Čtvrtek 11.března 2010
Anděla Slunce vychází v 6:23 a zapadá v 17:58 Měsíc vychází v 4:30 a zapadá v 13:33 Více se dozvíte na úvodní stránce |
|
600 let od vzniku Pražského orloje. |
Všechny údaje se vztahují k 50° severní zeměpisné šířky, 15° východní zeměpisné délky a středoevropskému (letnímu) času. Tento bod se nazývá astronomický střed Evropy. Nalézá se u Kouřimi, směr Svojšice. Jeho stav z jara 2007 ukazují následující fotografie (u prvního obrázku je Kouřim vlevo nahoře v pozadí):
Dvojice časů vlevo ukazuje čas východu a západu Slunce. Dvojice časů vpravo ukazuje čas východu a západu Měsíce
Na tomto příkladě je vidět, že Slunce vychází v 6:58 a zapadá v 17:30. A Měsíc vychází v 3:07 a zapadá v 10:16, tedy již za dne.
To jsou fáze Měsíce. Zde je jejich popis:
Měsíc je v novu (novoluní).
Měsíc je v první čtvrti (trošku to připomíná písmeno D, jako Dorůstá).
Měsíc je v úplňku.
Měsíc je v poslední čtvrti (připomíná to písmeno C, jako Couvá).
Ne, nejsou. Měsíc zapadá v 4:47 protože vyšel již minulý den. A tento den vychází v 19:15 a zřejmě zapadne až následující den.
Tento den Měsic vůbec nezapadá, zapadá až následujicí den, a to v 0:47.
Tento den Měsic vůbec nevychází, vychází až následující den v 1:01.
Nastal letní čas, a v kalendáři jsou tedy všechny časové údaje posunuty.
Pravděpodobně máte tabulky pro jinou zeměpisnou polohu a pak se údaje liší.
Takto jsou označeny dny, kdy začíná další roční doba:
Jarní rovnodennost, začíná Jaro.
Letní slunovrat, začíná Léto.
Podzimní rovnodennost, začíná Podzim.
Zimní slunovrat, začíná Zima.
To je pravda, v kalendářích pro fáze Měsíce nebývá zohledněn letní čas. Uvedu příklad:
14.března 2006 nastává úplněk v 23:35 světového času, tedy pro nás je to (o hodinu více) 15.března 0:35. A to je zobrazeno i v kalendáři.
31.srpna 2006 nastává první čtvrť v 22:56 světového času, tedy pro nás je to v 23:56, ale navíc je nutné připočítat hodinu, protože je letní čas.
Takže první čtvrť nastane až 1.září v 0:56. Přesto je v kalendářích uvedeno 31.srpna a ani tento kalendář není vyjímkou.
Ano, například jako vodorovná osa jsou hodiny a svislá osa dny, měsíce a roky. Barevně je pak vyznačeno, kdy je Slunce či Měsíc nad obzorem.
Graf je velký 720×7305 pixel, velikost 92 KiB. K vidění je zde.
Pozor, pro toto nastavení je zapotřebí mít v prohlížeči aktivovanou možnost ukládání cookies.
Přejete si zobrazovat obrázek Slunce, Měsíce a Země na úvodní obrazovce? |
Jednoduchá mapa přivrácené strany Měsíce je zde. Pro základní orientaci při pozorování triedrem by měla stačit. Nejviditelnější útvary jsou pojmenovány a navíc je zobrazen kráter Clavius. Christoph Clavius (1538-1612, více anglicky zde) byl totiž jedním z vědců, kteří vypracovali gregoriánskou reformu kalendáře, viz bod 3.10. Jsou také zobrazeny přistaní nejdůležitějších sond a všech kosmonautů:
Jako zajímavost je v této animaci (POZOR, velikost je 3.7 MiB) zobrazena rotace Měsíce kolem vlastní osy. Uvidíte i odvrácenou stranu Měsíce.
Předem děkuji za pravidelné návštevy. Máte pravdu, na Slunci se nyní skvrny příliš neukazují. Nastává totiž minimum v jedenáctiletém sluneční cyklu,
navíc je toto minimum mimořádně dlouhé, viz článek Slunce stále beze skvrn. V roce 2009 a později to snad bude mnohem zajímavější.
