Menu ≡
24print kalendar.beda.cz

Staročeský kalendář na rok 2018

Vládcem roku jest Venuše (Krasopaní)

Vládce roku

Podle antické pověsti se Venuše (řecky Afrodita) zrodila z mořské pěny. Byla bohyní krásy, lásky a plodnosti. Planeta je druhá od Slunce a ze všech planet se Zemi nejvíce přibližuje. Kolem Slunce obíhá po téměř kruhové dráze ve vzdálenosti 108 milionů kilometrů. Jeden oběh zabere 225 pozemských dnů. Kolem své rotační osy se Venuše otáčí zpětně, tj. od východu k západu. Navíc mimořádně pomalu, nejpomaleji ze všech planet, jeden venušin den trvá 243 pozemských dnů. Den na Venuši tedy trvá déle než venušin rok. Při vhodných podmínkách lze pozorovat přechod Venuše přes sluneční disk. Přechody se vyskutují ve dvojicích s přestávkou 8 let. Dvojice se opakují po 121.5 a 105.5 letech. Na obloze je při příznivých podmínkách třetí nejjasnější objekt, po Slunci a Měsíci. Při západu se nazývá večernicí a při východu jitřenka. V dalekohledu lze pozorovat její fáze. Nikoliv však její povrch, neboť je zahalena silnou, neprodyšnou vrstvou mraků. Venuše nemá žádný vlastní měsíc.

Venuše je velikostí podobná Zemi, její průměr je 12 tisíc kilometrů a hmotnost 82% hmotnosti Země. Planeta Venuše je obklopena neprostupnou vrstvou husté oblačnosti. Atmosféra, v níž vanou silné větry, je složena převážně z oxidu uhličitého. Slunce na jedné straně povrch silně zahřívá a na druhé straně hustá atmosfára zabraňuje teplo vyzařovat zpět do kosmu. Dochází k silnému skleníkovému efektu. Pod neprodyšným příkrovem oblaků panují obrovské teploty, až 470°C. Přesto zde někdy i zaprší, déšť na Venuší je však tvořený kyselinou sírovou. Vzhledem k obrovskému horku se dešťǒvé kapky vypaří dříve než dopadnou na povrch. Povrch Venuše pokrývají žhavé pouště a široké planiny, méně už pohoří a údolí. Nejrozsáhlejší pohoří má název "Afrodite Terra". Leží v oblasti rovníku a svou rozlohou se rovná přibližně Jížní Americe. Na povrchu jsou patrné i mělké meteorické krátery. Informace o povrchu byly zjištěny za pomocí automatických sond, buď přímo z povrchu nebo z oběžné dráhy.


Letopočet

Rok 2018 jest rokem:
7526—7527byzantské éry,
6731od stvoření světa podle Scaligera,
5778—5779od stvoření světa podle počtu židovského,
2794od první Olympiády,
2771od založení Říma,
2063od juliánské opravy kalendáře,
436od gregoriánské opravy kalendáře,
12od založení webu https://kalendar.beda.cz

Církevní počet

Zlaté číslo5
EpaktaXIII
Sluneční kruh11
Římský počet (indikce)11
Nedělní písmenoG

Pohyblivé svátky

Neděle devítník28. ledna
Masopustní neděle11. února
Popeleční středa14. února
Květná neděle25. března
Boží hod velikonoční1. dubna
Nanebevstoupení Páně10. května
Boží hod svatodušní20. května
Nejsvětější Trojice27. května
Boží tělo31. května
První neděle adventní2. prosince

Masopust trvá od 7. ledna do 13. února, tudíž 38 dní.

Čtvero suchých dnů

I.21., 23., 24. února
II.23., 25., 26. května
III.19., 21., 22. září
IV.19., 21., 22. prosince

Úvodní stránka k staročeskému kalendáři 2018

Úvodní stránka k měsíčnímu staročeskému kalendáři, doslova nabitá informacemi. Tiskněte na výšku. Jak nastavit internetový prohlížeč pro pěkný tisk se dozvíte na stránce Tipy a triky.

Poznámky k údajům v kalendáři:

  • Vládce roku je nesmyslný pojem, už v roce 1931 v kalendáři církve československé "Český zápas" byl vysvětlující text: "v nových kalendářích se zpravidla již upouští od označování vládnoucí planety, protože jest pouhým zbytkem starohvězdářských názorů". Výpočet byl jednoduchý, rok se dělil sedmi a dle zbytku se určil vládce roku (0:Mars, 1:Slunce,... 6:Jupiter). Přesto tato část zůstala zachována, ovšem s aktuálním textem.
  • Letopočet viz stránky Různé letopočty a Různá počítání kalendářní. Scaliger vypočetl takzvanou juliánskou periodu, která začínala 1. ledna roku 4713 př. n. l.
  • Církevní počet je zastaralý název pro Základy roku.
  • Pohyblivé svátky jsou svátky související s Velikonocemi.
  • Neděle Devítník je devátá neděle před Velikonocemi, latinsky Septuagesima. Vzhledem k pohyblivému datu Velikonoc může připadnou nejdříve na 18. leden a nejpozději na 22. únor.
  • Sedmá neděle před Velikonocemi a současně poslední neděle před Popeleční středou nese český název Masopustní neděle, latinsky Quinquagesima.
  • Masopust bylo v minulosti období od Tří králů do Popeleční středy. Maškarní zábava, která probíhala nejčastěji v úterý před Popeleční středou, byla vyvrcholením masopustu. Název karneval je synonymem masopustu (latinsky carne vale, česky doslova opustit maso).
  • Některé další pojmy jsou vysvětleny na stránce Kdy se slaví církevní svátky spojené s Velikonocemi.
  • Boží hod velikonoční je Velikonoční neděle.
  • Boží hod svatodušní neboli Seslání Ducha svatého.
  • Svátek Božího těla se slavil po uplynutí jedenácti dnů od Božího hodu svatodušního.
  • První neděle adventní je čtvrtá neděle před Božím hodem vánočním, tedy 25. prosincem.
  • Čtvero suchých dnů viz Suché dny.
  • Stoletý kalendář (předpověď počasí) chybí, neboť již v kalendáři "Venkovan 1940" byl text: Za časů, kdy jenom kalendáře předpovídaly podle stoletého kalendáře počasí, říkalo se jim: Kalendář, starý lhář!

Další informace:

24print 24print Nahoru