Menu ≡
kalendar.beda.cz

Francouzský republikánský (revoluční) kalendář

Francouzský republikánský kalendář
Francouzský republikánský kalendář

Rozvoj přírodních věd a techniky v 18. století umožňoval stále přesnější měření a výpočty nutné pro návrh kalendáře, kalendář tak přestal být výhradně církevní záležitostí. Systém svátečních dnů, jenž měl původ v církevních předpisech, do nichž částečně vplynuly ještě navíc předkřesťanské tradice, nevyhovoval tehdejším osvícencům. Též vznikající průmyslová společnost vyžadovala standardizaci všech základních systémů měr, vah i času.

Předchůdcem republikánského kalendáře byla ročenka s názvem Almanach des Honnêtes gens (Almanach ctihodných lidí) vydaná v roce 1788 Sylvainem Maréchalem (* 1750 – † 1803). Kalendářní měsíce ještě měly obvyklý počet dnů, ale bylo změněno jejich pořadí, rok začínal březnem a navíc pro některé měsíce navrhl nové názvy. Největší změnou však bylo odstranění tehdejších světců z kalendáře a jejich nahrazení "ctihodnými" lidmi. V kalendáři tak bylo plno vědců, umělců, lékařů, teologů a státníků, dokonce i několik svatých, ale i milenky krále či korzár, nebo historická událost. Dokonce se dostalo i na dva Čechy, více na stránce Almanach ctihodných lidí. Za tento počin si autor vysloužil tříměsíční žalář.

Republikánský (často zvaný revoluční) kalendář je produktem vášnivého odporu ke starým pořádkům za dob Velké francouzské revoluce. Odpoutání od starého kalendáře bylo spontánní, bez odborné přípravy, bylo tedy dosti zmatené. Od poloviny roku 1790 se začíná objevovat v úředních listinách datování dle let Svobody (ère de la Liberté), tím měl být zavržen křesťanský letopočet. Epocha však nebyla jasně určena, někdy byl za epochu nové éry považován 14. červenec 1789, někdy dokonce již 1. leden téhož roku. Nakonec Zákonodárné shromáždění dne 2. ledna 1792 rozhodlo, že úřední listiny budou datovány érou Svobody, přičemž 1.  ledna 1792 začíná čtvrtý rok Svobody. Rok tedy ještě stále začínal 1. ledna, tak jak byl zaveden ve Francii již v roce 1564 (Édit de Roussillon). Pak ještě bylo datování rozšířeno o léta Rovnosti (l'an de l'Égalité), ty začínaly zase 10. srpna. Po vyhlášení republiky dne 21. září 1792, rozhodl Konvent, že tímto dnem začíná éra Republiky (l'an de la République Française), přitom druhý rok Republiky měl začínat zase 1. ledna 1793.

Nakonec byla v prosinci 1792 jmenována komise pro návrh nového kalendáře, jejímiž členy byli nejvýznamnější vědci té doby, členové francouzské Akademie věd:

Po devítiměsíční práci komise předložil její předseda dne 20. září 1793 návrh nového kalendáře. Počátek éry Republiky byl zvolen den podzimní rovnodennosti, která nastala dne 22. září 1792. Rok měl mít dvanáct stejně dlouhých měsíců po třiceti dnech. Navíc byl každý měsíc rozdělen na tři dekády po deseti dnech. Zbývalo ještě pět dnů, ty byly vloženy na konec roku jako doplňkové dny (jours complémentaires). Případný přestupný den se vkládal za tyto dny, úplně na konec roku. O tom, kdy se vloží, rozhodovaly astronomické výpočty, kalendář tak měl být v souladu s přírodou. Většinou tomu tak mělo být jednou za čtyři roky, občas však až za pět let. Komise též navrhla názvy pro jednotlivé měsíce i dny dekád, ale Konvent tyto názvy nepřijal a měsíce i dny se měly pouze číslovat. To se však ukázalo jako nepraktické a tak byla jmenována další komise pro vytvoření nových názvů měsíců a dnů. Členy komise byli:

