Menu ≡
kalendar.beda.cz

Ottův slovník naučný, heslo Reguláry

Upravený přepis hesla Reguláry z Ottova slovníku naučného, sv. XXI

Reguláry (u středověkých chronologů regulares paschae) jsou čísla od 1 do 7, která nám udávají rozdíl dnů mezi dnem týdenním 24. březnem a takzvaným rokem velikonočním (termınus paschalis) čili dnem 1. jarního úplňku. Ze součtu regulár a konkurrent určitého roku seznáváme, na jaký den týdenní připadne úplněk velikonoční. Protože při číslech těchto běží o určení dne týdne, nebéře se plný rozdíl dnů mezi 24. březnem a dnem jarního úplňku, nýbrž jen zbytek jejich, který zůstane po vynechání plných týdnů. Známe-li takzvaný rok velikonoční některého roku, najdou se reguláry toho roku, když od počtu dnů, které leží mezi 24. březnem a mezi rokem velikonočním, odečteme tolikrát 7, kolikrát je to možno. Připadne-li rok velikonoční před 24. březnem, počet dnů, které uplynou do 24. března, odečte se od sedmi. Při obojím výpočtu den 24. březen nesmi se počítati spolu, protože při součtu konkurrent označujících dny týdenní s regulárami, které také označuji dny v témdni, byl by 24. březen počítán dvakrát. Jinak pravidlo k vypočtení regulár lze vyjádřiti takto: Protože od 11. březen, jenž jest místem klíčů roku velikonočního, až do 24. března včetně uplyne zrovna 14 dní čili dva týdny, jsou reguláry jistého roku rovny zbytku, který obdržíme, dělíme-li klíče roků (claves terminorum) sedmi. Není-li zbytku, regulares paschae rovnají se 7. Reguláry souvisí arci stejně jako roky velikonoční se zlatými počty. Podle tabulky roků velikonočních (viz Chronologie) a klíčů roků snadno si můžeme sestaviti tuto tabulku pro regulares paschae:

Zlatý početRok
velikonoční
Klíče rokůReguláry
15. dubna265
225. března151
313. dubna346
42. dubna232
522. března125
610. dubna313
730. března206
818. dubna394
97. dubna287
1027. března173
1115. dubna361
124. dubna254
1324. března147
1412. dubna335
151. dubna221
1621. března114
179. dubna302
1829. března195
1917. dubna383

Kromě těchto regulár velikonocí rozeznávají se v chronologii ještě dvoje reguláry jiné, totiž: a) regulares solares mensium, čili čísla, která, jsou-li připočtena ke konkurrentám, udávají týdenní den prvního dne v měsíci; b) regulares lunares, to jsou čísla, která, jsou-li připočtena k epaktám jistého roku, udávají nám stáři luny prvního dne v měsíci. Obojí posléze jmenovaná čísla jsou pro všecka léta stejná.

Nahoru