Mise družice SOHO, jejíž obrázky jsou zde publikovány, je společným projektem NASA (stránky SOHO) a ESA (stránky SOHO). Tato mise, která byla již několikrát prodloužena, má skončit v prosinci 2012.
Jako malou satisfakci přikládám obrázek stavu Slunce z 28.října 2003.
Protože ten den Měsíc nevychází nebo nezapadá. Viz také body 2.4 a 2.5.
Níže je obrázek, kde je vyznačen rozdíl místního času vzhledem k středoevropskému. Tedy například pro Prahu je nutno připočítat 2 minuty a naopak pro Brno nutno odečíst 6 minut z času východu či západu.
U nás viditelná zatmění až do roku 2040 najdete v článku Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce viditelná v České republice.
Všechna zatmění na celém světě jsou na stránkách NASA Eclipse Web Site
nebo na Eclipses Online Portal.
K článku jen malý dodatek: poslední úplné zatmění Slunce viditelné na území nynější České republiky bylo 12.května 1706 a nejbližší úplné zatmění Slunce bude až 7.října 2135.
Schématický graf všech zatmění pro roky 1900 až 2100 je na tomto grafu zatmění (obrázek 786×2037 pixel, velikost 98 KiB). Nelze si nevšimnout jisté pravidelnosti. Žlutá kolečka jsou zatmění Slunce (úplná, prstencová i částečná) a bílá kolečka jsou zatmění Měsíce (úplná a částečná, ne však polostínová - těch si většina lidí ani nevšimne). Graf ukazuje všechna zatmění pro celou zeměkouli, nejen pro Českou republiku. Zatmění Slunce může (ale nemusí) nastat pouze pokud je Měsíc v novu a naopak zatmění Měsíce může (ale nemusí) nastat pouze pokud je Měsíc v úplňku.
Grafické znázornění všech druhů svítání a soumraků v průběhu celého roku.
Měsíční fáze pro roky 2000 př.n.l. až 4000 n.l. najdete na webu NASA Six Millennium Catalog of Phases of the Moon.
Pokud se spokojíte s přesností ±2 dny, lze vypočítat stáří fáze Měsíce (počet dní od novoluní) i zpaměti. Musíte si však pamatovat epaktu pro daný rok. Její výpočet je na stránce Výpočet Velikonoční neděle. Od epakty nejprve odečteme 1, pak přičteme číslo měsice a den v měsíci (stáří = E - 1 + M + D). Pokud je výsledné číslo větší jak 30, odečítáme buď 30 nebo 60, tak abychom dostali číslo mezi 0 a 30. Toto číslo vyjadřuje stáří fáze Měsíce:
| stáří | fáze | |
| 0 | | Měsíc je v novu (novoluní) |
| 7 | | Měsíc je v první čtvrti |
| 14 | | Měsíc je v úplňku |
| 21 | | Měsíc je v poslední čtvrti |
Nechcete-li počítat epaktu, zde je tabulka jejích hodnot, zmenšených již o 1, pro nejbližší roky:
| rok | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 |
| epakta-1 | 4 | 15 | 26 | 7 | 18 | -1 | 10 | 21 | 2 | 13 | 24 | 5 | 16 | 28 | 9 | 20 | 1 | 12 | 23 | 4 |
Příklady použití:
V jaké fázi bude Měsíc dne 1.května 2009? Ve výše uvedené tabulce najdeme pro rok 2009 hodnotu 2 (ta se po celý rok nemění), přičteme číslo měsíce (=5) a den (=1). Tedy 2 + 5 + 1 = 8. V nejvýše uvedené tabulce zjistíme, že Měsíc je v prvni čtvrti.
V jaké fázi bude Měsíc dne 24.prosince 2014? V tabulce pro rok 2014 nalezneme hodnotu 28, přičteme měsíc (=12) a den (=24). 28 + 12 + 24 = 64. Výsledné číslo je větší jak 60, odečteme tedy 60 a dostaneme číslo 4. Na Štědrý den roku 2014 bude Měsíc stár 4 dny, bude tedy před první čtvrtí.
Aktuální fázi Měsíce můžete vidět i zde.