Tato komise předložila dne 24. října 1793 návrh názvů měsíců a dnů, tento návrh byl uzákoněn dne 4. Frimaire l'an II (tedy 24. listopadu 1793), viz český překlad VYHLÁŠKA NÁRODNÍHO KONVENTU. Každý rok měl začínat o půlnoci v ten den, kdy nastane podzimní rovnodennost dle pravého slunečního času pařížské observatoře. Názvy měsíců byly tvořeny tak, aby měsíce každého čtvrtletí měly stejnou koncovku:

Názvy měsíců v roce
názevpřeklad
1.Vendémiairevinobraní
2.Brumairemlh, mlhavý
3.Frimairejinovatky, mrazivý
4.Nivôsesněhu, sněhový
5.Pluviôsedešťů, deštivý
6.Ventôsevětrů, větrný
7.Germinalklíčení, pučení, klíčící
8.Floréalkvětů, kvetoucí
9.Prairialluk, pastevecký
10.Messidoržní, sklizňový
11.Thermidorhorka, horký
12.Fructidorplodů, ovocný

Každý měsíc měl třicet dnů, navíc byl ještě rozdělen na tři dekády po deseti dnech, devět dní bylo pracovních a desátý den byl dnem pracovního klidu:

Názvy dnů v dekádě
názevpřeklad
1.Primediprvní
2.Duodidruhý
3.Triditřetí
4.Quartidičtvrtý
5.Quintidipátý
6.Sextidišestý
7.Septidisedmý
8.Octidiosmý
9.Nonididevátý
10.Décadidesátý

Přitom měl každý den v roce své jméno, viz stránka Názvy dnů francouzského republikánského kalendáře. Dodatkové dny na konci roku se měly souhrnně nazývat sans-culottides, ale záhy byly přejmenovány zase na jours complémentaires. Každý dodatkový den měl samozřejmě také své jméno, například samotný přestupný den nesl název Jour de la Révolution (Den revoluce).

Na stránce Převod dat z francouzského republikánského kalendáře naleznete jednoduchou a přehlednou tabulku pro převod dat mezi gregoriánským a francouzským republikánským kalendářem. Roky se ve francouzském republikánském kalendáři psaly římskými číslicemi, což je v případě vyšších čísel dosti nepřehledné. Jednotlivé změny v republikánském kalendáři popsané výše pak můžeme shrnout do níže uvedené tabulky:

oddoudálost
15. července 178931. prosince 1789rok I svobody
1. leden 179031. prosince 1790rok II svobody
10. srpen 179221. září 1792rok I rovnosti
22. září 179231. prosince 1792rok I republiky
1. leden 179321. září 1793nejprve rok II, pak rok I republiky
22. září 179324. listopadu 1793nové názvy dnů a měsíců
22. září 179321. září 1794rok II republiky
22. září 180531. prosinec 1805poslední XIV rok republiky

Mimo změn v kalendáři přinesla Velká francouzská revoluce i změnu v počítání času. Den byl rozdělen na deset hodin, hodina měla sto minut a minuta měla sto sekund. Tato změna však přinesla spoustu zmatků a tak byla brzy zrušena. I s novým kalendářem nastávaly potíže. Doplňkové dny na konci roku, uprostřed podzimních prací, působily rušivě. Ani nová pojmenování měsíců a dnů se příliš nevžila. Nejpodstatnější výtkou však bylo zrušení tradičního sedmidenního týdne. A navíc Francie zůstala se svým kalendářem sama, nikdo jiný jej nepřevzal. Nakonec se vyhláškou ze dne 22. Fructidor l'an XIII (9. září 1805) Francie zase vrátila ke gregoriánskému kalendáři Posledním dnem republikánského kalendáře byl 10. Nivôse l'an XIV, následující den byl 1. leden 1806.

Ke krátkému znovuoživení francouzského republikánského kalendáře došlo za Pařížské komuny v roce 1871. Poprvé bylo republikánské datum použito 6. května 1871 (16. Floréal LXXIX) v úředním věstníku Francouzské republiky Journal officiel de la République française. Konec Pařížské komuny dne 28. května 1871 byl i definitivním koncem republikánského kalendáře.

