Menu ≡
24print kalendar.beda.cz

Dies caniculares

Dies caniculares v kalendáři od dne II Idus Iulias, tedy od 14. července.
Dies caniculares v kalendáři

Ve starověku si staří Řekové a Římané povšimli velkých veder v červenci a srpnu. Toto období v těch dobách začínalo shodou okolností heliakickým východem (den, kdy se během roku poprvé v ranním soumraku objeví hvězda před východem Slunce) nejjasnější hvězdy na obloze Siria (zvané též Psí hvězda), v souhvězdí Velkého psa. Staří Římané termínem dies caniculares, canicularum, caninus (česky doslova psí dny) označovali právě toto nejteplejší období roku. V těchto horkých dnech se přestalo pracovat i obchodovat a nastalo období klidu. Tehdy šlo o období největšího letního vedra od 23. července do 23. srpna.

Název období pak převzaly některé středověké kalendáře, dokonce i v Čechách. Začátek se nazýval Incipiunt dies caniculares a konec Finiunt dies caniculares. Vlastní termíny tohoto období se pak lišily v závislosti na místním podnebí. Nejčastěji šlo o období:

oddo
6. července5. srpna
7. července17. srpna
10. července15. srpna
14. července5. září
Dies caniculares v roce 1916, standardní stěžování si na počasí. Lidové noviny 24. srpna 1916.
Dies caniculares v roce 1916

Později se dies caniculares stávají jen synonymem pro nejteplejší období roku a čas volna. Dodnes se v ruštině prázdniny nazývají каникулы (kanikuly). Nutno ještě upozornit, že v dnešních dobách nastává heliakický východ Siria až v září, stalo se tak vlivem precese.


Další informace:

ave365
24print 24print Nahoru