Pohyb Měsíce je velmi složitý, přesnější určení jeho polohy na obloze v daný okamžik není jednoduše možné. Pro skutečně hrubý odhad jeho východu či západu, lze použít následující úvahu: Měsíc se pohybuje po zhruba stejné dráze na obloze jako Slunce, jenže rychleji. Co Slunce oběhne za rok, Měsíc stihne za kalendářní měsíc. Této dráze Slunce na obloze se říká ekliptika. Když je Měsíc v úplňku, je přesně na opačné straně ekliptiky než Slunce. Z toho plyne, že když Slunce zapadá, tak Měsíc vychází. A obdobně, když Slunce vychází, Měsíc naopak zapadá. Proto také úplněk můžeme sledovat po celou noc. Pokud je Měsíc v novu, je blízko u Slunce, tedy vychází a zapadá ve stejnou dobu jako Slunce. Pro všechny čtyři fáze lze pak sestavit tuto jednoduchou tabulku východů a západů Měsíce v závislosti na jeho fázi:
| fáze | východ | západ |
| ráno | večer |
| v poledne | o půlnoci |
| večer | ráno |
| o půlnoci | v poledne |
Na základě výše uvedené úvahy lze dokonce určit výšku Měsíce na obzorem, když je na jihu a tedy nejvýše. Ekliptika je vůči nebeskému rovníku skloněná, což pozorujeme kolem poledne kolem letního slunovratu, kdy je Slunce nejvýše nad obzorem v celém roce. A naopak v poledne kolem zimního slunovratu je Slunce nízko. Opět tedy můžeme sestavit jednoduchou tabulku výšky Měsíce nad obzorem v závislosti na fázi a roční době:
| fáze | nejvýše | nejníže |
| v létě | v zimě |
| na jaře | na podzim |
| v zimě | v létě |
| na podzim | na jaře |
Zvířetník (Zodiac) je pás kolem celé oblohy podél ekliptiky. Je rozdělen na dvanáct stejných úseků, každý má své jméno. Ve starověku byly tyto úseky pojmenovány podle souhvězdí, kterými procházeli. Avšak vlivem precese se zvířetník posunul, takže nyní si názvy znamení zvířetníku a souhvězdí neodpovídají. Pokud Slunce vstupuje do znamení Berana, začína jaro. Obdobně, jestliže vstupuje do znamení Raka začína léto, vstupem do Vah začíná podzim a nakonec při vstupu Slunce do znamení Kozoroha začíná zima. Srovnejte s tabulkou Kdy přesně začíná jaro na tomto webu.
| Rok | Vodnář |
Ryby |
Beran |
Býk |
Blíženci |
Rak |
Lev |
Panna |
Váhy |
Štír |
Střelec |
Kozoroh |
| 2001 | 20.1. 01:16 | 18.2. 15:27 | 20.3. 14:31 | 20.4. 02:36 | 21.5. 01:44 | 21.6. 09:38 | 22.7. 20:26 | 23.8. 03:27 | 23.9. 01:04 | 23.10. 10:26 | 22.11. 07:00 | 21.12. 20:21 |
| 2002 | 20.1. 07:02 | 18.2. 21:13 | 20.3. 20:16 | 20.4. 08:20 | 21.5. 07:29 | 21.6. 15:24 | 23.7. 02:15 | 23.8. 09:17 | 23.9. 06:55 | 23.10. 16:18 | 22.11. 12:54 | 22.12. 02:14 |
