Co je opravený a všeobecný kalendář
Český kalendář z roku 1865
Ve starších kalendářích najdete i tabulku různých letopočtů, kolik let uplynulo od určité významné události, ať už reálné či domnělé. Více o této tabulce je na stránce Různá počítání kalendářní. V kalendářích vydaných i pro protestanty lze nalézt i počet roků od zavedení opraveného kalendáře a dále počet roků od zavedení všeobecného kalendáře. Někdy se místo pojmu opravený kalendář psalo zlepšený či zdokonalený.
Německý kalendář z roku 1700
Německý kalendář z roku 1744
Podstata je v neochotném přijetí gregoriánské reformy kalendáře protestanty. Katolické německé země zavedly nový kalendář již v letech 1583-4, například Bavorsko, ale i české země. Marně brzké provedení reformy prosazovali nejvýznamnější astronomové (a dokonce protestanté) té doby: Tycho Brahe (* 1546 – † 1601) a Johannes Kepler (* 1571 – † 1630). Protestantské části Německa se však přidaly až o více jak sto let později. Protože gregoriánský kalendář byl pro představitele protestantských církví nepřijatelný, bylo nakonec zvoleno kompromisní řešení. Beze změny bylo převzato pravidlo pro přestupné roky (včetně přeskočení 10 dní), ale kalendářní data Velikonoc protestanté nepočítali podle gregoriánských (cyklických) pravidel, ale dle astronomické skutečnosti. Dne 23. září 1699 (juliánského kalendáře) německá rada protestantských teologů (Corpus evangelicorum) na říšském sněmu v Řezně konečně přijala reformu kalendáře. Po neděli 18. února 1700 dle juliánského kalendáře následovalo pondělí 1. března gregoriánského kalendáře. Stalo se tak na doporučení astronoma Erharda Weigela (* 1625 – † 1699) a jeho žáka matematika Gottfrieda Wilhelma Leibnize (* 1646 – † 1716). Tomuto kalendáři se pak říkalo Verbesserten (opravený) a tato úprava kalendáře byla doporučena i ostatním protestantským zemím, které doposud nepřijaly gregoriánský kalendář. Učinilo tak Dánsko, zde za reformu bojoval astronom Ole Rømer (* 1644 – † 1710), ten dokonce prosazoval termín Velikonoční neděle vždy mezi 5. a 11. dubnem, bez ohledu na fázi Měsíce, což se mu ale nepodařilo. Dále se přidalo Nizozemsko a protestantské kantony Švýcarska. O dosti zmateném přechodu Švédska (tehdy včetně dnešního Finska) a dalších zemí je psáno na stránce Přijetí gregoriánského kalendáře.
Německý kalendář z roku 1800
Kvůli rozdílným metodám výpočtu kalendářního data Velikonoční neděle se v letech 1724 a 1744 slavily velikonoční svátky v některých protestantských zemích o týden dříve než v katolických, nastala takzvaná Velikonoční paradoxie. Mělo se tak stát už v roce 1700, ale to by se termín protestantských Velikonoc shodoval s termínem židovského Pesachu, proto byly Velikonoce o týden posunuty a díky tomu se protestantské a katolické Velikonoce slavily současně. Protože hrozilo, že se zmatek v termínu slavení Velikonoc bude opakovat i v roce 1778, byl nakonec císařskou vyhláškou Josefa II. (* 1741 – † 1790) ze dne 7. června 1776, zaveden gregoriánský výpočet kalendářního data Velikonoční neděle i v německých protestantských zemích. Avšak ani po tom nenazývali němečtí protestanté tento kalendář jako gregoriánský, ale říkali mu nejčastěji Allgemeinen Reichs-Kalender (všeobecný říšský kalendář). V dalších protestantských zemích byl zaveden gregoriánský způsob výpočtu Velikonoc ještě později, až v 19. století.
V Čechách byly německé názvy přeloženy a publikovány v kalendářích pro protestanty, roku 1699 byl zaveden opravený kalendář a roku 1776 byl zaveden všeobecný kalendář.
| Letošní rok čítá se | |
|---|---|
| od zavedení juliánského kalendáře | 2069 |
| od zavedení gregoriánského kalendáře | 442 |
| od zavedení opraveného kalendáře | 325 |
| od zavedení všeobecného kalendáře | 248 |
Další informace:
- Různá počítání kalendářní
- Různé letopočty
- Úvodní stránka k staročeskému kalendáři
- Gregoriánská reforma kalendáře
- Výpočet Velikonoční neděle v gregoriánském kalendáři
- Přijetí gregoriánského kalendáře
- Data přijetí gregoriánského kalendáře v různých zemích
- Velikonoční paradoxie
- Shoda katolických Velikonoc a židovského Pesachu
