

Zasnoubení Panny Marie (23. leden)

Svátek slaven od začátku 15. století, zprvu jako Zasnoubení svatého Josefa, řádem minoritů v Chartres ve Francii. V roce 1725 došlo k přejmenování na Zasnoubení Panny Marie a svátek byl zaveden pro celou církev. Původně se slavil 26. listopadu, od roku 1910 pak 23. ledna. Od roku 1969 dovolen pouze v kostelích tohoto zasvěcení. Více informací zde.

Hromnice (2. únor)

Základ je židovský, každá Židovka přinesla 40. dne po porodu do chrámu svého prvorozeného syna a podala oběť za očištění. Proto se původně tento svátek jmenoval "Očišťování Panny Marie", nakonec v minulém století dostal název "Uvedení Páně do chrámu". V tento den se shromáždili věřící před vchodem do kostela, kněz posvětil svíce a s nimi pak věřící slavnostně vstupovali do chrámu. Věřící se odnášeli svíce domů a zapalovali je při modlitbách, zvláště při bouřích a hromobití. Nakonec tento církevní svátek dostal lidový název "Hromnice." Více informací zde.

Petra stolec (22. únor)

Svátek Nastolení svatého Petra v Antiochii se slaví 22. února a je to svátek vzniku papežského úřadu. Původně se ten den připomínala smrt svatého Petra, neboť datum jeho smrti je neznámé. Později byl pro 22. únor určen tento svátek, jenž byl v roce 1969 přejmenován na Stolec svatého Petra. O tomto svátku se lze dočíst i na stránce Proč má Petr svátek dvakrát za rok. Více informací zde.

40 mučedníků (10. březen)

V roce 320 Sebaste, v arménské Sebastě (dnes Sivas v Turecku) bylo umučeno 40 římských vojáků Hromové legie, za císaře Licinia. Po krutém mučení byli nakonec postaveni svlečeni na zamrzlé jezero, kde umírali podchlazením. Pokud by se však své víry vzdali, byla by jim umožněna koupel v horké lázni. Jeden mučený voják nevydržel muka a pokusil se vykoupat v připravené lázni. Vlivem rozdílu teplot však ihned zemřel. Jeden ze strážných viděl v oblacích anděly s korunami v rukou, ihned vyznal víru v Krista, svlékl se a nahradil onoho vojáka. Nakonec byli všichni ubiti a jejich těla byla spálena. Přesto se zachovalo dosti ostatků, jež se ihned staly předmětem velké úcty. Více informací zde.

Zvěstování Panny Marie (25. březen)

Zvěstování Panny Marie připomíná dne, kdy se Panně Marii zjevil archanděl Gabriel a oznámil jí, že počne a porodí syna, kterému dá jméno Ježíš. Přesně za devě měsíců je pak Boží hod vánoční, slavnost Narození Páně. Slavnost má původ na Východě, kde se v tento den slavila už v polovině 6. století. V současné době se svátek nazývá Slavnost Zvěstování Páně. Více informací zde.

Panny Marie Karmelské (16. červenec)

Název svátku pochází ze jména hory Karmel (latinsky carmen = zpěv, píseň, Boží zahrada). Na této hoře od nejstarších křesťanských dob vedli poustevníci kající život a uctívali Pannu Marii. Nakonec tam na začátku 13. století založili řeholní řád. Papež Sixtus V. ustanovil v roce 1587 svátek Panny Marie z hory Karmel, který papež Benedikt XIII. v roce 1726 rozšířil na celou církev. Více informací zde.

Panny Marie Sněžné (5. srpen)

Oslava zázračného vyznačení místa na pahorku, na němž pak byla postavena první velká bazilika. V noci ze 4. na 5. srpna roku 358 zde napadl sníh. Dvěma mužům, patriciovi Janovi a papeži Liberiusovi, se té noci zjevila Panna Marie. Oba se pak ráno sešli na pahorku a papež hned do sněhu vyznačil půdorys budoucího chrámu. Dnes zde stojí bazilika Santa Maria Maggiore a svátek se dnes nazývá "Posvěcení římské basiliky Panny Marie". Více informací zde.

Proměnění Páně (6. srpen)

Dle Bible vyvedl Ježíš tři apoštoly (Petra, Jakuba a Jana) na horu Tábor (v nynější Izraeli). Na vrcholu se Ježíš proměnil a rozmlouval se starozákonními proroky. Současně mohutný hlas z nebe prohlašoval Ježíše za svého syna. Později zde chtěl sv. Petr postavit stany (odtud je pak pozdější pojem prázdninový tábor). Slavení dnešního svátku v celé církvi zavedl roku 1457 papež Kalist III. jako projev vděčnosti za vítězství nad Turky u Bělehradu. Více informací zde.

Nanebevzetí Panny Marie (15. srpen)

Svátek je připomínán v Římě a Byzanci už od 5. století, pod názvem "Zesnutí" nebo "Usnutí Bohorodičky", "Spočinutí Panny Marie". Nanebevzetí jako závazné dogma (článek víry) bylo vyhlášeno papežem Piem XII. roku 1950. Říká se v něm, že Panna Maria obdržela hned po odchodu z tohoto světa celou slávu, protože byla vzata do nebe s tělem i duší a nemusí čekat jako ostatní zemřelí na oslavení až na konci věků. Více informací zde.

Narození Panny Marie (8. září)

Jeden z nejstarších mariánských svátků. Dle legendy se starším bezdětným manželům Anně a Jáchymovi, ve vysokém věku narodila dcera, která byla předpovězena zjevením anděla. Dne 8. září byla vysvěcena basilika na místě, kde se Panna Maria narodila. Svátek Narození Panny Marie byl slaven v církvi od 5. století. Od 7. století je svátek slaven v Římě a od 11. století v celé církvi. Později byla bazilika zasvěcena svaté Anně, matce Panny Marie. Více informací zde.