| 2003 | 20.1. 12:53 | 19.2. 03:00 | 21.3. 02:00 | 20.4. 14:03 | 21.5. 13:12 | 21.6. 21:10 | 23.7. 08:04 | 23.8. 15:08 | 23.9. 12:47 | 23.10. 22:08 | 22.11. 18:43 | 22.12. 08:04 |
| 2004 | 20.1. 18:42 | 19.2. 08:50 | 20.3. 07:49 | 19.4. 19:50 | 20.5. 18:59 | 21.6. 02:57 | 22.7. 13:50 | 22.8. 20:53 | 22.9. 18:30 | 23.10. 03:49 | 22.11. 00:22 | 21.12. 13:42 |
| 2005 | 20.1. 00:22 | 18.2. 14:32 | 20.3. 13:33 | 20.4. 01:37 | 21.5. 00:47 | 21.6. 08:46 | 22.7. 19:41 | 23.8. 02:45 | 23.9. 00:23 | 23.10. 09:42 | 22.11. 06:15 | 21.12. 19:35 |
| 2006 | 20.1. 06:15 | 18.2. 20:25 | 20.3. 19:26 | 20.4. 07:26 | 21.5. 06:32 | 21.6. 14:26 | 23.7. 01:18 | 23.8. 08:23 | 23.9. 06:03 | 23.10. 15:26 | 22.11. 12:02 | 22.12. 01:22 |
| 2007 | 20.1. 12:01 | 19.2. 02:09 | 21.3. 01:07 | 20.4. 13:07 | 21.5. 12:12 | 21.6. 20:06 | 23.7. 07:00 | 23.8. 14:08 | 23.9. 11:51 | 23.10. 21:15 | 22.11. 17:50 | 22.12. 07:08 |
| 2008 | 20.1. 17:43 | 19.2. 07:49 | 20.3. 06:48 | 19.4. 18:51 | 20.5. 18:01 | 21.6. 01:59 | 22.7. 12:55 | 22.8. 20:02 | 22.9. 17:44 | 23.10. 03:09 | 21.11. 23:44 | 21.12. 13:04 |
| 2009 | 19.1. 23:40 | 18.2. 13:46 | 20.3. 12:44 | 20.4. 00:44 | 20.5. 23:51 | 21.6. 07:45 | 22.7. 18:36 | 23.8. 01:38 | 22.9. 23:18 | 23.10. 08:43 | 22.11. 05:22 | 21.12. 18:47 |
| 2010 | 20.1. 05:28 | 18.2. 19:35 | 20.3. 18:32 | 20.4. 06:30 | 21.5. 05:34 | 21.6. 13:28 | 23.7. 00:21 | 23.8. 07:27 | 23.9. 05:09 | 23.10. 14:35 | 22.11. 11:14 | 22.12. 00:38 |
| 2011 | 20.1. 11:18 | 19.2. 01:25 | 21.3. 00:21 | 20.4. 12:17 | 21.5. 11:21 | 21.6. 19:16 | 23.7. 06:12 | 23.8. 13:20 | 23.9. 11:04 | 23.10. 20:30 | 22.11. 17:08 | 22.12. 06:30 |
| 2012 | 20.1. 17:10 | 19.2. 07:17 | 20.3. 06:14 | 19.4. 18:12 | 20.5. 17:15 | 21.6. 01:09 | 22.7. 12:01 | 22.8. 19:07 | 22.9. 16:49 | 23.10. 02:13 | 21.11. 22:50 | 21.12. 12:11 |
| 2013 | 19.1. 22:52 | 18.2. 13:01 | 20.3. 12:02 | 20.4. 00:03 | 20.5. 23:09 | 21.6. 07:04 | 22.7. 17:56 | 23.8. 01:02 | 22.9. 22:44 | 23.10. 08:10 | 22.11. 04:48 | 21.12. 18:11 |
| 2014 | 20.1. 04:51 | 18.2. 18:59 | 20.3. 17:57 | 20.4. 05:55 | 21.5. 04:59 | 21.6. 12:51 | 22.7. 23:41 | 23.8. 06:46 | 23.9. 04:29 | 23.10. 13:57 | 22.11. 10:38 | 22.12. 00:03 |
| 2015 | 20.1. 10:43 | 19.2. 00:50 | 20.3. 23:45 | 20.4. 11:42 | 21.5. 10:45 | 21.6. 18:38 | 23.7. 05:30 | 23.8. 12:37 | 23.9. 10:20 | 23.10. 19:47 | 22.11. 16:25 | 22.12. 05:48 |
| 2016 | 20.1. 16:27 | 19.2. 06:34 | 20.3. 05:30 | 19.4. 17:29 | 20.5. 16:36 | 21.6. 00:34 | 22.7. 11:30 | 22.8. 18:38 | 22.9. 16:21 | 23.10. 01:45 | 21.11. 22:22 | 21.12. 11:44 |
| 2017 | 19.1. 22:23 | 18.2. 12:31 | 20.3. 11:28 | 19.4. 23:27 | 20.5. 22:31 | 21.6. 06:24 | 22.7. 17:15 | 23.8. 00:20 | 22.9. 22:02 | 23.10. 07:26 | 22.11. 04:04 | 21.12. 17:28 |
