Menu ≡
24print kalendar.beda.cz

Ottův slovník naučný, heslo Nedělní písmeno

Upravený přepis hesla Nedělní písmeno z Ottova slovníku naučného, sv. XVIII

Nedělní písmeno (litera dominicalis) je písmeno abecedy latinské, které připadá na neděli, označí-li se 1. leden písmenem A, 2. B atd., 7. písmenem G, 8. opět A, 9. písmenem B atd. Nedělní písmeno náleží ke známkám chronologickým roku, jež se v kalendáři udávají. Zvyk, označovati dny písmeny, je starý, nejpozději zajisté užil toho označení Sacrobosco v polovici XIII. století, kdy sepsal dílo Computus ecclesiasticus.

Poněvadž obecný rok má 365 dní = 52 × 7 + 1 den, nepočíná příští rok týmže dnem všedním jako předešlý, nýbrž následujícím, například rok 1901 počal úterkem, rok 1902 počne středou. Následkem toho couvne nedělní písmeno v obyčejném roce o jedno místo proti následujícímu roku, v udaném příkladě z F na E. Přestupný rok má však o 2 dni více než 52 neděl, nepočne tedy rok příští všedním dnem následujícím, nýbrž dnem druhým. Následkem toho couvne nedělní písmeno roku následujícího o dvě místa. Poněvadž se však v roce přestupném vkládá den (24. únor) a tento i následující den mají jedno a totéž nedělní písmeno, má rok přestupný nedělní písmena dvě, jedno pro čas od 1. ledna do 24. února a písmeno v abecedě předcházející pro zbytek roku.

Na příklad rok 1896 byl
1.ledenstředaA,
2.ledenčtvrtekB,
3.ledenpátekC,
4.ledensobotaD,
5.ledenneděleE atd;
23.únorneděleE,
24.únorpondělíF,
25.únorúterýF,
26.únorstředaG,
27.únorčtvrtekA,
28.únorpátekB,
29.únorsobotaC,
1.březenneděleD atd.
Rok 1896 měl tedy nedělní písmena ED.

Z toho jde, že se nedělní písmena po 4 × 7 = 28 letech opakují; doba ta sluje cyklem slunečním. V tomto cyklu byl rok 1896 prvním, jak plyne z pravidla udaného při článku Cyklus, totiž (1896 + 9) : 28 = 68 (zbytek 1). V kalendáři Julianském je každý 4. rok přestupný; změnu nedělních písmen udává tato tabulka:

1GF8E15C22A
2E9DC16B23G
3D10B17AG24F
4C11A18F25ED
5BA12G19E26C
6G13FE20D27B
7F14D21CB28A

Poněvadž rok 1. našeho letopočtu pokládá se za rok 10. tehdejšího cyklu slunečního, nalezneme nedělní písmeno každého roku, přidáme-li k letopočtu 9, dělíme-li součet 28 a vyhledáme-li zbytek v této tabulce; vedle stojící písmeno je nedělním písmenem toho roku. Není-li zbytku, vezmeme 28 za zbytek.

O vztahu nedělních písmen gregoriánských k Juliánským viz Kalendář, str. 778 a 779.

Neodvisle udává nedělní písmena v kalendáři gregoriánském tabulka tato:

Nedělní písmena v době od:
slun.
kruh
1583
-1699
1701
-99
1801
-99
1901
-2099
1CBDCEDFE
2ABCD
3GABC
4FGAB
5EDFEGFAG
6CDEF
7BCDE
8ABCD
9GFAGBACB
10EFGA
11DEFG
12CDEF
13BACBDCED
14GABC
15FGAB
16EFGA
17DCEDFEGF
18BCDE
19ABCD
20GABC
21FEGFAGBA
22DEFG
23CDEF
24BCDE
25AGBACBDC
26FGAB
27EFGA
28DEFG

Pro roky 1700, 1800, 1900, 2000 platí táž tabulka jako pro století, které se jimi končí; například pro 1800 máme: (1800 + 9) : 28 = 64 (zbytek 17), k tomu zbytku náleží v tabulce pro 1701—99 ED; tedy je E nedělním písmenem pro 1800.

Nedělní písmena jsou k tomu, abychom našli ke každému dni v měsíci příslušný den v témdni nebo naopak. Ve případě prvním určíme pomocí nedělního písmena nejdříve, který den v témdni byl 1. leden, pak vypočteme, kolikátý den v roce je udané datum, nalezené číslo dělíme 7 a zbude-li při tom 1, jest udané datum týž den v témdni jako 1. leden, zbudou-li 2, je to den následující atd. Nezbude-li nic, je to den předcházející 1. leden. Například jaký den byl 21. říjen 1830? Nedělní písmeno je C, 1. leden byl tedy pátek. 21. říjen je 294. den v roce a poněvadž 294 : 7 = 45 (zbytek 0), byl 21. říjen 1830 čtvrtek. Úloha ta řeší se též pohodlně tabulkami k tomu účelu vypracovanými; viz například Batovcův Politický kalendář a adresář pro rok 1901. Ano i z paměti lze úkol ten řešiti, počítáme-li jen se zbytky při dělení 7 a pamatujeme-li si 12 čísel pro měsíce.

24print 24print Nahoru