Menu ≡
kalendar.beda.cz

Ottův slovník naučný, heslo Cyklus

Upravený a zkrácený přepis hesla Cyklus z Ottova slovníku naučného, sv. V

Cyklus, řecky χνχλος, znamená kruh, v chronologii řadu let, po jejímž uplynutí jisté úkazy v předešlém pořádku se opětují. V astronomii jest cyklus řada let, ve které se astronomické úkazy opakují. Nejznámější jsou:

1. Cyklus měsíce, ona doba, v níž měsíční fáse opět příbližně připadají na stejný den v roce, jako v době předešlé. Tato doba jest určena příbližným zlomkem poměru dnů v roce, to jest 365,250 ke dnům synodického měsíce, to jest 29,531 a obnáší dle Metona, který jej as roku 432 př. Kr. v řeckou chronologii zavedl, 19 roků či 235 synodických měsíců. Rozdíl těchto dvou hodnot činí něco přes 2 hodiny. Tento cyklus totiž doba 235 zaznamenána byla na místnostech veřejných zlatým písmem a odtud zove se též číslem zlatým v kalendáři ono číslo, které naznačuje, kolikátým dotyčný rok v cyklu měsíce jest.

2. Cyklus slunce jest ona doba, v níž jisté datum opět na týž den v témdni připadá. Poněvadž rok má 52 týdnův a 1 den, obnášel by cyklus slunce 7 roků, kdyby nebylo roků přestupných. Vzhledem k těmto máme 7 × 4 = 28 roků co dobu cyklu slunce. Dle Dionysia Exigua byl rok 1. našeho letopočtu rokem 10. v cyklu slunce, následkem toho obdržíme cyklus slunce pro kterýkoliv rok, přidáme-li k letopočtu 9 a dělíme-li součet 28. (Viz Nedělní písmena.)

3. Cyklus indikční, to jest doba 15 let, zvaná tak od latinského indictio (daň, čas opovědní daně), jejíž výška určovala se od 15 k 15 rokům. Cyklus indikční obdržíme, dělíme-li 15ti číslo letopočtu o 3 rozmnožené. Cyklus indikční uvádí se v kalendářích jako číslo římské. O cyklu pojednává H. Dodwell, De veteribus graecorum et rom. cyclis et de cyclo Indorum (Oxford, 1701). Kromě uvedeného Metonova uvádějí se někdy následovní cykly měsíce: cyklus Kleostratův = 8 roků; cyklus Kallippův = 76 r.; cyklus Anomalistický = 251 r.; I. cyklus Hipparchův = 304 r.; II. cyklus Hipparchův = 345 r.

Vedle chronologických cyklů užívalo se též v dřívější astronomii cyklů astronomických, z nichž nejznámější jest cyklus zatmění či saros. Jest to doba 18 let a 11 dnů, po které se zatmění slunce a měsíce opakují. Tato doba rovná se příbližně 223 synodickým a 242 drakonickým měsícům. Správnější jest cyklus Hipparchův = 441 roků a velký cyklus chaldejský rovnající se 557 roků. Viz Ideler, Lehrbuch der Chronologie (Berlín, 1831).

Nahoru