| 2018 | 20.1. 04:09 | 18.2. 18:18 | 20.3. 17:15 | 20.4. 05:12 | 21.5. 04:14 | 21.6. 12:07 | 22.7. 23:00 | 23.8. 06:08 | 23.9. 03:54 | 23.10. 13:22 | 22.11. 10:01 | 21.12. 23:22 |
| 2019 | 20.1. 09:59 | 19.2. 00:04 | 20.3. 22:58 | 20.4. 10:55 | 21.5. 09:59 | 21.6. 17:54 | 23.7. 04:50 | 23.8. 12:02 | 23.9. 09:50 | 23.10. 19:19 | 22.11. 15:59 | 22.12. 05:19 |
| 2020 | 20.1. 15:54 | 19.2. 05:57 | 20.3. 04:49 | 19.4. 16:45 | 20.5. 15:49 | 20.6. 23:43 | 22.7. 10:37 | 22.8. 17:45 | 22.9. 15:30 | 23.10. 00:59 | 21.11. 21:39 | 21.12. 11:02 |
| 2021 | 19.1. 21:40 | 18.2. 11:44 | 20.3. 10:37 | 19.4. 22:33 | 20.5. 21:37 | 21.6. 05:32 | 22.7. 16:26 | 22.8. 23:35 | 22.9. 21:21 | 23.10. 06:51 | 22.11. 03:33 | 21.12. 16:59 |
| 2022 | 20.1. 03:39 | 18.2. 17:43 | 20.3. 16:33 | 20.4. 04:24 | 21.5. 03:22 | 21.6. 11:14 | 22.7. 22:07 | 23.8. 05:16 | 23.9. 03:03 | 23.10. 12:35 | 22.11. 09:20 | 21.12. 22:48 |
| 2023 | 20.1. 09:29 | 18.2. 23:34 | 20.3. 22:24 | 20.4. 10:13 | 21.5. 09:09 | 21.6. 16:57 | 23.7. 03:50 | 23.8. 11:01 | 23.9. 08:50 | 23.10. 18:20 | 22.11. 15:02 | 22.12. 04:27 |
| 2024 | 20.1. 15:07 | 19.2. 05:13 | 20.3. 04:06 | 19.4. 15:59 | 20.5. 14:59 | 20.6. 22:50 | 22.7. 09:44 | 22.8. 16:55 | 22.9. 14:43 | 23.10. 00:14 | 21.11. 20:56 | 21.12. 10:20 |
| 2025 | 19.1. 21:00 | 18.2. 11:06 | 20.3. 10:01 | 19.4. 21:56 | 20.5. 20:54 | 21.6. 04:42 | 22.7. 15:29 | 22.8. 22:33 | 22.9. 20:19 | 23.10. 05:50 | 22.11. 02:35 | 21.12. 16:03 |
| 2026 | 20.1. 02:44 | 18.2. 16:51 | 20.3. 15:45 | 20.4. 03:39 | 21.5. 02:36 | 21.6. 10:24 | 22.7. 21:13 | 23.8. 04:18 | 23.9. 02:05 | 23.10. 11:37 | 22.11. 08:23 | 21.12. 21:50 |
| 2027 | 20.1. 08:29 | 18.2. 22:33 | 20.3. 21:24 | 20.4. 09:17 | 21.5. 08:18 | 21.6. 16:10 | 23.7. 03:04 | 23.8. 10:14 | 23.9. 08:01 | 23.10. 17:32 | 22.11. 14:16 | 22.12. 03:42 |
| 2028 | 20.1. 14:21 | 19.2. 04:26 | 20.3. 03:17 | 19.4. 15:09 | 20.5. 14:09 | 20.6. 22:01 | 22.7. 08:53 | 22.8. 16:00 | 22.9. 13:45 | 22.10. 23:13 | 21.11. 19:54 | 21.12. 09:19 |
| 2029 | 19.1. 20:00 | 18.2. 10:07 | 20.3. 09:01 | 19.4. 20:55 | 20.5. 19:55 | 21.6. 03:48 | 22.7. 14:42 | 22.8. 21:51 | 22.9. 19:38 | 23.10. 05:08 | 22.11. 01:49 | 21.12. 15:14 |
| 2030 | 20.1. 01:54 | 18.2. 15:59 | 20.3. 14:51 | 20.4. 02:43 | 21.5. 01:40 | 21.6. 09:31 | 22.7. 20:24 | 23.8. 03:36 | 23.9. 01:26 | 23.10. 11:00 | 22.11. 07:44 | 21.12. 21:09 |
Lze, ale musí být jasná obloha! Pomyslný střed ciferníku hvězdných hodin je hvězda Polárka a ručička je spojnice se zadním ojem souhvězdí Velkého vozu.