Názvy měsíců republikánského kalendáře jsou dodnes oblíbeny u francouzského válečného námořnictva. Za první světové války nesly ponorky právě názvy jednotlivých měsíců, tato třída ponorek nesla název podle první spuštěné ponorky: Pluviôse. A i v současné době nesou názvy některých měsíců zase fregaty, jde o třídu Floréal.

Problém přestupných roků

Vyhláška Národního konventu bohužel obsahovala nechtěný rozpor pro vkládání přestupného dne, bod III. totiž uvádí:

Každý rok začíná o půlnoci v ten den, kdy nastane podzimní rovnodennost dle pravého slunečního času pařížské observatoře

A bod X. zase říká:

Období čtyř let na jehož konci je obvykle nutné přidat den navíc se nazývá franciade

Ale dle pravidla pro podzimní rovnodennost je nutné přestupný den většinou vkládat po čtyřech letech, ale někdy až po pěti. Navíc jsou v tomto případě intervaly mezi přestupnými roky nepravidelné, často čtyři roky, občas však pět let, nelze to jednoduše vypočítat. Záleží jen na přesných a komplikovaných astronomických výpočtech, viz stránka Začátky roků francouzského republikánského kalendáře.

Tuto nepravidelnost se pokusil odstranit Gilbert Romme, a to pomocí pravidel podobných gregoriánskému kalendáři. To jest každý čtvrtý rok bude přestupný, vyjma stoletých roků (končící 00, takzvané centenární roky), ty budou přestupné pouze pokud budou dělitelné 400. Po zvětšení přesnosti přidal další pravidlo a to, že roky dělitelné 4000 zase nebudou přestupné. Průměrná délka roku ve francouzském republikánském kalendáři by pak byla:

365 + 1/4 - 1/100 + 1/400 - 1/4000 = 365.24225 dnů

Chyba jednoho dne se projeví až za zhruba 17 000 let. Bohužel pravidlo nebylo uvedeno v platnost, neboť Romme byl odsouzen k smrti a nakonec spáchal sebevraždu před exekucí. Přestupné roky byly tyto: 3, 7 a 11. Dalším měl být rok 15, ale mezitím byl francouzský republikánský kalendář zrušen. Dle astronomického pravidla měl následovat další přestupný rok až za pět let, roku 20. U Rommeho pravidla se předpokládá, že by začalo platit právě od roku 20, asi aby se lehce poznala dělitelnost čtyřmi, jako u křesťanského letopočtu. Na stránce Jaký je dnes den dle francouzského republikánského kalendáře pak zjistíte, jaký by byl dnes den dle tohoto kalendáře podle obou pravidel. Většina převodníků mezi kalendáři na internetu preferuje Rommeho (neplatné) pravidlo pro přestupné roky, důvod je jednoduchý: jeho implementace je triviální, na rozdíl od komplikovaného astronomického určení přestupného roku.

Rozpor v přestupných rocích
Rozpor v přestupných rocích

Nutno upozornit, že i sami Francouzi v tom měli zmatek. Důkazem budiž kalendář Manuel pour la concordance des Calendriers, vydání z let 1806 a 1822, kde jsou zapsány i příští přestupné roky. Na obrázku je vlevo kalendář z roku 1806, kde se píše, že další přestupné roky (anées sextiles) budou 15, 20, 24 a 28 (v originále zapsáno římskými číslicemi). Tady počítají buď s astronomickým pravidlem pro přestupné roky dle bodu III. vyhlášky, nebo s Rommyho pravidlem začínajícím až od roku 20. A napravo je kalendář z roku 1822, kde se pro změnu tvrdí, že přestupné roky by měli být 15, 19, 23, 27 a 31. Zde zřejmě preferují přestupný rok pravidelně každé čtyři roky, dle bodu X. vyhlášky Konventu. Což ovšem znamená, že přesnost francouzského republikánského kalendáře by byla nižší než u gregoriánského a stejná jako u juliánského kalendáře. To by si moc nepomohli, spíše naopak. Ani znovuzavedení republikánského kalendáře za časů Pařížské komuny neosvětlilo zvolené pravidlo vkládání přestupných roků, oba systémy dávají pro rok 1871 stejná kalendářní data.

Další informace:

Nahoru