Jméno Panny Marie (12. září)

Svátek Jména Panny Marie se začal používat ve Španělsku začátkem 16. století, dle židovské tradice totiž dívky dostávaly čtvrtý den po narození (viz předchozí svátek "Narození Panny Marie") jméno. Pro celou církev pak vznikl jako památka na poražení turecké armády u Vídně v roce 1683, které souviselo se vzýváním jména Panny Marie a s její pomocí. V církevním kalendáři svátek do roku 1969, po roce 2001 zase obnoven. Více informací zde.

Povýšení Svatého Kříže (14. září)

Svátek se začal slavit v 5. století, kdy se 14. září vystavovaly v Jeruzalémě zbytky dřeva z Kristova kříže. Tento den se také připomíná nalezení svatého kříže, o které se zasloužila císařovna Helena při své pouti do Svaté země kolem roku 325. Dále se připomíná získání svatého kříže z Persie v roce 628, kam se dostal jako válečná kořist roku 614. Odtud pochází i nesprávný název svátku "Nalezení svatého Kříže". Více informací zde.

Sedmibolestné Panny Marie (15. září)

Od roku 1423 byl místní svátek připomínán v Kolíně nad Rýnem, jako odčinění svatokrádeží způsobených českými husity. Od roku 1913 bylo pro slavení závazné památky stanoveno datum 15. září. V roce 1966 Sedmibolestná Panna Marie oficiálně vyhlášena patronkou Slovenska papežem Pavlem VI., dnes na Slovensku státní svátek ("Sedembolestná Panna Mária"). Více informací zde.

Andělé strážní (2. říjen)

Svátek se začal používat v 15. století ve Španělsku, později byl potvrzen papežem Lvem X. roku 1518. V roce 1608 ustanoven papežem Pavlem V. pro habsburské země, tehdy se ještě slavil první neděli v září. Nakonec papež Klement X. určil datum 2. října a rozšířil svátek pro celou církev v roce 1670. Více informací zde.

Slavnost růžence (7. říjen)

Původně svátek "Panny Marie Vítězné", který byl zaveden roku 1572 papežem Piusem V. ve výroční den vítězství křesťanů v boji s Turky. 7. října 1571 došlo k námořní bitvě u Lepanta, bitva měla pro křesťanskou stranu obrovský symbolický význam a z dlouhodobého hlediska vážně podlomila osmanskou námořní moc. Rok nato přejmenován na svátek "Panny Marie Královny svatého růžence" a přeložen na první říjnovou neděli. Od roku 1913 zase svátek slaven ve výroční den bitvy u Lepanta. Více informací zde.

Mateřství Panny Marie (11. říjen)

Svátek zavedl papež Pius XI. v roce 1931 na 1500 výročí Efezského koncilu, na kterém byl definován titul Bohorodička (Boží Matka), aby všechny matky měly pomocnici a patronku v plnění mateřských úkolů. Svátek po roce 1969 přeložen na 1. ledna pod názvem "Matka Boží, Panna Maria". Více informací zde.

Všech svatých (1. listopad)

Původně svátek "Všech svatých mučedníků", slaven od 5. století na východě. V Římě se slavnost všech mučedníků začala slavit 13. května 609 jako výroční den posvěcení římského Pantheonu, který byl původně chrámem všech olympských bohů. Chrám byl zasvěcen Panně Marii a všem mučedníkům. V roce 1475 byl svátek přeložen na 1. listopad. Více informací zde.

Památka zesnulých, Dušiček (2. listopad)

Po ustanovení svátku "Všech svatých" se v západní církvi následujícího dne začala slavit i výroční vzpomínka na zemřelé. Slavení této vzpomínky zavedl v roce 998 benediktinský opat Odilo. K rozšíření na celou církev došlo až v roce 1915. V zemích s křesťanskou tradicí je zvykem během tohoto dne či období navštívit rodinný hrob a rozsvítit na něm svíčku či položit živé květiny, což má symbolizovat víru ve věčný život. Více informací zde.

Oběť Panny Marie (21. listopad)

Svátek je připomínán od 4. století v Řecku pod názvem "Vstup Matky Boží do chrámu". Dle legendy měla být tříletá dívenka Marie dána svými rodiči do internátní školy pro výchovu dívek, kde byla zasvěcena Bohu. Zde byl v roce 543 postaven mariánský kostel, který byl vysvěcen 21. listopadu. Roku 1472 papež Sixtus IV. svátek ustanovil pro celou církev, později byl zrušen, ale papež Sixtus V. svátek v roce 1585 zase obnovil. Více informací zde.

Početí Panny Marie (8. prosinec)

Svátek má zdůraznit, že Panna Maria byla uchráněna dědičného hříchu, aby se mohla stát matkou Krista, křesťané na tuto skutečnost věřili od prvokřesťanských dob, tento svátek se slavil už v 6. století pod názvem "Početí svaté Anny". Neposkvrněné početí bylo vyhlášeno jako církevní dogma 8. prosince 1854 papežem Piusem IX. Dogma tvrdí, že Marie jako jediný člověk byla počata (svými rodiči) bez dědičné nedokonalosti všeho lidstva - prvotního hříchu. Více informací zde.

Mláďátka (28. prosinec)

Svátek připomíná malé betlémské chlapce do dvou let věku, kteří byli zavražděni na příkaz izraelského krále Heroda, který se tak chtěl zbavit malého Ježíše, aby nemohl být králem místo něho. Západní církev začala tento svátek slavit někdy ve 4. nebo 5. století, datum zde neoznačuje den úmrtí dětí, ale souvislost jejich zabití s vánočním cyklem. Více informací zde.

Další informace:

Nahoru