Na obrázku vlevo ručička ukazuje na čtvrtou hodinu (označíme ji písmenem H). Protože hledáme vlastně sluneční čas, je nutné ještě provést přepočet s ohledem na kalendářní datum.
Musíme tedy ještě znát měsíc (=M) a den (=D).
Přibližný vzorec pro výpočet: T = 54.3 - 2×(H + M + D/30) (pokud výsledek vyjde větší jak 24, odečteme 24)
Například dne 9.října pozorujeme na severu hvězdnou oblohu jako na obrázku. Odhadneme, že ručička hvězdných hodin ukazuje na 4, tu dosadíme za H. Říjen je desátý měsíc, tedy M bude 10.
A za D dosadíme 9. Toto číslo budeme dělit 30, což si zjednodušíme dělením 3 a posunutím desetinné čárky doleva, výsledek je pak 0.3. Dosadíme do vzorce a dostaneme: 54.3 - 2×(4 + 10 + 9/30) = 25.7.
Protože výsledek je větší jak 24, odečteme 24 a dostaneme konečný výsledek 1.7. V tu dobu tedy byly necelé 2 hodiny ráno a protože platí v těch dnech letní čas, na hodinkách by byly skoro 3 hodiny.
Pravé poledne je okamžik, kdy je Slunce na obloze nejvýše (horní kulminace), tento okamžik však nenastavá vždy ve 12 hodin.
Náš čas na hodinkách plyne rovnoměrně, ale Slunce se pohybuje na obloze nerovnoměrně. Může za to eliptická dráha Země kolem Slunce a sklon rotace Země k ekliptice.
Tyto odchylky se sčítají a výsledkem je takzvaná časová rovnice.
Jak tedy určit, kdy nastane pravé poledne v určený den? Jednoduše, pro ten den najděte v tomto kalendáři čas východu a západu Slunce.
Oba časy sečtěte a vydělte dvěmi. Výsledkem je okamžïk, kdy nastává pravé poledne. Například 2.listopadu 2009 Slunce vychází v 6:51 a zapadá v 16:35, převedeme údaje na desetinná čísla
a dostaneme (6.85 + 16.583)/2 = 11.7165, což je 11:43. A to je také den, kde je rozdíl v roce mezi pravým polednem a 12 hodinou největší.
Obdobně, 16.dubna 2009 je čas východu a západu Slunce 6:05 a 19:55. Stejným postupem, (6.083+19.917)/2=13, zjistíme, že pravé poledne ten den bylo ve 13 hodin - nezapomeňte, že platí letní čas!
Ve skutečnosti je to ve 12 hodin a rozdíl je tedy nulový. Tento den je totiž jeden z čtyř dnů v roce, kdy se pravé poledne a dvanáctá hodina na hodinkách (které ignorují letní čas) shodují.
Graf, kdy nastává pravé poledne (i s ohledem na letní čas) je zde. Srovnejte s grafem soumrak v průběhu roku.
Pokud si v průběhu roku budete (třeba každých deset dní) zakreslovat pozici Slunce na obloze přesně vždy v 12hodin (pokud je letní čas tak ve 13hodin), dostanete křivku ve tvaru protáhlé, nestejnoměrné osmičky, viz obrázek vlevo. Této křivce se říká analema. Analemu můžete také spatřit na stránce 'Obloha' na tomto webu, kde se zobrazuje, mimo jiné, i poloha Slunce na obloze. Začněte například dne 24.12.2009, kdy je pravé poledne přesně ve 12:00, potom mačkejte tlačítko '+ 30 dnů' a sledujte pozici Slunce v poledne po třiceti dnech. Uvidíte jak se Slunce pohybuje po analemě.
Nejlépe bude jít ven a podívat se, není-li to možné, zkuste stránky Obloha na tomto webu.
